• Menu
  • Menu

Přehrada Pařížov

Vodní dílo PARÍŽOV

100. leté  vodní dílo Pařížov. Potkat v romantické krajině něco zajímavého je vždy určitě přínosem. O přehradě Pařížov, chráněné kulturní památce, jsme neměli ani tušení a jaké bylo překvapení, když jsme ji viděli na vlastní oči. Moc nám připomíná její o trochu možná ještě hezčí sestřičku, přehradu a Národní  kulturní památku, přehradu Les Království. Přehrada i její okolí je vyhledávaným turistickým cílem a tak pokud se pohybujete někde v její blízkosti, určitě stojí za návštěvu. Podnětem k výstavbě přehrady byly povodně v letech 1885,1888 a 1897, které způsobily značné škody v přilehlém území středního dolního toku Doubravy.

přehrada Pařížov
přehrada Pařížov

Regulace proti povodním dolního toku Doubravy

Před vlastní souvislou úpravou řeky byla dána přednost budování údolní přehrady u Pařížova jako prostředku, kterým lze nejbezpečněji ovládat vodní poměry říční oblasti. Projekt na tuto stavbu zpracovaný technickým oddělením zemského výboru pro vodní stavby, byl schváleny dubnu 1908 nákladem 1,5 mil. rakouských korun.

Na jaře 1909 byla stavba zahájena firmou Křička a Dvořák, pracemi na obtokové štole a stavbou ochranného kamenného jezu napříč údolím. Tyto objekty měly zajistit ochranu staveniště vlastní přehradní hráze před přívalem velké vody. Štola byla ražena z obou stran a současně se provádělo hloubení šachty šoupátkových uzávěrů. Jez i obtoková štola byly dokončeny na jaře roku 1910.

Základová spára přehradního tělesa je 7 m pode dnem původního řečiště. Pro zdivo hráze bylo použito zdravé ruly z lomu  nad přehradou v v celkovém množství 35 tis. M3 kamene. Celkem bylo na stavbě spotřebováno 310 vagónů písku a 460 vagónů cementu. Tras byl dovážen až z vestfálska.

V srpnu 1913 byla přehrada dokončena a bylo započato s napouštěním nádrže. Předpokládalo se, že k naplnění dojde během čtyř týdnů, nádrž však byla plná již čtvrtý den vlivem přívalové vody z průtrže mračen v oblasti Železných hor. Přehrada tak obstála při náročné zkoušce.

K čemu slouží přehrada :

snížení kulminačního průtoku velkých vod přirozeným   retenčním účinkem nádrže

zajištění minimálního odtoku z vodního díla

využití odtoků z nádrže k výrobě elektrické energie

vodní sporty a sportovní rybaření

Popis vodního díla :

Vodní dílo Pařížov na Doubravě v ř. km 40,390. Gravitační zděná hráz z lomového kamene má tvar základního statického trojúhelníku se skloněným návodním límcem. Aby bylo zabráněno průsakům vody do tělesa hráze , byl návodní cíl opatřen dvojitou cementovou omítkou s draselným mýdlem a dvojnásobným siderostenovým nátěrem. Vlastní těleso hráze je odvodněno soustavou  svislých drénů, odvádějících vodu do chodby u základových výpustí. Pata i boky hráze jsou utěsněny jílem.

Korunový přeliv o délce 35 m (7×5) má kapacitu 32,1 m3/s při přepadovém paprsku 65 cm. Boční přeliv na levém svahu délky 97,4 m má kapacitu 98,8 m3/s  / při přepadovém paprsku 65 cm. Boční přeliv na levém svahu délky 97, 4 m má kapacitu 98,8 m3/s při přepadajícím paprsku 80 cm..

Hladina v nádrži se reguluje dvěma základovými výpustmi o průměru 800 mm, které jsou na návodní straně opatřeny  šoupátky a na vzdušné straně klapkovými uzávěry. Levá výpust má kapacitu 4,5 m3/s, pravá 6,9 m3/s a obě jsou zaústěny do vývaru. Návodní uzávěry jsou ovládány ze šoupátkových věží . Z domků u vzdušné paty hráze se ovládají provozní klapkové uzávěry.

K převádění vody dále slouží výpustná potrubí umístěna v obtokové štole. Původní tři potrubí o průměru 800 mm, byla v roce 2005 nahrazena dvěma o průměru 1200 mm, která jsou optařena provozními segmentovými uzávěry. Při maximální hladině je celková kapacita obou výpustí 33,14 m3/s . Obtoková štola rozměrů 3x 4,5 m má klenbový tvar, délku 142 m a spád 0,6 %.

K využití energetického potenciálu přehrady byly v ltech 1991 – 1992 na obou hrázových spodních výpustech instalovány MVE s Bánkiho turbínami. Celková hltnost turbín je 1,7 m3/s a při spádu 12,6 m je dosažitelný výkon 146 kW.

přehrada Pařížov
přehrada Pařížov

Přehradu Pařížov najdete na řece Doubravě na západní hranici Pardubického kraje.

Jana Schlitzová
Jana Schlitzová

Má první cesta za hranice byla do NDR, tady jsem poprvé spatřila moře. Následovaly Maďarsko, Jugoslávie, Bulharsko. Když se otevřely hranice, stačila na několik let Evropa, to už byly cesty s dětmi. Od chvíle, kdy jsme poprvé s dětmi navštívili Asii, je poznávání, psaní a fotografování mým druhým zaměstnáním a stále mě to baví. Nádherná místa a zákoutí naší země, krásné České republiky, teprve objevuji a mám co dohánět.

Zobrazit články

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *