Ráno jsme se vzbudili poměrně brzy- Ondra byl „naspídovaný“ na návštěvu Londýna, takže zatímco jsme my s Péťou pomalu vstávaly a dávaly svá tělíčka do kupy, on už vařil typicky anglickou snídani – vajíčka, slaninu, párky a černý čaj. Mňami. Po skvělé a opravdu výživné snídani jsme se konečně odhodlali vyrazit do města. Naší první zastávkou měl být slavný Speakers´corner v Hyde Parku. Slavný je hlavně tím, že je to místo, kde si na veřejnosti můžete svobodně hulákat své názory zcela na cokoli. „Tak už jsme tady“, informovala nás Péťa, když jsme zastavili před pochybným kioskem. „A to je jako ono, jo?! Hmmm, tak to jsem čekala víc.“ Ocitli jsme se totiž na místě, které svou význačností nepřipomínalo vůbec nic. Navíc zde nebyl ani pořádný prostor, kde by se lidi mohli srocovat. No, nevadí, tak uděláme jednu fotku a pokračujeme dál.
A už jsme tady. Ondřejova noční můra přichází: Oxford street-nákupní ráj Londýna. „Tak jo, odbudeme si to hned na začátek, ať se pak můžeme věnovat objevování města.“ oznámil nám Ondřej své podmínky, které jsme samozřejmě „musely“ respektovat. Hned po suvenýrech jsme tak navštívili slavný Primemarkt. „Dávám vám půl hodiny.“ Oznámil Ondřej hned u vchodu. Nevěřícně jsme se na sebe s Péťou podívaly“ „To nemyslí vážně.“… Popravdě bylo to děsný. Všude samý nákupu-chtivý lidi, kteří za sebou táhnou plné košíky hadrů. Zkoušet si nic nesmíte-fronta na kabinky je na dvě hodiny… „Ježíši- co tady budu dělat!“ blesklo mi hlavou, zatímco Péťa se zastavila hned u prvního stojanu. Nakonec jsme nakoupili vše, co bylo třeba a hlavně to, co třeba nebylo-no nekupte to, když je to tak levný, že…
Po Primemarkt jsme ještě další dvě hodiny vybírali Ondřejovy boty a tím naše exkurze po této skvělé ulici, kvůli které jezdí do Londýna na nákupy většina turistů, skončila. Uf. Jako odměnu, že jsme to zvládli, jsme si naordinovali návštěvu slavného Regents´ parku. Svítilo sluníčko, a tak jsme byli rádi, že se můžeme procházet po klidné části Londýna.
Nedaleko odtud je Baker street. Pro ty z vás, kdo milujete slavného Sherlocka Holmese je tato ulice „stará známá“. Právě sem totiž Arthur C. Doyle umístil jeho postavu Sherlocka. Dnes tu dokonce můžete najít i Sherlockovo muzeum. To jsme ovšem nenavštívili a místo toho jsme se vydali skrz park a následně podél kanálu do Camden Town.
Právě zde se totiž konají trhy, na kterých můžete sehnat takřka cokoli. Od jídla všech možných kuchyní, přes knihy, kabelky a šperky, až například k takové specialitě, jako je taneční oblečení. Nevěřili jsme, ale museli jsme uznat, že je to nářez. Až půjdete do Camden Town na trhy, nesmíte minout obchod Cyber dog! K naší a vaší smůle se uvnitř bohužel nesmí pořizovat žádné nahrávky ani fotografie. Každopádně, představte si obchod, kde vám do uší hraje house, techno a já nevím co ještě (v hudbě se moc nevyznám), je přítmí, kolem vás chodí lidi v parukách a v opravdu hustém oblečení na párty. V klecích vám nad hlavami tancují tanečníci u tyče a to všechno pod ultrafialovým světlem. Pokud je někdo, kdo sem přijde a nepřipadne si jako na jedné z opravdu dobrých párty jeho života, pak je to největší ignorant. To prostě musíte vidět!
Dnešní den nás čekala ještě jedna atrakce, která se váže k další knižní a posléze i filmové postavě. Navštívili jsme totiž Nástupiště 9 a ¾ na nádraží King´s Cross. Pro ty z vás, kdo nejsou úplní milovníci Harryho Pottera, je to právě to nástupiště, ze kterého jel každý rok vlak do Bradavic (do školy čar a kouzel). Pak už jsme se jen bezcílně procházeli městem, až jsme nakonec nasedli na metro a dojeli na Pétiny koleje.
Přidat komentář