Na další den jsme si naplánovali návštěvu Vatikánu. Snídani jsme si tentokrát dali v naší vile a pak se vydali na cestu. Dojeli jsme na zastávku Ottaviano, odkud to je na náměstí sv. Petra jen kousek. Původně jsme plánovali navštívit Baziliku sv. Petra (zdarma) i vylézt do kopule (8EUR), jenže jsme se zrovna strefili do doby, kdy papež žehnal před bazilikou novomanželům. Bazilika tak byla zavřená a my se rozhodli nečekat další hodiny, než nám umožní vstup. Aspoň máme důvod se sem vrátit.
Na náměstí sv. Petra o rozměrech 340 x 240 metrů se vejde až 400.000 lidí. Středu náměstí dominuje 25 metrů vysoký obelisk dovezený z Heliopole zdobený dvěma fontánami ze 17. století. Bazilika sv. Petra (Basilica di San Pietro) je považována za největší chrám v Evropě a stojí na místě, kde byl mučen, ukřižován a pohřben apoštol Petr. Výstavba baziliky začala v roce 1505 a dokončena byla roku 1629. Do vnitřních prostor se vejde přes 60 000 lidí.
Došli jsme tedy k Andělskému hradu a odtud do bohémské čtvrti Trastevere na pravém břehu Tibery, která láká typickými italskými úzkými uličkami. Andělský hrad byl vybudován okolo roku 135 n. l. na břehu řeky Tibery jako Hadriánovo mauzoleum, později sloužil jako papežská pevnost i vězení.
Nejdřív jsme se pokochali výhledy na celé město a pak si dali skvělý oběd v malé restauraci (Pasta e Vino Osteria Trastavere), kde paní kuchařka přímo před námi dělala čerstvé špenátové ravioly. Jako dezert jsme si dali zmrzlinu a pak už se dostali k metru Circo Massimo, odkud jsme dojeli na naši stanici Cornelia. Po nákupu v Coopu jsme se vrátili na ubytování a chvíli si tady odpočinuli.
Kolem sedmé jsem se svýma holkama a Jířou vyrazila zpátky do centra. Jeli jsme přímo ke Koloseu, kde jsme počkali na západ slunce. Bohužel sluníčko zapadlo za chvíli do mraků, ale i tak se nám tam líbilo. Potřebovali jsme přečkat čas, než se setmí, tak jsme zašli do nedaleké restaurace na večeři.
Po večeři jsme šli skoro stejnou trasu jako den předtím za denního světla – Koloseum, Forum Romanum, Kapitol, monument Vittorio Emanuele II., Fontána di Trévi. Jestli bylo kolem fontány přes den plno, tak teď se tady nedalo hnout. Naštěstí předcházející část procházky jsme zvládli skoro bez lidí. Od fontány jsme se metrem vrátili zpět kolem desáté hodiny.
Ráno jsme se nasnídali na terase, zabalili všechny věci a v 9 hod. jsme dojeli na zastávku EUR Magliano, kde jsme přestoupili na příměstský vlak do Ostia Antica (platil nám až sem lístek na metro).
Archeologické naleziště Ostia Antica (14EUR) se nám moc líbila, akorát by bodlo, pokud by nebylo takové horko. Ráno tady bylo jen málo lidí, akorát nás nepustili do jedné části, kde zrovna natáčeli nějaký film nebo reklamu.
Ostia Antica sloužila v době antického Říma jako přístav města Řím, protože ležela v místě, kde řeka Tibera ústila do Středozemního moře. V antické době Ostia ležela přímo na pobřeží, dnes ale leží asi 3 kilometry ve vnitrozemí, protože moře od té doby ustoupilo.
Vlakem jsme pak pokračovali až k moři do Lido di Ostia. Aby nás pustili na pláž, museli jsme zaplatit vstup, což se nám moc nechtělo, když to bylo jen cca na dvě hodiny, ale paní nám dala slevu, takže jsme si nakonec každý vzali jednu sedačku a k moři šli (30 EUR za 7 osob, jinak by to bylo 6 EUR/osoba). Lidi tady skoro nebyli, ale v sezóně to musí být masakr. Moře bylo příjemné, kluci se vykoupali, já jsem si jen máchala nohy. Dali jsme si tady nic moc oběd (Restaurant Jumbo Beach&Bar), a protože to vypadlo na pořádnou bouřku, šli jsme raději dřív na zastávku autobusu Cotral (přímo před vlakovým nádražím), ze které měl v 15:05 hod. odjíždět autobus na letiště (1,30 EUR). Autobus dorazil se zpožděním, ale protože jsme byli odbaveni on-line, věděli jsme, že nám stačí dostat se na letiště na poslední chvíli.
Autobusem trvala cesta asi 30 minut, takže jsme se na letišti stihli jen převléknout a v pět hodin už odlétali směr Praha. Na Ruzyni jsme si dali rychlou svačinu, vyzvedli auta v Buštěhradě a rozjeli se do svých domovů.
Přidat komentář