Quatar – KTM
Do Qataru přilétame před půlnocí , jdu rovnou na helpdesk nechat si vysvětlit problém. Vůbec jsem netušila, že to letecké společnosti dělají běžně, že rozdají víc letenek než je v letadle sedadel. Musíme čekat hned za rohem až do boardingu tedy skoro 3 hodiny… buď se do letadla vejdeme nebo dostaneme hotel a poletíme ráno. Tajně doufám, že třeba dostaneme bussines třídu …
Čekání je dlouhé, místo brouzdání po krásném obřím letišti, sedíme na místě a ještě musíme poslouchat naštvanou Iráčanku s malou holčičkou, která už se tu hodinu rozčiluje a řve na celé letiště, že ji nejsou schopni vyndat kočárek pro malou, a že dítě opravdu potřebuje ve dvě ráno spát. Nebudu to protahovat nakonec dostáváme boarding pasy a můžeme konečně letět !
Jakmile začneme pomalu přistávat začnou se objevovat ty neskutečný kopce, který proste trčí z mraků a jsou obří. Mám slzy v očích jaká je to nádhera!
Proces na letišti k udělení víza je..ehm zajímavý :-). Hned jsem si vzpomněla na slova Jurajdy, když mě varoval :-), no chce to proniknout do nepálského chaosu co nejdřív.
Asi po hodině se konečně dostáváme ven, kde nás okamžitě praští do nosu smog a teplý vzduch. Hned naproti stojí hromada Nepálců s cedulkama agentur, expedic, jmen a nevím čeho všeho.
Za chvilku nacházíme toho našeho gajda Dawu, který hrdě drží cedulku Sundashtreks And expedition. Je to opravdu velký sympaťák. Na první pohled cítím, že to bude skvělý a že si to užijeme. Je původem z Tibetské vesnice a vítá nás modlitební bílou šálou, jaká nádhera!
Sedáme do taxíku a jedeme na hotel. Už cesta na hotel je dobrodružná a rychle nasáváme tu pravou atmošku chaotického města Káthmándú, je to neuvěřitelný. Obdivuju řidičské schopnosti taxikáře, přijde mi, že v tomhle se opravdu moc jezdit nedá.
Provozní schůzka a seznámeni s trekem a samozřejmě jedno pivko no spíš dvě, možná tři. Dostáváme od Dawy zapůjčené duffel bagy, do kterých se musíme přebalit. Ještě vyrážíme do ulic Thamelu (hlavni turistická čtvrť, kde se nachází nejen náš hotel, ale také všechny známé bary, restaurace, kavárny a obchody s outdoor vybavením různé kvality. Chybí nám ještě pár věcí a tak hurá šopovat. Dawa nám zkontroluje věci, vyhazuje zbytečnosti a cestou se ještě stavíme na pozdní oběd.
Jdeme brzy spát, protože ve čtyři vstáváme a hurá do Lukly, konečně do těch vysněných kopečků.
foto: Jan Vrzal
Přidat komentář