Recife
Zpět do Recife se dostáváme bez problémů. Dnes jsou všechny hlavní ulice v centu pro auta zavřené. Stará část města se nazývá Recife Antigo. Když jsme se procházet po Rua do Bom Jesus, dočasně jsme se přemístili v čase. Město bylo založeno v roce 1630. V době kdy osadníci z Nizozemska bojovali s Portugalci o nadvládu nad oblastí. Na konci ulice dříve stála Porta da Terra, jedna z městských bran z holandského období. Bohužel již neexistuje. Holandský vliv je i přesto patrný, díky barevným a úzkým budovám se sedlovou střechou, vysokými okny a železnými balkony.
První synagoga postavená v Severní a Jižní Americe
Nejdříve si prohlédneme synagogu Kahal Zur Israel (Rock of Izrael), protože jde o první postavenou synagogu v Severní a Jižní Americe. Nachází se taktéž na Rua do Bom Jesus, dříve Rua dos Judeus, ulice Židů. Dnes je ulice plná stánků a neodoláme a dáváme si plněnou taštičku z manioku (tapioca). Maniok je subtropický keř s jedlými hlízami přibližně ve tvaru mrkve. Hlízy jsou dlouhé něco přes 30 centimetrů a za syrova jsou jedovaté. Tady nám je ovšem usmažili, naplnili sýrem, šunkou a zeleninou.
Baron Rio Branco
Zastavujeme se na Marco Zero, hned u přístavu. Stojí zde 2,5 metru vysoká busta z bronzu. Kde je ztvárněn baron Rio Branco, patron brazilské diplomacie a jedna z nejdůležitějších postav v dějinách Brazílie.
Brennandova věž
Totálně nepřehlédnutý a jedinečný je Torre de Cristal, známý jako „Brennandova věž“. K věži se dá dojet jen lodí a to jsme neudělali, možná je to škoda, ale zítra jdeme do obrovského areálu, který tento vyjímatelný umělec vytvořil. Uznávaný sochař a malíř Francisco Brennand, srovnávaný s Picassem a Gaudím. Malíř je známý hlavně pro své keramické plastiky.
Bronzový obelisk
Bronzový obelisk, nebo věž (používá se obojí), byl součástí oslav 500 let Brazílie a nachází se na břehu Ground Zero, v Sculpture Park Recife Antigo, Byl předmět mnoha diskusí, protože památník některým lidem připomíná mužský pohlavní orgán. Nebylo by to jediné dílo sexuální povahy. Autor byl ovlivňován pohanským uměním starověkého Egypta. Obelisk má výšku 32 metrů a na vrhu je květina.
Centro de Artesanato de Pernambuco
Jdeme dál do Centro de Artesanato de Pernambuco, tady se nám strašně líbilo, jednak tu měli klimatizaci a na jednom místě jsme si mohli prohlédnout kulturní bohatství oblasti Pernambuco, v které se na několik dní vyskytujeme. K vidění je zde nepřeberné množství uměleckých prací a řemesel, související s historií a tradicí. Tvůrci vytvořili díla z hlíny, dřeva, vláken, vlny, kovu a kůže. Každý kousek je originál. Vše se dá koupit, ale bohužel, jednak na to nemáme a peníze, ani místo v zavazadle.
Palacio de justicia
Míjíme Palacio de justicia, dříve jezuitskou kolej, před kterým je plno elektrických drátů a téměř se nedá vyfotit. Naproti je park, kde se připravují studenti právnické školy na hromadnou fotografii. Bohužel jim i nám se pokazilo počasí.
Teatro de Santa Isabel
Projdeme se po Avenida Rio Branco a dojdeme k Teatro de Santa Isabel, neoklasicistní architektura z 19. století. Byla pojmenována na počest svaté Alžběty Portugalské, královny Portugalska. Tady nás zastihl silný tropický déšť a byli jsme rádi, že jsme se mohli před pod štítem schovat.
Františkánský klášter svatého Antonína
O kousek dál je Campo das Princesas Palace, administrativní sídlo Pernambuco. Ještě jsem se chtěla moc podívat do Convento e Igreja de Santo Antônio, klášter je bohužel zavřený a před kostelem se válejí bezdomovci a divné partičky a tak jdeme raději pryč. V rychlosti dělám jednu fotku a raději schovávám fotoaparát. Naše senzory varují před nebezpečím. Mrzí mě to, protože tento Františkánský klášter svatého Antonína je jednou z nejstarších budov, které dosud existující ve městě Recife. Jeho původ sahá až do 28.října roku 1606.
Za dnešní den jsme toho stihli hodně a teď nás čeká odpočinek u bazénku a těšení se na další den. Zítra pojedeme do Porto de Galinhas.
Přidat komentář