• Menu
  • Menu

Venezuela 2

Národní park MOCHIMA a pláž PLAY BLANCA

Rosa nás bere do auta a jedeme se podívat do národního parku Mochima. Konkrétně na krásnou pláž Play Blanca. Jedeme asi 40 minut a před námi se otevře výhled na  NP  Mochima. Ostrůvky porostlé palmami a mangovníky. Národním parkem se stal v roce 1973.

NP MOCHIMA

Lodičkou jedeme na Playa Blanca. Pláž je dlouhá 120 metrů a je zde nádherně modrá a čistá voda. Nejsou zde žádní turisté, jen domorodci. Ti stojí ve vodě, neplavou a celé hodiny popíjejí drinky. Jdeme se schovat do stínu restaurace La Negra. Ryby nosí rovnou z moře a před námi je také smaží. Na oběd čekáme docela dlouho, jsou před námi další objednávky. Konečně jsme se dočkaly.

oranžová ryba a platano frito

Dostaly jsme oranžovou rybu, platano frito (opečený banán). Tyto zelené „banány“ jsou nazývány platanos.  Z botanického hlediska není mezi banány a platanos moc rozdílů. Na první pohled jsou totožné. Rozdíl nezná ani slovník, který „platano“ přeloží jako banán. Hlavním rozdílem je způsob konzumace. Banány se jedí syrové, kdežto platanos se musí tepelně upravit. Platanos se sklízejí v době nezralosti, tedy když jsou zelené. Konzumovat se mohou už v tomto stádiu nebo až v době zralosti, když jsou žluté. Místo brambor dostáváme typické národní jídlo arepa, což je opečená nebo smažená placka z kukuřičné mouky.  K tomu ještě salát ze zelí a mrkve. Všechno jsme snědly, koupaly se a odpočívaly po té náročné cestě.

Pláž Mochima

 V půl 4 pro nás přijela lodička, trochu se zatáhlo, ale alespoň není takové vedro na cestu do Posady Bubulina. Zpět do Cumaná se vezeme zvláštním dopravním prostředkem. Nevím jak to pojmenovat. Maličký náklaďák s korbou, tak pro 10 lidí, sedících na lavicích naproti sobě. Držely jsme se jako klíšťata. Po příjezdu do Cumaná jdeme na internet napsat domů, že jsme dojely v pořádku. Večer si dáme pivko s paní Rosou a dojde i na naší slivovici. Moc jí chutnala. Zřejmě vzpomínky na rodné Maďarsko. Hned si vzpomněla na název pálenka. Krásný pocit být v čisté posteli s teplou vodou.

Cestopis následující den

Cestopis předchozí den

 

 

 

Dana Dajdulka
Dana Dajdulka

Více jak 15 let se pro mě stalo cestování drogou. Za tu dobu jsem mimo Evropu navštívila USA, Nový Zéland, Thajsko, Kambodžu, Velikonoční Ostrovy... poslední roky se mou láskou stala Jižní Amerika. Každá další cesta je pro mne nejenom výzvou, ale také uskutečněnými sny poznat místa , které tak dobře znám z knih a cestopisů.

Zobrazit články

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *