Pálava

Pálava – biosférická rezervace UNESCO

Slunečný den a podzim, co více si přát? Jsme služebně v Brně a tak zbývá jenom pár hodin na odpolední výlet. Rozhodnutí je rychlé, Pálava a Mikulov. Už ze silnice u Věstonic, se před námi přes vodní hladinu (Nové Mlýny – kaskáda tří vodních nádrží pod Pálavou) a barevné panorama, hrdě tyčí Pavlovské vrchy. V kopcích za Věstonicemi zaparkujeme auto a mezi vinohrady vystupujeme k hlavními hřebeni Pálavy. Slunce ozařuje vlnící se vinohrady, nad námi létají rogala a v dáli se pohupuje balón.

Trsy ještě neotrhaného hroznového vína tvoří s okolní přírodou a výhledy na vodní plochy romantické a dramatické prostředí. Jsme naivní, když si myslíme, že stihneme do západu slunce vystoupat na vrchol. Ten se nám postupně vzdaluje a krade svým stínem omamné sluníčko. Nakonec vylezeme až pod vrchol, ale tady cesta nějak podivně končí. Na vrcholu jsou lidé, ale výstup je asi možný z jiné strany. Při sestupu s velkým ostychem trháme pár bobulí vína. Je v nich síla ! Není to asi správné, ale snad těch pár kuliček nikomu nebude chybět. Rudý kotouč ohnivého slunce zatahuje oponu a tak vyrážíme do Mikulova, kde u sklenky dobrého moravského vína s doprovodem báječné cimbálovky končíme skvělý den.

Pálavské vrchy

Malebný horský ráz dávají Pavlovským vrchům skalní masivy ernstbrunnských vápenců. Od poloviny 19. století se však mnoho geologů věnuje hádance, jak se bílé a tvrdé druhohorní vápence, podle hojných zkamenělin stáří kolem 150 miliónů let, ocitly na vrcholcích Pavlovských vrchů a při tom zřetelně leží na horninách mnohem mladších – třetihorních.

Národní přírodní rezervace Děvín – Kotel – Soutěska

To je pozvánka na patnáct zastavení naučné stezky v nitru pálavských vršků a údolí, v místě kde se dozvíte jaké tu můžete potkat živočichy, kteří unikají vašim zrakům a třeba vám tato místa pomohou porozumět, jakou roli zde sehrál člověk ve vývoji zdejší přírody a krajiny.

Chráněná krajinná oblast (CHKO), od roku 1986 také biosférická rezervace UNESCO, v jz. části, v jihozápadní části okresu Břeclav sev. a vých. Od Mikulova, vyhlášená v r. 1976 na ploše 83.32 km2. Posláním je chránit kulturní zemědělskou krajinu, ovlivňovanou lidmi nepřetržitě od starší doby kamenné, a její mimořádné přírodní hodnoty. Její jádro tvoří dva podcelky Mikulovské vrchoviny: na západě Pavlovské vrchy a na východě Milovická pahorkatina, rovinatý charakter mají pouze sv. okraj náležící Dyjsko- moravské nivě a jižní část při rakouské hranici, součástí Vídeňské pánve.