• Menu
  • Menu

PLASY – první panovnický cisterciácký klášter

Domů » Všechny destinace » Česká republika » Plzeňský kraj » PLASY – první panovnický cisterciácký klášter

Klášter v údolí řeky Střely – PLASY

Město Plasy leží v údolí řeky Střely, 9 km od Kralovic. Město vzniklo u cisterciáckého kláštera založeného roku 1144 a osazeného řeholníky z bavorského Langheimu. Odlehlé místo ideálně vyhovovalo řádovým požadavkům. Mniši byli dobrými hospodáři . Již ve 14. století vlastnil klášter 70 vesnic.

cisterciácký klášter Plasy
cisterciácký klášter Plasy

Cisterciácký klášter Plasy

První panovnický cisterciácký klášter v Čechách založený roku 1144 knížetem Vladislavem II. a na poč. 15. století vypálený husity. V letech 1661 – 1785 velkolepě barokně přestavován podle plánů J. B. Matheye, J. B. Santiniho a K. I. Dientzenhoffera. Dne 9. listopadu 1785 klášter zrušen Josefem II. a od roku 1826 rezidencí kancléře Metternicha a jeho rodiny, kteří si zde zřídili rodinnou hrobku Zcela podle cisterciáckých zvyklostí je plaský klášter založen v údolní nivě řeky Sřely, která svým meandrem vymezuje hranici areálu na jižní a západní straně. Na řece mniši již ve středověku vybudovali umělý kanál vedoucí klášterním areálem, tzv. Královskou štolu, díky které naháněli vodu na mlýn a poháněli pilu.

PLASKÝ VODNÍ SYSTÉM

Výjimečností plaského vodního systému je dokonalé řešení základů konventu, které bylo kvůli bažinaté půdě zpevněno 5.100 dubovými kůly zatlučenými do země. Přes ně byl položen trámový rošt a teprve na něj vystavěno zdivo budovy. Aby rošt nezačal hnít a budova se propadat, byla do základů přivedena voda z několika pramenů, která zamezila přístupu vzduchu ke dřevu a to de facto zkamenělo.

Varovný nápis “Aedificium hoc sine aquis ruet” je odkazem generacím. I proto se dnes čtyřikrát denně pečlivě kontroluje výška, teplota a kvalita vody v základech ve dvou barokních bazénech uvnitř budovy samotné.

cisterciácký klášter Plasy
cisterciácký klášter Plasy

SANTINIHO SAMONOSNÁ SCHODIŠTĚ

Podle plánů Jana Blažeje Santiniho Aichela byla v budově konventu postupně realizována čtyři samonosná schodiště. Dvě spojující přízemí s půdním prostorem a dvě trojramenná v rizalitech rajského dvora.

V průhledu jednoho z točitých schodišť vymaloval Jakub Antonín Pink fresku znázorňující boj archanděla Gabriela s ďáblem. Ve spodních partiích schodišť trojramenných nechal Santini zbudovat zrcadla – barokní bazény pro kontrolu vody v základovém roštu.

KLÁŠTERNÍ VĚZENÍ

V přízemí konventu nechali mniši zbudovat temnici, tedy místnost pro provinilce, který byl izolován vždy dvojitými dveřmi od ostatních mnichů. Jídlo mu bylo podáváno nejčastěji ze zimního refektáře prostřednictvím otočného dřevěného bubnu, který se ve fragmentech dochoval dodnes. Pro těžší arest byla v místnosti vyhloubena šachta 3,5 m pod zem a obložena pískovcovými kvádry. Odsouzený byl přivázán na žebřík a spuštěn do šachtice, v níž je po pás vody, a zřejmě zaklopen velkým kvádrem. V pozdějších klášterních dobách byla vybudována v přízemí konventu ještě jedna taková šachta – již o něco přívětivější (hloubka 3m a vody jen po kolena).

PODZEMNÍ SYSTÉM

Po obvodu rajského dvora, navýšeného 4,5m nad vnější terén, je v jeho útrobách schován unikátní vyhřívací systém budovy. Ten představuje dlouhá klikatá podzemní chodba, která vyúsťuje do přízemí budovy na dvou místech. Výduchy z této chodby jsou vyvedeny pod okna v přízemí. Přes léto se v zemi kolem chodby akumuluje teplo a přes chladnější měsíce pak teplý vzduch proniká skrze výduch do budovy. Vždy na plaskou pouť se část této chodby zpřístupňuje veřejnosti.

