• Menu
  • Menu

Venezuela 3

Río Caribe – na kakaové plantáži

12.10.2012 Ráno jsme ještě poseděly s Rosou. Ukázala nám fotky z Gran Sabany a doporučila nám cestu sem. Ještě byla tak moc hodná, že zavolala své přítelkyni do Carúpano, kde nám zajistila ubytovaní v Posada Arlet. Majitelkou Posady Arlet je Švýcarka. Z recepce objednala taxíka na nádraží. Autobus ani jeden, jen staré americké káry. Čekaly jsme až se sejde pět cestujících a nacpaly  se do auta. Tomuto druhu dopravy se říká Por Puesto (doslova “od sedadla”),  Por puestos jsou obvykle velké americké vozy  z 60. a 70. let, které nahrazují autobusové linky. Protože benzín je ve Venezuele levnější než voda, je to dobrý business. Do Carúpano to byla asi hodina cesty. Na nádraží se nás samozřejmě opět chtěli okrást a žádali přemrštěné ceny. Naše bágly jsme tedy zase vytáhly a našly o něco levnější dopravu. Ze 100 bolivarů na 60 bolivarů, ale i tak je to  předražený. Jsme ve vesnici Rio Caribe. Paní Arletka už nás čekala. Posada je opět luxusní. Máme krásný pokoj, jen nejde proud. To je ve Venezuele běžné. Později jsme zjistily, že klimatizace řve jako traktor. Máme krásnou terasu a je tu čisto. Paní Arletka má 2 psy, a když se něco šustne, tak děsně štěkají. Jdeme se najíst do doporučené restaurace Nanos Benditas. Slovo restaurace je přemrštěné, ale je to nejlepší volba z toho co tu mají. Objednáme si rybu a je to stejné jídlo, jako na Playa Blanca. Po cestě do posady kupujeme vodu. V obchodech  nemají skoro nic. Co by taky mimo piva a rumu kupovali. Vše, co místní potřebují, je olej a majonéza. Jinak si vše chytí v moři, nebo natrhají za domem. Rybu mají ke snídani, obědu a k večeři.

Río Caribe – na kakaové plantáži

Río Caribe je rybářské městečko ležící 22 km od města Carúpano, na poloostrově Paria. Bylo založeno v roce 1713 pod názvem San Miguel de Río Caribe .  Během 19. století, získalo mnoho přistěhovalců z Itálie a Korsiky. Pěstuje se zde kakao a banány. Na jednu kakaovou plantáž se jdeme podívat. Musíme projít vesnici až nakonec. Tady opět jezdí malá dodávka. Čekáme až se naplní. Jedeme asi 30 minut. Okolo jsou husté lesy a plno bambusu. Součástí prohlídky je malá plantáž, muzeum, výrobna čokolády a ochutnávka  čokoládového likéru. Je to ráj pro Janku, mně čokoláda nechutná. Stavíme u haciendy na které je nápis Paria Museo del Cacao Pariano.

Río Caribe – na kakaové plantáži

Poloostrov Paria, kde v roce 1498 Kolumbus přistává u východního cípu. Kolumbus se vrátil ke dvoru v červnu 1496 a silou své osobnosti se opět podařilo získat pro sebe přízeň krále a královny. V roce 1498 se vydal do Západní Indie s další výpravou, v níž bylo i třicet žen, které se měli stát manželkami španělských osadníků. Tři z lodí pluly přímo na Hispaniolu, ale Kolumbus se třemi dalšími se vydal jižnějším kurzem než dříve a dostal se tak k ostrovu s třemi horskými štíty, který nazval Trinidad. Potom se plavil dál na západ do zálivu Paria a pátého srpna 1498 na krátko přistál i na jihoamerické pevnině, na pobřeží dnešní Venezuely. Perlové náhrdelníky, které nosily místní ženy, vzbudily mezi Španěly vzrušení a pokládali je za důkaz, že se skutečně dostali do Orientu. Kolumbus si však do svého deníku zaznamenal, že „našel velký, dosud neznámý světadíl“. Byl onen „jiný svět, v němž křesťané najdou mnohá potěšení, a naše víra na velkém bude vzestupu“. Rozhodl, že tady je pozemský ráj, Rajská zahrada vystupující jako bradavka ženského prsu na vrcholku okrouhlého světa. Když opustil tento Eden a doplul na Hispaniolu, zjistil, že došlo ke vzpouře proti jeho bratrům. Nepodařilo se mu zvládnout situaci a ze Španělska vyslali nového guvernéra, aby převzal vládu. Guvernér zatkl Kolumba i jeho bratry dal jim nasadit okovy a poslal je zpátky do Cádizu, kde Kolumbus v říjnu, stále ještě v řetězech, přistál. Ferdinand a Isabella ho nakonec z vězení propustili, ale jako správce ztratil všechnu jejich důvěru. 

Nejdříve procházíme kakaovou plantáží, ochutnáváme čerstvé plody. Co mě překvapilo, je že plody rostou i z kmene stromu. Jsou tu první turisté, co jsme zatím potkaly, ale ne tak  úplně. Jsou to Francouzi, pracující v Caracasu. Následuje prohlídka výrobny a balírny. Nakonec ochutnávka a Janka nakupuje ve velkém. Francouzi nám nabídnou odvoz autem. S vděčností přijímáme. Je strašné dusno a klimatizace v autě je nádhera.

Paria Museo del Cacao Pariano

Chtěla jsem jít na večeři, ale Jana neměla hlad. Šly jsem se tedy trochu projít a navštívit místní obchod. Patřil Číňanům. Koupila jsem si předraženou tuňákovou konzervu, ale neměli chleba. Pokladní byla tak nepřívětivá a drzá, že mě dost vytočila. Nebylo to poprvé, co jsme se  zde setkaly s nevlídným a arogantním chováním lidi.

Teď jsou všichni venku a slaví. Mají státní svátek. Postávají venku a popíjejí. Dříve slavila Venezuela tento svátek jako den objevení Ameriky Kryštofem Kolumbem. Svátek byl později přejmenován na Den odboje domorodců. Raději se stáhneme do posady za zamčené dveře. Elektrika zase nejde. Svátek nesvátek. Paní domácí se omlouvá a nese nám svíčky. Koupila jsem si dvě piva a slavím státní svátek.

Cestopis následující den

Cestopis předchozí den

Dana Dajdulka
Dana Dajdulka

Více jak 15 let se pro mě stalo cestování drogou. Za tu dobu jsem mimo Evropu navštívila USA, Nový Zéland, Thajsko, Kambodžu, Velikonoční Ostrovy... poslední roky se mou láskou stala Jižní Amerika. Každá další cesta je pro mne nejenom výzvou, ale také uskutečněnými sny poznat místa , které tak dobře znám z knih a cestopisů.

Zobrazit články

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *