• Menu
  • Menu

Pravoslavný kostel v Řimicích

Domů » Všechny destinace » Česká republika » Olomoucký kraj » Pravoslavný kostel v Řimicích

Pravoslavný kostel sv. Ludmily

V horkém dni pokračujeme z Loštic, kde jsme navštívili zdejší Muzeum Olomouckých tvarůžků a Synagogu směrem na Litovel. Jsme v Bílé Lhotě –  Řimicích. Přímo za cedulí obce, na levé straně, svítí jasnou modrobílou barvou pravoslavná památka – kostel sv. Ludmily. Je to tady trochu jako zjevení.

Chrám  byl postavený podle projektu Andreje Kolomackého . Pravoslavný chrám sv.Ludmily –  málo známá sakrální památka, základní kámen byl položen 4.6.1933 a vysvěcen 21.5.1934.

chram-sv-ludmily-rimice-2

Chrám je jednoduchá stavba ve tvaru hranolu, který je završen odstupněným jehlanem střechy a cibulovitou bání. Na vstupní straně je předřazena nízká čtverhranná přístavba se zvonicí a freskou sv. Cyrila a Metoděje vytvořenou r. 1972 podle kresby Mikoláše Alše.

Pozemek na tento kostel darovala Beata Jarolímová. Zajímavou událostí v dějinách obce bylo dočasné přesídlení ústředí české církve pravoslavné z Prahy do Řimic v čele s biskupem Gorazdem-Pavlíkem a duchovními úředníky, což připomíná i pamětní deska na domě č.28.

Starobylé jméno Gorazd

Ze zvolených tří kandidátů k biskupské službě byl v roce 1923 srbskou církví v Bělehradě vysvěcen kněz Matěj Pavlík, který při svěcení přijal starobylé jméno Gorazd (první Gorazd byl Moravan, navržený v 9. století na velké Moravě sv. Metodějem jako jeho nástupce v arcibiskupském stolci. Byl však ze země vyhnán a s ostatními vyhnanci se uchýlil do oblasti dnešního Buharska, Makedonie a Srbska. Po tisíci letech se v novém Gorazdu opět vrátil Moravě biskup tohoto jména). I novodobý biskup Gorazd je dnes v pravoslavné církvi v českých zemích a na Slovensku ctěn jako svatý především pro své velké dílo, které pro obnovení cyrilometodějského pravoslavného dědictví u nás vykonal a též proto, že položil svůj život za víru a za vlast. Spolu s duchovními pražského chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici poskytl úkryt československým parašutistům, kteří v roce 1942 spáchali atentát na kata českého národa – říšského protektora Reinharda Heydricha. Za tuto pomoc byl odsouzen k trestu smrti a 4. září 1942 byl zastřelen na střelnici v Kobylisích. Svatořečen byl v září 1987 v katedrálním chrámu sv. Gorazda v Olomouci, 65 let po své mučednické smrti.

chram-sv-ludmily-rimice-6

Biskup Gorazd 

Biskup Gorazd byl mezi zdejším lidem velice oblíbený jako neúnavný duchovní pastýř, znamenitý kazatel Slova Božího jako muž pravdy a ryzího charakteru, ochotný každému pomoci. Jeho příklon k pravoslaví byl pro mnohé jasným signálem následování.

Za působení Gorazdova ve dvacátých letech minulého století v Římicích vznikla organizovaná skupina věřících, jež přerostla v roce 1925 do zřízení pravoslavné  církevní obce. Trvalo ale ještě několik let než se řimičtí pravoslavní rozhodli ke stavbě vlastního chrámu Božího. Získali pozemky a začali sbírat peníze, avšak hospodářská krize ve třicátých letech způsobila oddalování stavby.

Pravoslavné chrámy se začaly stavět v blízkých obcích Chudobné a Vilémově, byly však realizovány moravskými  a českými architekty i stavebními firmami bez jakékoliv zkušenosti pravoslavných tradic.

chram-sv-ludmily-rimice-8

Vsěvolod Kolomacky a chrám sv. Ludmily

Zlom nastal v dubnu 1933, kdy do Řimic přijel biskup Gorazd s knězem Andrejem (občanským jménem Vsěvolod Kolomacky) a představil jej jako  úspěšného pracovníka církve na Podkarpatské Rusi, kde jako samouk s místními věřícími vybudoval celou řadu pravoslavných chrámů, zpočátku dřevěných, pak zděných. Otec Andrej přesvědčil představitele obce, že při stavbě chrámu bude přihlíženo k místním poměrům a že stavba nebude finančně nad síly místní církevní obce, ani ji nezadluží. Sám vypracoval návrh na chrámovou budovu a slíbil, že ji dovede do úspěšného závěru. Pracoval na stavbě obětavě od základů až po věže. Navrhl a realizoval vnitřní výzdobu chrámové věže a poté také namaloval většinu ikon na ikonostasu (stěně, která odděluje oltářní prostor). Odborný dohled nad stavbou měla firma stavitele Bendy z Loštic.

 

 

 

Jana Schlitzová

Má první cesta za hranice byla do NDR, tady jsem poprvé spatřila moře. Následovaly Maďarsko, Jugoslávie, Bulharsko. Když se otevřely hranice, stačila na několik let Evropa, to už byly cesty s dětmi. Od chvíle, kdy jsme poprvé s dětmi navštívili Asii, je poznávání, psaní a fotografování mým druhým zaměstnáním a stále mě to baví. Nádherná místa a zákoutí naší země, krásné České republiky, teprve objevuji a mám co dohánět.

Zobrazit články

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *