Tábor smrti Osvětim – Auschwitz 1
Jet na exkurzi do koncentračního tábora není pro studenty zrovna lákavý cíl. Když k tomu přidáte ještě mlhavé pošmourné listopadové počasí je zřejmé, že na vás čeká atmosféra, která k tomuto smutnému místu patří. Přijdete k bráně s nápisem „Arbeit macht Frei„, která vás však neosvobozuje, jak hlásí nápis.
Brána je mezníkem mezi životem a smrtí, je to brána, která vás pohltí a nepustí. Za touto branou vás čeká úmorná a otrocká práce a za ní již nikdy nespatříte své milované děti, své milované rodiče a prarodiče, své blízké ani své kamarády.
Procházíte táborem a máte pocit, že z každého kamene, z každé molekuly místa , vidíte ukrutně smutné oči, tisíce očí …. oči, které tolik chtěly vidět a které tolik chtěly žít. Mráz vám prochází každým coulem těla.
Svačinu, kterou máte v batohu nepozřete. Žaludek je příliš nahoře než, aby toto vydržel. Zíráte na ty haldy oblečení, bot a některé se vám před očima zhmotní a vy neudržíte slzy, chcete ty bytosti vzít za ruku a něžně jim říci, že je odvedete DOMŮ.
Záběry, které v jiných situacích by mohly být výtečným motivem pro reportáž, tady jaksi mají jiný význam. Trochu se stydíte fotografovat, ta bolest a hrůza vás svírá a svazuje vám ruce i zatemňuje smysly.
Máte štěstí, žijete v jiné době a tak brána smrti vás pustí zpět do „vašeho„ světa.
Rozkazem ze dne 27. 4. 1940 byl v Osvětimi, na místě bývalých kasáren polské armády, založen koncentrační /později vyhlazovací/ tábor. Tábor vybudovali vězni z Dachau a velitelem tábora se stal Rudolf Höss. Jako dozorci byli pak pověřeni příslušníci oddílů SS, společně s německými kriminálníky ze Sachsenhasenu. Po vysídlení polského obyvatelstva, které žilo v okolí , vznikl pro potřeby tábora prostor asi 40 km 2.
Prvními vězni byli Poláci, později v letech 1941-42 to byli sovětští vojenští zajatci, s kterými bylo velmi krutě nakládáno. Desetina přeživších, z 10 000, byla poté přemístěna do Březinky (Birkenau) – nového tábora nedaleko odtud. Na místo mužů byly poté přivezeny ženy, po nějaké době byla, ale opět Osvětim přidružena ke zbytku areálu.
Během války se tábor rozrůstal a mimo Auschwitz 1, Auschwitz 2-Birkenau a Auswitz 3- Monowitz vzniklo navíc ještě přes 40 podtáborů.
V těchto táborech zahynulo přes 1 milión lidí, z toho 90 % židů z celé Evropy . Nejvíce lidí zemřelo v plynových komorách, dalšími důvody bylo: nelidské zacházení, nucené práce, hladovění, popravy, lékařské experimenty a téměř žádná zdravotní péče.
V Osvětimi je otevřeno každý den
Prosinec a únor : 8 – 15 hod
Březen,listopad : 8 – 16 hod
Duben, říjen : 8 – 17 hod
Květen, září : 8 – 18 hod
Červen, srpen : 8 – 19 hod
Zavřeno 25. prosinec, Nový rok 1. ledna, Velikonoční pondělí a během oficiálních návštěv a ceremonií.
Osvětim je možné navštívit pouze s průvodcem. Mimo jazyků: polština, angličtina, francouzština, němčina, italština, španělština…je možné mít i průvodce v českém jazyce. Většinou, ale je potřeba, domluvit se dopředu a být jako skupina.
Ceny se pohybují od 20 zl. za studenta po 40 zlotých za průvodce v jiném než polském jazyce.
Koncentrační tábor v Osvětimi byl zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO v roce 1979.
Tábor s podobným osudem u nás se jmenoval TEREZÍN.
Přidat komentář