HODINOVÝ STROJ

Věž sýpky schovává ve svých útrobách jedinečnou technickou památku – velký hodinový stroj z roku 1686. Tento stroj, sestavený bez jediného šroubku jen pomocí spojů a závlaček je denně ručně natahován panem Robertem Drozdou (a to už více než 27 let). Stroj ukazuje hodiny na čtyřech věžních cifernících, minuty pak na dvou cifernících menších. Odbíjí čtvrthodiny a dvakráte

Nad střechami konventu zaujímá pozornost lucerna nad kapitulní síní, na níž je umístěn had obmotaný kolem kříže ve tvaru písmene T. Možností výkladů, proč tomu tak je, existuje několik: od znázornění iniciály jednoho z nejvýznamnějších opatů plaského kláštera Evžena Tyttla přes jím používaný osobní znak (číslice 2 vepsaná do písmene T) až k biblickému významu odkazujícím na Mojžíšova měděného hada. Ten obmotaný kolem hole uzdravoval uštknuté. Přeneseně lze i klášter chápat jako místo uzdravení.

PLASKÝ PRÁŠEK

Jednou z výdělečných činností kláštera byla výroba a prodej tzv. Plaského prášku. Tento bílý minerální prášek proslavil zdejší cisterciáky zvláště na počátku 18. století, kdy jej vyváželi i za hranice českých zemí. Zpracování hlavní suroviny – vitriolové břidlice získávané z lomu v Hromnici (dnešní Červené jezírko) podléhalo přísnému utajení. Tehdejší lékárník Lucas Martin Gottlieb přípravu tohoto žaludečního léku pečlivě střežil. Není divu, jeho přípravek nebyl hořký jako většina žaludečních léků, ale naopak pro svou dobrou chuť velmi oblíbený.

Hromnické-Červené-jezírko-3
Hromnické-Červené-jezírko-

PIVOVAR  PLASY

Bývalý pivovar v areálu někdejšího cisterciáckého kláštera v Plasích má za sebou náročnou komplexní památkovou obnovu. Byla mu tak navrácena podoba z doby jeho výstavby před více než sto lety. Když se v 60. letech 20. století přestalo pivo v Plasích vařit, byl pivovar s přilehlou sladovnou a bývalým klášterním mlýnem přestavěn na obchodní velkosklad spotřebního družstva Jednota. Pivovarské zařízení bylo odstraněno, interiéry přízemí byly zasypány dvoumetrovou vrstvou suti a nově vložené podlahy byly výškově provázány s přistavěnými manipulačními rampami. Chátrající budovy převzalo v roce 2008 do správy Národní technické muzeum.

Expozice zaměřené především na dějiny stavební kultury na našem území budou v objektech instalovány v tomto roce. Bývalá mlýnice a část historické pivovarské kotelny budou využity pro krátkodobé výstavy.

Obnova hospodářského dvora
Na novou programovou náplň pivovaru naváže v rámci druhé etapy projektu Centra stavitelského dědictví v Plasích rovněž nové využití areálu klášterního hospodářského dvora. Návštěvníkům tam budou představovány především tradiční stavební technologie a řemeslnické postupy. V nově adaptovaných prostorech najde své místo i plaská městská knihovna, která bude čtenářům zpřístupňovat také tituly odborné knihovny zaměřené na historické stavitelství.

hospodářské budovy Plasy
hospodářské budovy Plasy

 V článku byly použity  některé pasáže z http://www.klaster-plasy.cz/ a z knihy Velká turistická encyklopedie – Plzeňský kraj, David, Soukup)

Jana Schlitzová
Jana Schlitzová

Má první cesta za hranice byla do NDR, tady jsem poprvé spatřila moře. Následovaly Maďarsko, Jugoslávie, Bulharsko. Když se otevřely hranice, stačila na několik let Evropa, to už byly cesty s dětmi. Od chvíle, kdy jsme poprvé s dětmi navštívili Asii, je poznávání, psaní a fotografování mým druhým zaměstnáním a stále mě to baví. Nádherná místa a zákoutí naší země, krásné České republiky, teprve objevuji a mám co dohánět.

Zobrazit články

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *