Valašské muzeum Rožnov pod Radhoštěm

 Nejstarší muzeum v přírodě ve střední Evropě.  

Přijeli jsme do pohádkové vesničky na sklonku podzimu. Byl přenádherný den plný slunce, teplých paprsků a zlatavého listí . Jinde po  celé republice v ten  den panovala těžká inverze a tak jsme si pobytu tady náramně užili. Obdivovat staré chalupy , staré včelíny  i řemeslo není tak těžké. Posedět ve dvoře staré hospody  s ochutnávkou tradičního jídla tohoto kraje nám dělalo příjemně nejenom v oblasti žaludku, ale náramně lahodilo našemu zraku. V bývalém statku to vonělo jablky a hruškami těch nejkrásnějších barev i odrůd. Probíhala zde právě výstava ovoce pěstitelů zdejšího kraje.

U dřevěného kostelíka  sv Anna z Větřkovic s malým hřbitůvkem ( nazývaným Valašský Slavín) se symbolickými hroby osobností , které se zasloužily nějakým způsobem  k povznesení tohoto kraje.  Mimo jiné jsme objevili hrob s létajícím broučkem spisovatele Jana Karafiáta . Jeho Broučky milovala nejenom má babička a celá moje rodina, ale jistě i mnozí z vás. Určitě stojí za zmínku Emil Zátopek, který tento kraj miloval a bylo  jeho přáním jednou spočinout na Valašském Slavíně.

Dřevěné městečko

Dřevěné městečko  – je nejenom nejstarším, ale také nejnavštěvovanějším areálem Valašského muzea v přírodě. Areál byl otevřen v roce 1925 . Dřevěné městečko – je nejstarším areálem připomínajícím architekturu starého Rožnova. Je zde prezentován způsob života na malém městě v období od poloviny devatenáctého století až do první čtvrtiny století dvacátého.

Přehled objektů dřevěného městečka – Kostel sv Anny z Větřkovic, Billův měšťanský dům, Rožnovská radnice, Hostinec u Vašků, Kuželna, Hospoda Na posledním groši, Fojtství z Velkých Karlovic, Vlčkova palírna z Lačnova, mostek přes potůček se sochou sv. Jana Nepomuckého, sýpka z Prostřední Suché, Soukenické stodůlky ze Štramberka, sýpka z Heřmani, Janíkova stodola, soubor klátových úlů, zvonička z Horní Lidče, kříž Porubského..

Kostel sv. Anny z Větřkovic – tento kostel je kopií kostela z Větřkovic u Příbora, který vyhořel r,1887. Valašský Slavín – o návrzích na uložení ostatků významných lidí či zapsání do knihy rozhoduje ředitel Valašského muzea v přírodě na doporučení odborné komise zvané „ Rada Starších“. Fojtství z Velkých Karlovic – Bzové – kopie stavby z roku 1793. Obydlí nejzámožnějšího sedláka – fojta, zástupce vrchnosti na vesnici. Velká jizba v přízemí sloužila jako obytná místnost, zároveň se v ní scházeli poddaní při rozdělování roboty. Také se zde čepovalo pivo a konaly taneční zábavy. Patro sloužilo původně celé jako komory pro uskladnění zásob postupně se i ono stalo obyvatelům.

Klátové úly s obličejovými česny – chov včel má na Valašsku dlouhou tradici. Některé klátové úly byly zdobeny česny ve tvaru lidských obličejů či postav. /sty vyletovaly včely ven. Přístup k plástvím medu byl zabezpečen dvířky zezadu. Nejstarší obličejová česna pocházejí ze Ženklavy u Nového Jičína, mladší od řezbářů z Hážovic a Rožnova p.R. Unikatní špalkové úly (kláty) stj u radnice, dalších pět úlů najdeme u potůčků za fojtstvím.

Sýpka z Prostřední Suché – dvoupodlažní panská sýpka z 18. století sloužící k uskladnění obilí.

V sezóně  jsou  v Muzeu pro návštěvníky připravovány akce, které  připomínají obyčeje a  dovednosti našich předků.

Součástí celého  areálu je : Mlýnská dolina, Valašská dědina a Dřevěné městečko , muzeum a také Pustevny – Jurkovičovy turistické útulny Maměnka a Libušín poblíž Radhoště.

otevírací doba :