Letecky z Yangoonu do Sittwe
Hotel MGM se naplnil až po střechu a tak nejvyšší čas zvednout kotvy. Balení nám moc nejde a trvá to déle než je zdrávo. Loučení je rychlé a vřelé. Řidič taxíku má ve předu voňavé květy a houpající se, příjemně znějící zvoneček. Směrem na letiště jedeme částmi města Yangun, které jsme nenavštívili a mně připadá, že je příjemně zelený. Na letiště jedeme asi 30 minut z centra. Letíme z domácího letiště (domestic).
Vracíme se do minulé doby a vstupujeme na naše staré vlakové nádraží, aspoň mi to tady tak připadá. Je tu spousty pomocníků, sedačky jako ve staré tramvaji. Zváží nám na nějaké decimálce zavazadla, nalepí na triko fialovou cedulku s nápisem AKT. Žádná cedule přílety, či odlety tady není a tak se jdeme posadit.
Na barevných sedačkách sedí turisté i domorodci, rozdíl je pouze v barevných nálepkách. Dá se tedy tušit, že každá barva znamená odlet do jiného města! Bingo ! Je to tak. Když se blíží náš odlet , vyběhne chlapík s mávátkem a asi ukazuje Sittwe. A tak se zvedáme a na rozdíl od dalších , naše letadlo nemá téměř žádné spoždění.
Na letištní ploše na nás čeká vrtulové letadlo. Je plné převážně cizinců. Přistáváme na pláži , téměř do písku v Ngapali. Je to ale jenom dost unikátní mezipřistání a tak jenom tiše závidím těm ,co zde vystupují, moře i rozlehlé pláže vypadají náramně lákavě.
Letiště Sittwe, no tak to se vraťme ještě o nějaké ty roky zpět, stará budova, stojí zde několik vojáků a domorodců. Trochu je tady dusné napětí, ale jinak nic děsivého. Kontrola pasů, na který nalepí podivnou nálepku, žádné elektronické tabule s informacemi nebo čímkoliv jiným nehledejte, žádné pásy se zavazadly nenajdete, bágly nám dají rovnou do ruky.
Přímo v budově nás osloví celkem sympatický mladík a nabízí nám cestu do Mrauk –U. Tam se potřebujeme dostat, ale cesta po řece je dlouhá a jet za tmy a bez zařízeného ubytování, by byl trochu hazard. Venku se na nás vrhnou taxikáři a různí dohazovači, zavezou nás ke guest housu, za 40 USD nic moc. Na výběr jsou ještě asi dva hotely, první je beznadějně plný, ale ochotně telefonují do dalšího, tady máme štěstí, sice za 50 USD , ale jste v Sittwe a nic jiného na výběr skoro není. Pokoj v hotelu NOBEL je pěkný a je se snídaní.
Jdeme obhlídnout část města a musíme ještě sehnat na zítra loď do Mrauk-U. Nechápeme proč nám nutí i zpáteční lístek. A 75 USD na osobu to je teda nářez! Barmánci se asi s těma cenami zbláznili! Je jasné, že jsme nalítli, protože až v Mrauk-U jsme zjistili, že jezdí i velká loď (cca za 15USD) a hlavně si nemusíte kupovat žádný zpáteční lístek !!
Cílem naší cesty by měly být Pavoučí ženy.
Jdeme k moři , za chvíli bude zapadat slunce . Procházíme tržiště a přicházíme až k přístavu. Kdo nebyl v Asii , tak by teď právě asi rychle vzal zpátečku a utekl by. Špína , bahno a odpadky, chcíplé krysy a zápach. V průvodci však píší, že toto město není tak špinavé, takže úsudek ať si udělá každý sám. Mezi tím vším však lidé, a to lidé usměvaví, příjemní a milí.Většina. Také spousta bídy, ušmudlané děti, hodně psů a to vše vlastně dohromady: krása.
Je už tma , když přicházíme do hotelu, rychle smýt ze sebe prach a špínu. Na to , co jsme dnes prošli, je náš hotel opravdu NÓBEL. Závěr dne, thajská vegetable polévka, Myanmar beer, luxus! Rychle nabít baterie, je půlnoc, když tvrdě usínáme.
Sittwe – významné přístavní město, položené v místě, kde protéká široká řeka Kaladan. Řeka ústí do Bengálského zálivu a tak na ní je možné pozorovat příliv a odliv. Město leží v Severním Rakhaingu, oblast se nachází v přilehlé oblasti s Bangladéšem. Na vývoji města se počátkem 19. století podíleli především Britové, kteří udělali z města hlavní město státu Rakhaing. Ve městě je několik koloniálních budov. Hlavní třída Main Rd je rovnoběžná s řekou Kaladan a je dějištěm téměř všeho dění v Sittwe.
Ve městě je několik možností ubytování pro turisty, kteří zde většinou mají malou zastávku před odjezdem do Mrauk-U. Do Sittwe je možné se dostat pouze letadlem nebo lodí. Letiště je od města vzdálené asi 2km. V Sittwe, pokud Vám ti čas dovolí, je možné navštívit ranní rybí trh, tržiště u přístav. Point, který je vzdálen 2 km od centra, kde je příjemné pozorovat západ slunce nad Bengálským zálivem, západně pak šedivě písečnou pláž , se zrádnými spodními proudy. Vývoj civilizace v Rakhaingu od počátku až po návštěvu Buddhy r.554 př.n.l. je možné sledovat v Muzeu kultury státu Rakhaing a Muzeum Buddhismu.
Přidat komentář