• Panská skála

    od • 4.12.2017 • Liberecký kraj • Štítky:, , , , 0 komentářů

    Zobrazit v mapě

    Kamenné varhany  v mlze

    Po návštěvě Stráže pod Ralskem míříme na Panskou skálu. Počasí na listopad slunečné a krásné. Je pátek a provoz je šílený. Chybí nám 10 minut, slovy deset minut! Je tma a tam někde vlevo za parkovištěm je skála. Rozhodujeme se rychle, někde přespíme a ráno až bude vycházet slunce to bude krása. Volíme malý penzionek na náměstí v České Kamenici. Je to tu trochu strašidelné, v celém domě jsme samy. Na večeři jdeme do hotelu Slavie. Raději ani nebudu psát jaké „ nezdravé „ prasárničky“ si dáváme k večeři. Jdeme brzy na kutě a těšíme se na ráno. Budík máme na 6 hodinu!

    Je ráno a pohled z okna nevěští nic dobrého, není nic vidět. Utěšujeme se, že to teprve přijde! Oblékáme se a vyrážíme. Venku je zima a mokro a všude mlha. K Panské skále je to 15 minut. Na parkovišti je mrtvo a hlavně závora nejde otevřít. Všude kolem, aspoň co je vidět, je zákaz zastavení. Jedeme mezi domy a někde u pole necháváme auto. Skála není vidět, ono není vidět vlastně nic.

    Panská skála

    Jdeme po rozbahněné cestě NĚKAM! Už je doba svítání, ale slunce nikde. Vidíme obrys skály a vše kolem je zakryto do tajemné mlhy. Přesto jsme nadšené! Je tu i jezírko a scéna do hororového filmu. Je skvělé, že se dá jít i na skálu. Klouže to a tak opatrně vylézáme nahoru. Vidět je čím dál méně a tak si slibujeme , že je to dobrý důvod sem zajet jindy.

    Panská skála

    Panská skála

    Nejkrásnější ukázka tzv. kamenných varhan ve Střední Evropě se tyčí kousek od silnice asi 1,5 km od středu Kamenického Šenova. Panská skála, obdivovaná znalci z celého světa, je naší nejstarší geologickou rezervací – byla chráněná již v roce 1895. Dnes má status národní přírodní památky (1,26 ha), vyhlášené v r. 1953. Původně zde nad okolním terén vystupoval vcelku nenápadný čedičový pahorek (597 m) s trojicí křížů na vrcholu – proto se mu říkalo Křížový vrch či Kalvárie. Již před 18. století zde jeden prácheňský sedlák lámal čedičové sloupy, které se používaly jako památníky a třeba i dveřní sloupky. Na konci 19. století a na začátku 20. století tady byl provozu lom a definitivně se tak obnažila vnitřní struktura horniny, připomínající píšťaly varhan.

    Zcela jsou tu vidět až 12 m vysoké, pěti a šestiboké sloupy, silné 20-40 cm, téměř svisle orientované ve středu ( po stranách se postupně sklánějí). V jámě po vytěžené hornině se vytvořilo jezírko, které jenom umocňuje malebnou scenérii. Tu využili i filmaři při natočení kultovní pohádky Pyšná princezna. Právě tady prchající dvojice schovávala před svými pronásledovateli, královskými zbrojnoši.

    Smrt snoubenců

    Na jz. úpatí návrší stojí mariánský sloup, jehož vznik je spojován s velmi smutnou událostí. Asi 350 m kroků odtud v tzv. Prácheňské hospodě bydleli dědiční rychtáři, kterým zdejší snoubenci museli odevzdat své prohlášení. A pak každá prácheňská dvojice musela uspořádat první večer s hudbou a tancem, snoubenci z Kamenického Šenova tam museli uspořádat stejný druhý večer. A stalo se, že jednou v zimě dvojice snoubenců za velké mrazu a vánice sešla z cesty. Druhý den je lidé našli mrtvé.

    Panská skála

    Text: Velká turistická encyklopedie – Liberecký kraj , Petr David, Vladimír Soukup

    Jana Schlitzová

    O

    Má první cesta za hranice byla do NDR, tady jsem poprvé spatřila moře. Následovaly Maďarsko, Jugoslávie, Bulharsko. Když se otevřely hranice, stačila na několik let Evropa, to už byly cesty s dětmi. Od chvíle, kdy jsme poprvé s dětmi navštívili Asii, je poznávání, psaní a fotografování mým druhým zaměstnáním a stále mě to baví. Nádherná místa a zákoutí naší země, krásné České republiky, teprve objevuji a mám co dohánět.

    https://www.kamsevydat.cz

    Napsat komentář

    Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *