• Menu
  • Menu

Potápění – Borneo 36

Andy
Domů » Všechny destinace » Zahraničí » Asie » Borneo » Borneo - malajská část » Potápění – Borneo 36

Kurz potapění 3

A je to tu poslední den našeho kurzu před námi….

Ráno sraz na molu, a pak hurá na další kouzelné ostrůvky v okolí Kota Kinabalu. Jedeme na Sulug Island a pak zase kousek od Gaya. Dnes nás čekají dva ponory. Když půjde všechno hladce, půjdeme až do 18 m, což je maximální povolený ponor na licenci Padi Open Water. Zase probíhá kontrola parťáka a dnes se nám obměnila posádka, Britové to vzdali a tak jsme vyfasovali Starší a velmi zkušený holandský pár a sympatické Japonce, kteří mají dokonalou podvodní fotografickou výbavičku. My máme k dispozici zase Ibrahima, jsme za to moc rádi, funkci instruktora vykonává už deset let a vyrostl v Rudém moři, potápěčském ráji, koho lepšího si přát.

Sulug island
Sulug island

 Kde je sakra Ifča?

Já dostávám zase nějaké to závaží navíc, abych mohla klesnout pěkně ke dnu, už jsme na nějakých 11 kg. Nejdříve zase cvičíme nějaké ty dovednosti a pak se konečně jdeme tak nějak jenom potápět. Obě si pěkně hlídáme Ibrahima a když vidí něco zajímavého, tak nás na to upozorní. Najednou se na mě Ibrahim otočí a ukáže mi: „Kde máš parťáka?“ Otočím se a Ifča nikde. Trochu průšvih ztratit Ifču v oceánu, ale já si celou dobu myslela, že nás Ibrahim hlídá a ne, že se máme hlídat navzájem….

Otáčíme směr a jdeme hledat Ifču, netrvá to dlouho a Ifču nacházíme, je v pořádku jen nám emigrovala do jiné skupiny potapěčů. Ibrahim nám dává signál ať jsme okamžitě nahoře. Nejsme ve velké hloubce, tak můžeme nad hladinu okamžitě, bez povinné stopky v 5 metrech. Venku nám Ibrahim vynadá jak malým dětem a my si vysvětlujem vzniklé nedorozumění. Pak už se hlídáme a potápíme dál.

Sulug island
Sulug island

Frogfish – my viděly žaborybu !

Po dlouhém 45min ponoru jedeme zpět na ostrov Gaya na zasloužený oběd, stejně jako každý den se tu scházejí snad všichni potapěči, je to asi jediná restaurace široko daleko. Odpoledne vyrážíme na poslední ponor a ten je opravdu vydařený. Už když skáčeme do vody nastává problém, Ifča to bere zkratkou přes záď lodi, což je jedno ze základních pravidel, co se nesmí! Je tam přeci motor a ten by mohl udělat dost velku neplechu. Ibrahim je dost naštvaný. A jde se pod vodu, potkáváme zde japonské potapěče, kteří nám vehementně ukazují „něco“ v zeleném houští. Ibrahim je úplně nadšený, my vůbec netušíme, co na té divé věci je tak zajímavého, není to ani barevný Nemo, ani žralok, ani želva – prostě něco ošklivého a neidentifikovatelného. Tak pomalu plavem dál, hrajeme si s tancujícími krevetkami, potkáváme různé ryby a sasanky, prostě si užíváme poslední bornejský ponor. Blíží se čas vynoření, protože mi zase klasicky dochází vzduch, malá nevýhoda mít velký plíce. Už nás čeká jen povinná stopka v 5 metrech. Jenže já nečekaně vyplouvám nahoru, Ibrahim mi posunkama ukazuje ať si vyfouknu BCD (Buoyancy compensator for diving – fakt nevím, jak se to řekne česky…) , ale já ho mám úplně vypuštěný a stále stoupám rychle k hladině. Ibrahim mě rychle chytá za ploutev a stahuje mě zpátky do hlubin, zkouší mi vyfouknout BCD a zjišťuje, že jsem nekecala. Nezbývá mu nic jiného než mi narvat další 2 závaží abych zůstala v klidovém stavu tam, kde mám být.

přístav kota kinabalu
přístav kota kinabalu

Abychom se zabavili, učí nás bublinové kruhy pod vodou, je to celkem sranda. Když už konečně vyplujeme zvědavě se Ibrahima vyptáváme, co se nám to tam snažil ukázat. Ibrahim se úplně rozvášní: „ Ty jo, holky, vy máte takový štěstí, jsem tu už deset let a tohle sem viděl zatím jen dvakrát, vy máte za sebou čtyři ponory a viděly ste toho opravdu dost, to byla „Frogfish“ prostě žaboryba. V předu nožičky vzadu ploutev, zvláštní kreatura.

Máme licenci

Vyplnili sme si Divebook, Ibrahim nás vyfotil a pogratuloval k získání potápěčské licence. Tak a teď už můžem kdykoliv a kamkoliv, teda jen do 18m, ale lepší než se plácat na břehu.

Večer vyrážíme na zaslouženou véču, konečně jsme hledali tu slavnou rybí restauraci Welcome Sea Food Restaurant, je to tu podobné jako v Kuchingu, spousta akvárií, ledovačů, různých nádrží a prapodivných mořských potvor. Některé nás dost zaujali, hlavně ty kde je na akváriích nápis – nesahat, dost nebezpečné. Oslovila nás zajímaví ryba „ Stonefish“ opravdu vypadá jako kámen. Vybraly jsme si královské krevety, těma se nedá nic zkazit a jako další chod úhoře, bylo to všechno moc dobré ale cena byla dost šílená, nevím proč se tvrdí, že Indonésie je levná záležitost….

Welcome Sea Food Kota Kinabalu
Welcome Sea Food Kota Kinabalu

 A už jsou před námi poslední dny zevlování na ostrovech a cesta domů….

cestopis následující

cestopis předcházející

+

Andy
Andy

Ve 12. letech mě rodiče poslali samotnou do Kanady a USA. Poznamenalo mě to a tak jsem asi cestovatel. Hodně jsem od té doby viděla a poznala a hodně ještě poznat chci.Tak uvidíme !

Zobrazit články

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *