• Menu
  • Menu

Posázavským Pacifikem

Trampové

V těžkých dobách průběhu 1.světové války a těsně po vzniku samostatného Československého státu se začal v našich krajích rozmáhat nový fenomén. Odrostlí skauti, kterým přestal vyhovovat přísný řád skautských oddílů, ale stále mající rádi romantiku, přírodu a dobrodružství se začínají družit a spojovat. Vyráží společně na výlety a výpravy do okolí větších průmyslových měst a aglomerací. Především na jih od naší metropole zakládají první osady, kam poté ve svém volnu utíkají z ruchu velkého města. Vzniká tak hnutí, zvané tramping.

Posázavskou stezkou

Dolní Posázavský Pacifik

Jediným způsobem, jak se dopravit na nově objevovaná místa se stává relativně nové vlakové spojení. Koncem 80.let 19.století byla zprovozněna železniční trať mezi Vršovicemi a Modřany, sloužící hlavně potřebám dnes již neexistujícího modřanského cukrovaru. Tento úsek byl na sklonku století prodloužen odbočkou do Dobříše, a v roce 1900 byla slavnostně otevřena další část dráhy, vedoucí do Jílového u Prahy. Dodnes je tento kus železnice nazýván Posázavský Pacifik. Zahrnuje spojení Prahy s obcí Čerčany, přes Davli a Kamenný Přívoz. Z Čerčan pokračuje dál, podél toku Sázavy, do Kácova, Ledečka a Světlé nad Sázavou. Přiznám se bez mučení, nejraději jezdím Pacifikem z Braníka do Petrova u Prahy. Tady přejdu most do Pikovic a Posázavskou stezkou dojdu do Jílového nebo Kameňáku. Příjemná procházka v každém ročním období, snad mimo zimy a sněhu, kdy hrozí nebezpečí úrazu. Hned za branickým nádražím podjedeme diskutabilní stavbu, Most Inteligence, a objeví se nám v zorném poli výhled na Barrandovské terasy, tyčící se nad mohutným tokem Vltavy. Dál můžeme spatřit Chuchelský háj a přes zastávky Modřany a Komořany dojíždíme na Zbraslav. Odtud je to jen kousek na Keltské hradiště na Závisti nebo do zámku ve Zbraslavi na náměstí. V Jarově jsou už vidět první chaty a Jarovským tunelem se dostáváme do Vraného nad Vltavou, kde se tyčí zdejší dominanta vodní elektrárny a hráz přes Vltavu. Těsně za Skochovicemi se přes železniční most odděluje trať, vedoucí do Dobříše. My však pokračujeme dál po pravém břehu Vltavy, skrz Skochovický a Libřický tunel do Davle. A právě mezi Davlí a Jílovým u Prahy začínají podle mě nejhezčí části Posázavského Pacifiku. Vyhlídky, už konečně na Sázavu, Pikovická jehla, Trampské osady Toronto, Dakota a jiné, železniční viadukt Žampach, panoramata vrcholu Medník a mnoho dalšího.

Posázavskou stezkou

 

Z Pikovic proti proudu

Za pěkného počasí se můžeme vykoupat v Sázavě a pak se třeba ještě dochladit při prohlídce zlatorudných štol v údolí Kocour. Ten, kdo se vyšplhá až do Jílového na náměstí, určitě musí navštívit zdejší Regionální muzeum. Kromě Posázavské stezky se dá projít z Pikovic na Žampach i po pravém břehu Sázavy, kdy se přímo tváří v tvář vidíme s osadníky. Jejich sruby a chajdy jsou hezkou podívanou. Zkrátka nepřeberné množství zážitků a aktivit na jednom místě. Samozřejmě i za Jílovým jsou podél trati krásná a zajímavá místa, ale to už je na nové povídání a novou výpravu.

Posázavský Pacifik

 

Trocha nostalgie

 Národní dopravce, společnost České Dráhy, pořádá každým rokem na trase Posázavského Pacifiku nostalgické jízdy vlaků, vedených parní lokomotivou. Pro ty, kteří by chtěli alespoň zčásti zažít atmosféru prospektorských výprav prvních trampů, připravují během léta Posázavské linky. Letos už, díky výlukám na tratích, příležitost, bohužel, nebude. Nicméně je možné se vrátit v čase alespoň do 80.let 20.století, kdy brázdily po trati východoněmecké vagony, takzvané Patráky, tažené lokomotivou Bardotka. Když má člověk štěstí, tak každou sobotu a neděli, určitě do 24.9.2017, odjíždí dopoledne posilové víkendové spoje z Prahy hlavního nádraží, na kterých lze tyto soupravy spatřit.

Vlak na Dobříš

 

Martin Pišín
Martin Pišín

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

komentář