Letiště Santos Dumont

Celou noc déšť neustával, máme vše provlhlé a ani ráno není lepší počasí. Jdeme na snídani a děsně se přejíme bochánkama „Pão de queijo“ z tapiokové mouky se sýrem. Jsou čerstvě upečené a je to božský pokrm. Původní plán byl, že zajedeme autobusem do vesnice Mariana, ale počasí a mlha nás od toho odradila. Po 10 hodině jdeme na autobusové nádraží a vracíme se zpět směr Belo Horizonte. Cesta měla trvat dvě hodiny, ale řidič staví snad v každé vesnici. Z autobusového nádraží jedeme na letiště se společností Unir za 11,20 BRL. Na CNF letišti se odbavíme na let společnosti GOL (G3 1641) do SDU. Santos Dumont, které je druhým největším letištěm v Rio de Janeiro. Je pojmenované po brazilském průkopníkovi letectví : Alberto Santos Dumont (1873-1932). Prosila jsem agentku na odbavení, že musím mít okénko, protože chci fotit, to jsem sice dostala, ale na křídle, kde nebylo nic vidět. Naštěstí vzadu byla volná místa a tak jsme si sedli jinam.

Přivítání v Rio de Janeiru

Sluníčko pomalu začíná zapadat a už jsem vystrašená, že do Ria budeme přistávat za šera a nic nevyfotím. Letěli jsme hodinu a nakonec jsem to stihla jen tak tak. Přistáváme nad městem Rio de Janeiro, které leží mezi horami a Atlantickým oceánem. Pohled z letadla je impozantní a dramatický a myslím, že nemá srovnání s ničím, co jsem kdy viděla. Nad městem se tyčí zalesněné hory masivu Tijuca s nejvyšším vrcholem 1021 metrů. Dokonce nás vítá duha, neuvěřitelné. Krásně je vidět kuželovitý tvary Cukrové homole (Pao de Açúcar ), hora Corcovado se sochou Krista a zátoka Copacabana. Přistáváme v Guanabara Bay na krátké přistávací dráze s pouhými 1260 metry.

Vila Solar do Cosme

Na letišti v Rio de Janeiru na nás čekal kamarád Daniel a měli jsmes Petrem obrovskou radost, že jsme se všichni sešli a mluvíme jeden přes druhého. Daniel se domluví portugalsky a navíc zná Rio docela dobře. Naplánoval nám báječný program a našel skvělé ubytování, kam právě jedeme taxíkem. Daniel, už před naším příjezdem do vily z 19. století Solar do Cosme, (Ladeira do Ascura, 124 | Cosme Velho, Rio de Janeiro, Stát Rio de Janeiro 22241-320 http://www.solardocosme.com/), si dal věci do pokoje a když jsme dorazili, provedl nás po jídelně, terase, ukázal nám náš pokoj, zahradu, bazén a nádhernou koupelnu, čistou a voňavou. Není sice na pokoji, ale chodí se tam jako v bytě přes salon a ještě jedna koupelna je o patro výše. Je to tu opravdu elegantní, útulné a nádherné. Paní majitelka nás přišla přivítat se svým psem a ukázala nám, kde má byt ve vile a pokud by jsme cokoliv potřebovali, je nám k dispozici a máme na ni zaklepat. Přes den a večer je zde studentka, která se stará o hosty. Dostali jsme hned po příjezdu napít, kávu a něco sladkého na zub. Jsme kousíček od Corcovada, kde je známá socha Krista a kam samozřejmě také půjdeme.

Nápoj Açai

Jdeme na večeři asi 5 minut z prudkého kopce. Hned pod kopcem je i autobusové nádraží. Na ulici si kupujeme k pití purpurově zbarvený nápoj „Açai“ z palmy Euterpe oleracea, která roste v amazonských pralesích a plodí bobulovité ovoce. Má nám dodat energii, zlepšení trávení, pomáhá při detoxikaci organismu, má vysoký obsah vlákniny, omlazuje, je dobrý na zlepšení zdraví srdce, spánku a snížení hladiny cholesterolu a hubne se po něm. Ochutnali jsme jednu skleničku a od toho okamžiku, nebylo dne, kdy by jsme si nedali půl litru lahodného moku, když jsme na něj narazili.

Brazilská večeře

K jídlu si kupujeme „Coxinha“ smažené koule ve tvaru hrušky. Připravují se pšeničné mouky, kuřecího vývaru a bramborová kaše. Uvnitř je drcené kořeněné kuřecí masemo s cibulí, petrželkou a jarní cibulkou. Vše je obalené ve strouhance nebo maniokové mouce a smažené. Stačilo nám sníst jednu porci a byli jsme sytí, bude to bezesporu kalorická bomba za pár drobných. Nejdříve jsem z toho nebyla nijak nadšená, ale pokud se chce člověk rychle a levně najíst, je to dobrá volba. V samoobsluze ještě nakoupíme něco k pití. Mají tu i české pivo za nehoráznou cenu. Vracíme se zpět k bazénu, koupeme se až do 11 v noci a vyprávíme si své zážitky z Brazílie.