Radhošť a Kaple sv.Cyrila a Metoděje.

Radhošť

mýtický kopec od pradávna podle pověstí sídlo slovanského boha slunce, války a vítězství  Radegasta, místo milované i zatracované, místo lásky, kde o nocích zářily do dalekého kraje fatry, lidé tančili a zpívali a také místo střetu pohanských tradic a křesťanské víry, místo o kterém se  traduje, že  zde pohanskou modlu strhli bratři ze Soluně věrozvěstové  Cyril a Metoděj a na jeho místo postavili křiž. Místo, kam  do dnešního dne chodí tisíce poutníků. Místo tajemné, s krásnými výhledy na členitou krajinu,  kde se za příznivého počasí na dalekém horizontu vztyčují slovenské Tatry.

Místo zhanobené televizním vysílačem. Místo hanobené i v dnešních dnech, kdy se do posvátného kopce v jehož  útrobách se skrývají podzemní paláce pseudokrasových puklin ( je téměř jisté, že se v minulosti podzemím  na Radhošť dalo  dostat až z Pusteven),  zaryly stroje a devastují původní poutní stezku  a okolní porosty. Co povede na bájnou horu poutníků? Asfaltová dálnice pro prdelaté ochránce přírody a jejich Pajera? I ve mně toto místo, které jsem navštívil těsně před soumrakem, vyvolalo stejný pocit jako kdysi v obou věrozvěstech a nejraději bych strhl modlu, či kříž dnešní doby – televizní  vysílač  a na jeho místo vysadil symbol nového usmíření s dnešní necitlivou civilizací – strom.

Dřevěná kaple sv.Cyrila a Metoděje

Na tomto magickém poutním kopci v nadmořské výšce 1129 m na nad mořem  se majestátně tyčí  a už z velkých dálek vyhlíží  dřevěná kaple sv.Cyrila a Metoděje. Moto vzniku kaple  nápis  „ Milujte se sjednoťte  se Slované  u víře , kterou zde hlásali svatí Cyril a Metoděj“ se nachází nad vchodem. Před kaplí  na místě, kde od roku 1735 stál dřevěný kříž a později od roku 1805 kamenný kříž ( v současné době je tento kříž po levé straně od vstupu do kaple) stojí na mohutném soklu bronzové  sousoší Cyrila a Metoděje od stejného sochaře, který zhotovil sochu  pohanského boha Radegasta, na kterou narazíte, pokud  na toto poutní místo vyrazíte z Pusteven. Počátky kaple se datují od roku 1881, kdy člen frenštátské besedy Hynek Fialka navrhl na vrcholu Radhoště postavit kapličku.

Olomoucký arcibiskup Theodor Kohn daroval pro kapli část pozemků v katastru Trojanovic a převzal nad kaplí patronát. Také hrabě rožnovského panství Rudolf Kinský věnoval část svých pozemků v katastru Dolní Bečvy. Plánovaná kaple měla z toho důvodu stát jednou polovinou na straně rožnovské a druhou polovinou na straně frenštátské. Dne  5.7.1896 byl vysvěcen základní kámen radhošťské kaple a dokončenou kapli vysvětil 11.9.1898 olomoucký arcibiskup Theodor Kohn. Architekt Skibinský navrhl stavbu kaple ve stylu byzantských staveb, aby tak symbolizoval byzantský původ světců. Na podporu stavby byla uspořádána sbírka, která vynesla 3500 zlatých a další zlaté do potřebných 7500 zajistil továrník Emil Kostelník při své cestě po Moravě a Čechách s obrazem Valaššské madony od Adolfa Liebschera  , který  zakoupil v roce 1895 na národopisné výstavě v Praze.

Kaple byla zdobena mramorovým cyrilometodějským oltářem od sochaře Neumanna z Kroměříže a v roce 1904 v ní byl postaven pravý boční oltář pro obraz Liebscherovy Valašské Madony. V protilehlém oltáři byl zavěšen obraz Piety ( zobrazení truchlící Panny Marie s tělem pána Ježíše Krista na klíně po snětí z kříže ). Mozaiky v osmi oknech zobrazují výjevy ze života Cyrila a Metoděje, dále svatou Hedviku, svatou Ludmilu, sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého.K rozsáhlé rekonstrukci kaple došlo v letech 1924 -1926. Stavební úpravy řídil rožnovský stavitel František Bayer a podíleli se na nich tesaři pod vedením mistra Michala Fabiána ze Zubří. Kapli omítli, obložili šindelem a potom přistavěli zvonici v řecko-unitářském stylu.

 Poslední obnovu zažila kaple v roce 2000, kdy byla zrekonstruována celá zvonice. Rekonstrukci řídil spolek Matice radhošťská, která se o kapli stará od jejího vysvěcení v roce 1898.