• Menu
  • Menu

Myanmar – leden 2020 – 3.část

Domů » Všechny destinace » Zahraničí » Asie » Myanmar /Barma/ » Myanmar – leden 2020 – 3.část

U-Bein Bridge

  1. den – pátek 3.1.2020

Dali jsem si snídani na letišti a vypravili se na let, který měl odlétat v 10:30 hod. Nakonec byl posunut na 11:20 hod., ale to už nás nemohlo rozhodit. Do Yangonu jsme přiletěli v 18:50 hod. s časovým posunem dalších plus 2,5 hodiny, tj. oproti Čechám to bylo již 5,5 hodiny do plusu.

Už z Dubaje jsem psala mail na aerolinky, u kterých jsme měli rezervovaný první vnitrostátní přelet z Yangonu do Mandalay, že to 2.1.2020 fakt nestihneme. Kupodivu s přebukováním nebyl žádný problém a zaplatili jsme jen 20 USD na osobu navíc. Původní letenka přitom stála 2.500,-Kč. Po mailu jsme se dohodli, že nám udělají rezervaci na další den a že my zaplatíme poplatek na místě. Chtěli jsme to vyřešit hned po příletu, ale to byl už vnitrostátní terminál zavřený, takže jsme si jen na letišti vyměnili peníze a kluci koupili sim karty, abychom mohli být na internetu a případně volat do hotelů apod.

Ten Mile Hotel jsme měli rezervovaný už z Čech, takže jsme jen posunuli ubytování o jeden den, což opět nebyl problém. Vybírala jsem něco, co bude blízko letiště, protože jsme měli hned druhý den ráno odlétat do Mandalay. Hotel stál cca 300,-Kč na noc se snídaní (kterou jsme nevyužili). Za 3 USD pro nás přijelo hotelové auto a odvezlo nás těch cca 10 minut do hotelu. Ubytování bylo fajn s luxusním záchodem, který měl i vnitřní spršku, kterou když jsme zkoušeli, jsme ohodili půlku koupelny.

Inwa
Inwa

Chtěli jsme se projít, ale kolem hotelu v podstatě nic nebylo, takže jsme se vrátili a dali si večeři v hotelové restauraci, která byla hned u bazénu (ten jsme taky nevyužili).

  1. den – sobota 4.1.2020

Budíček ve 4 hodiny nebyl nic moc – díky jet legu jsme byli utahaní a celou noc nám navíc nad hlavou lítala letadla z nedalekého letiště. Hotelovým taxíkem jsme se zadarmo nechali převézt na vnitrostátní terminál, kde jsme doplatili nové letenky a bez problémů udělali check-in. Potom jsme si dali snídani, protože jsme netušili, že v Myanmaru dávají všechny aerolinky na letech občerstvení, i když ty lety trvají třeba jen 40 minut. Není to tedy žádná velká hostina, ale vždy nějaký sladký koláč, voda, džus, kafe, čaj. O tom se nám v Evropě už může leda tak nechat zdát.

Inwa

Přelet jsme měli s leteckou společností Air KBZ v 7:00 hod. a v Mandalay přistávali cca o 1,5 hodiny později do zachmuřeného počasí a 19°C. Do hotelu 79 Living Hotel jsme jeli taxíkem cca 45 minut (240,-Kč). Hotel jsme měli původně zaplacený na tři noci, takže nám ta první propadla (tři noci stály 650,-Kč/osoba).

Protože pršelo, zůstali jsme s Milošem na pokoji odpočívat a Freda vyrazil na obhlídku okolí. Dlouho venku nevydržel, zlákala ho masáž.

Inwa

Kolem poledne přestalo pršet, takže jsme počkali na Fredu a mezitím objednali na hotelu taxík, který nás měl převést do královského města Awa (Inwa). Dalo by se tam dostat i místní dopravou, ale byli jsme den ve skluzu, tak jsme nechtěli ztrácet čas. Taxík stál 640,-Kč pro všechny a byl nám k dispozici celý zbytek dne.

Jeli jsme asi 40 minut k řece a odtud už bez taxíkáře přívozem (25,-Kč/osoba) na druhou stranu. Hned u řeky čekala spousta koňských povozů (za 25.000k = 400,-Kč/hodina), ale my jsme se na obhlídku vydali pěšky. K prvnímu chrámu to bylo cca 10 minut. Prochodili jsme několik chrámů a dali si pozdní oběd včetně šťávy z cukrové řepy, kterou lisovali na stroji poháněném motorem, který dělal strašný kravál. Podle mapy jsme zjistili, že pěšky nemůžeme další chrámy stihnout, takže jsme si i my nakonec pronajali koňský povoz za 15.000k = 240,-Kč a zajeli k týkovému chrámu Bagaya Kyaung, kde jsme každý zaplatili 160,-Kč za vstup – ten však platil i do královského paláce v Mandalay.

U-bein Bridge

Po prohlídce chrámu jsme dojeli zpět k přívozu a v 16:30 hod. pokračovali taxíkem do Amarapury, kde je mimo jiné i nejdelší teakový most světa z 1060 sloupů – U-Bein Bridge. Chtěli jsme zde (stejně jako spousta dalších) vidět západ slunce, ale díky silnému oparu nebylo nakonec vidět vůbec nic. Aspoň jsme prošli trh a pak taxíkem pokračovali zpátky do hotelu  (cca 25 minut).

Po sprše jsme si zašli na terasu hotelu na drink zdarma. S Milošem nám dost zachutnal, takže jsme si několik dalších přikoupili, Freda se spokojil s pivem. Hráli jsme (stejně jako všechny další večery) karty.

Simona

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *