• Menu
  • Menu

Petrohrad – 1. část

dkasper
Domů » Všechny destinace » Zahraničí » Evropa » Rusko » Petrohrad – 1. část

Cesta do Ruska se musí plánovat přeci jen s větším předstihem, než třeba návštěva Paříže nebo Říma, a to s ohledem na povinnost vyřídit si před příjezdem vízum. Běžně je na vyřízení víza potřeba 20 pracovních dnů, cokoli kratšího je za příplatek. I když jsme si žádost podali včas, stálo nás vízum na jeden vstup 2.240,-Kč/osoba, což cestu poměrně prodraží. Naštěstí šlo vše vyřídit poštou, kdy jsme do jedné z mnoha agentur, které se na internetu dají najít, zaslali pasy, fotky a kopii smlouvy o cestovním pojištění. Zrovna jsme se strefili do doby, kdy mají v Rusku nějaké svátky, takže se nám pasy vrátily domů až dva dny před odletem.

z ochozu sv. Izáka

Do Petrohradu jsme jeli na prodloužený víkend. Odlétali jsme se Smartwings ve čtvrtek v 11:30 hod. a po cca 2,5 hodinách už jsme přistávali na letišti Pulkovo. Časový posun byl + 1 hodina. Po příletu jsme prošli rychlou pasovou kontrolou a pak nás čekalo docela dlouhé čekání na taxi do centra. Objednávalo a platilo se u přepážky v hale a pak jsme s lístečkem šli před terminál, kde už na nás auto čekalo. Taxík vyšel na 1.800 rublů, přičemž zpáteční cesta byla jen za 1.200 rublů. Co se přepočtu částek týká, tak bylo potřeba vše dělit 2,5 (tj. za 40,-Kč, dostanete 100 rublů).

Katedrála sv. Izáka a další památky

Cesta do centra nám zabrala cca 40 minut. Náš hotel měl skvělou polohu přímo vedle katedrály sv. Izáka a naproti Admiralitě. Hodili jsme na pokoj věci a jako první navštívili právě katedrálu sv. Izáka, která je největší z petrohradských chrámů. Je taky druhou nejvyšší pravoslavnou katedrálou na světě (po chrámu Krista Spasitele v Moskvě). Koupili jsme si lístky na venkovní ochoz (200 rublů/osoba), odkud byl nádherný výhled na celý Petrohrad. Pořádně tady foukalo, ale viděli jsme Admiralitu, Ermitáž a další památky hezky z výšky.

Admiralita

Přes náměstí sv. Izáka jsme došli na nejznámější petrohradskou ulici Něvský prospekt, kde je mj. i Kazaňská katedrála postavená v klasicistickém empiru. Prohlídli jsme si její interiér a pak pokračovali k Chrámu vzkříšení Kristaneboli Spasitele na krvi. Krásně zdobený interiér plný mozaiek nás nadchnul (400 rublů/osoba). Byl vybudován na místě, kde byl v roce 1881 spáchán atentát na císaře Alexandra II., který na následky atentátu zemřel. Chrám nechal postavit jeho syn Alexandr III. na památku zavražděného cara.

K hotelu jsme šli přes Palácové náměstí, kde je kromě Ermitáže i budova Generálního štábu. Zrovna zde bylo postavené pódium, protože v neděli začínali v Petrohradě „bílé noci“ a v sobotu zde bylo nějaké vystoupení dětských sborů.

Večeři jsme si dali přímo v hotelu v kouzelné asijské restauraci Sintoho. Co se jídla týká, byli jsme v Petrohradu nad míru spokojení, protože v podstatě cokoli jsme ochutnali, bylo výborné. Z restaurace jsme se později přesunuli do baru a ochutnali šampaňské s kaviárem – ten se podával s typickými ruskými bylinami (palačinkami), vajíčkem natvrdo, kapary, cibulkou a zakysanou smetanou.

kaviár a šampaňské

Ermitáž

Po hotelové snídani jsme vyrazili do Ermitáže, kde otvírali až v 10:30 hod. (17,95 USD/osoba). Vstupenky jsme měli sehnané předem přes internet, takže jsme našli speciální vchod, u kterého naštěstí nebyla žádná fronta. V Ermitáži je cca 3 miliony vystavených exponátů a nachodit by se zde dalo 11 kilometrů, což nebylo naším cílem. Prostě jsme prošli vše, kam nás kroky zavedly a obdivovali jsme nejen sochy a obrazy, ale hlavně interiér jednotlivých místností.

Na oběd jsme si vybrali restauraci Bruno, která se specializuje na lanýže, takže v každém z jídel byla tahle skvostná houba obsažena.

Aurora

Ulicí Milionářů jsme se kolem Martova pole a Mramorového paláce dostali k Něvě. Přešli jsme přes řeku a došli k ramenu řeky, kde je zakotvena Aurora. Na lodi je muzeum, které jsme si prohlédli (700 rublů/osoba).

Aurora

Od Aurory jsme pokračovali k Petropavlovské pevnosti z roku 1703 nacházející se na Zaječím ostrově. Po čaji s Baileys, který jsme si dali na restauraci nacházející se na lodi, jsme se kolem Strelky a Kunstkamery na Vasilievskem ostrově vrátili do hotelu.

Petropavlovská pevnost

Večeři jsme měli domluvenou v restauraci Mansarda, která byla na střeše jedné z budov a měla úžasný výhled na kupoli kostela sv. Izáka. Abychom vyzkoušeli i trochu typické ruské atmosféry, zašli jsme do restaurace Petrov – Vodkin, kde jsme si dali degustační menu s vodkou. Na tácku nám donesli pět panáků, přičemž v každém z nich byla jiná vodka. U každé skleničky byla taková ruská jednohubka. Druhé menu byla jedna vodka Beluga s kaviárem. No, upřímně řečeno – tapas bylo super, ale příznivcem vodky asi nikdy nebudu. V hospodě jsme byli skoro sami, krom jednoho velkého stolu plného mladých lidí. Za chvilku k nám přišla skupina cikánských hudebníků, kteří začali hrát ruské písničky. Skupina mladých Rusů začala okamžitě tancovat a zpívat a nakonec vytáhli do kola i mě. Byl z toho moc příjemný „autentický“ večer.

dkasper
dkasper

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *