• Menu
  • Menu

NOVÝ ZÉLAND – Severní ostrov 3

Bay of Islands

Lodí po Bay of Islands vypouváme z Paihia Wharf už brzy  ráno. Zátoka zahrnuje 144  pohádkově zeleně zabarvených ostrovů, mezi Cape Brett a poloostrovem Purerua a menší městy Opua, Paihia, Russell a Kerikeri. Bay of Islands je nejen nádherná zátoka na NZ, ale nabízí fascinující pohled do počátků evropské kolonizace.

Bay of Islands

V době ledové byla hladina moře nižší a ostrovy Bay of Island byly propojeny s pevninou. Pobřeží tvoří písečné pláže, nefouká zde silný vítr a je tu snad nejteplejší počasí na NZ. Některé ostrovy jsou soukromé a na jiné se dá dostat jen na vlastním plavidlu. Celoročně teplé počasí, křišťálová voda se skotačícími delfíny, pláže a nádherná příroda je rájem pro turisty a milovníky vodních sportů. Zátoka působí jako nedotčená příroda a občas zahlédneme dokonce lachtany. Naše loď jede hodně rychle, jsou poměrně velké vlny a já jsem dostala asi po hodině mořskou nemoc. Nikdy v životě jsem se s tím nesetkala a je to dost hrozný. Projíždíme okolo písečných pláží, míříme k mysu Brett ve východním cípu zátoky. Skalám trčícím z moře  na ostrově Piercy, (pojmenoval jej sám  kapitána Cook) se říká The Hole In The Rock. Osmnácti metrová díra do skály je na úrovni moře a vznikala v průběhu staletí, bičována větrem a vlnami. Menší lodě, jako je ta naše, mohou velmi opatrně proplout katedrálou ze skalisek.

Bay of Islands
Bay of Islands

Letovisko Russel

Naše plavba končí ve městečku Russell. Původní název Kororarek „Sladký tučnák“. Russell nebyla původně plánována jako evropská osada. Avšak tato oblast nabízela námořníkům čerstvé potraviny, vodu a bezpečné ukotvení v zátoce a jako osada se zavedla v roce 1830. Hojnost rumu, prodejných ženštin, rvaček, vražd a únosů dala tomu místu přezdívku „Pekelná díra Pacifiku“, nebo „Ďáblovo hřiště“. Pravý ráj pro námořníky trávící měsíce a roky na oceánu. Nakonec se Russell stává na krátkou dobu prvním hlavním městem Nového Zélandu a jedním z prvních evropských sídel. Dnes je Russel idylické letovisko, s dřevěnými domky lemujícími nábřeží, s obchody a restauracemi. Jdeme si prohlédnout nejstarší existující kostel na NZ a možná nejstarší stavbu. Dodnes slouží svému původnímu účelu. V přístavu krmíme racky a jsou jako šílení, berou nám jídlo z ruky a krouží nad naší hlavou v obrovském množství.

Z Russellu jezdí trajekt každých 30 minut do Paihia, kam se vracíme a pokračujeme do nedalekého Waitangi, kde byla podepsána zakládající smlouva NZ. Z britského pohledu, smlouva dala Británii suverenitu nad Novém Zélandu, a ustanovila nového guvernéra s právem vládnout zemi. Māori věřili, že postoupil Britům právo správy na oplátku za ochranu, aniž by jim bylo zasahováno do vlastních záležitosti.

Russell
Russell

 Waitangi – tady se podepsala zakládající smlouva NZ

Chceme se dozvědět více o podepsání smlouvy „The Treaty of Waitangi“, maorsky „Te Tiriti o Waitangi“. Tato smlouva vzniklá podpisy mezi britskou korunou a maorskými náčelníky ze Severního ostrova Nového Zélandu. Na smlouvě je více jak 500 podpisů od maorskách náčelníků. Od 6. února 1840 smlouva utvrzuje Britskou nadvládu a uznává maorské vlastnictví země a dává Maorům práva poddaných. Smlouva z Waitangi není jediný velký list papíru, ale skupina devíti dokumentů: sedm na papíře a dva na pergamenu. Dodnes je smlouva považována za zakládající dokument Nového Zélandu. Maorové si smlouvu nemohli přečíst a navíc byly vyhotoveny dvě verze, které se obsahově lišily. Maorové neměli písmo a smlouva je přepsána foneticky do jejich řeči. Od roku 1974 je na Novém Zélandu 6. únor připomínán jako státní svátek Waitangi Day.

Maorove
Maorove

V Treaty House se každý rok na počest výročí podepsání smlouvy scházejí maorští vůdci s vládními představiteli, aby si připomněli historii bezpráví a kolonizaci na Maorských lidech. S porovnáním co se dělo a děje jinde na světě, mají Maorové svá práva a bylo s nimi nakládáno lépe než v jiných koloniích.

Hned na začátku prohlídky Treaty House nám promítli dokumentární film a prohlédli jsme si dům, kde se podepsala „The Treaty of Waitangi“, dnes dům slouží jako muzeum. Dům byl postaven v roce 1833 – 1834 pro Jamese Busbyho, vinaře a laického prvního právníka na NZ a jeho manželku Agnes a jejich šest dětí. Je to jedna a nejstarších dochovaných staveb. Původní budova se skládala ze dvou hlavních místností, plus vstupní chodba, veranda a samostatně stojícího zadního traktu, kde byla kuchyň a pokoj pro služebnictvo. Perfektně vybavená je originální ložnice, jídelna a salon, jak původně vypadaly v roce 1840.

V přístřešku u domu je obřadní válečná kánoe Waka „Ngātokimatawhaorua“, dlouhá je 35 metrů a široká  dva metry. Pojme minimálně 76 lidí. Váží 6 tun v suchém stavu a 12 tun po nasáknutí voudou. Waka se spustí na vodu pravidelně v rámci oslav Waitangi Day. Naproti Treaty House stojí Te Whare Rūnanga, vytesaný maorský dům setkání. Říká se jim Marae a  jedná se o posvátný a otevřený prostor, místo největší spirituality, které zvyšuje důstojnost a je základem maorského komunitního života. V Marae se konají oslavy, svatby, křtiny, domorodé oslavy a pohřby.

cestopis následující den

cestopis předcházející den

Dana Dajdulka
Dana Dajdulka

Více jak 15 let se pro mě stalo cestování drogou. Za tu dobu jsem mimo Evropu navštívila USA, Nový Zéland, Thajsko, Kambodžu, Velikonoční Ostrovy... poslední roky se mou láskou stala Jižní Amerika. Každá další cesta je pro mne nejenom výzvou, ale také uskutečněnými sny poznat místa , které tak dobře znám z knih a cestopisů.

Zobrazit články

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *