• Menu
  • Menu

Severní Indie 16 – Bikaner

Domů » Všechny destinace » Zahraničí » Asie » Indie » Severní Indie 16 – Bikaner

Z Jaipuru do Bikaneru

Na nádraží jsme tentokrát včas. Zase zevlíme na nástupišti i když náš vlak tu dávno stojí. Náš vagón je zase kilometr daleko a tak dobíháme, co síly stačí. No, tohle Zuzka s berlema přeci nemůže stihnout! Běžíme, Jirka vzal Zuzce zavazadla a my letíme o závod. Jízdenky nás rozdělují na dvě party, každá v jiném vagónu. Jsme nadšení z bílého povlečení, polštářků i modrých závěsů.

Vlakové nádraží Jaipur

Takový luxus! Usedáme a Luboš odchází do druhého vagónu zjistit, zda je tam Zuzka. My ihned uleháme, je skoro půl noc a těšíme se na spánek. Asi za hodinu slyším skoro plačící Zuzku, že jsme ji tam nechali. Zůstala v některém z předních vagónů, aby ji vlak neujel a nevěděla kam jít. TO SNAD NEEÉ! Já myslela, že už dávno spí ve vedlejším vagónu. Promiň Zuzko!

Vlakové nádraží Jaipur

Spí se dobře, ani tady není takový blázinec, jak jsme zvyklí. Jen Ti, co spí pod klimatizací, opravdu trpí!

Je brzy ráno, když přijíždíme do Bikaneru. Mají tu na nás čekat rikši z našeho hotelu. Zlatý voči, nikde nikdo. A tak domlouváme za 50 rupií odvoz přímo před nádražím.

Little Buddha

Název hotelu jak z pohádky i umístění v centru super, ovšem realita, Little Hrůza! Už příjezd rozbitou a nevábnou ulicí  mluví za vše.  Budíme překvapeného recepčního ve špinavém tílku a kalhotech. Stojíme na chodbě, která neviděla několik měsíců vodu a hadr. Dveře ještě zaplácané od malování z minulého století. Dostáváme pokoje, jeden však chybí.

Little Buddha

Bereme Holoubkovi k sobě, po právu toho mají plné zuby, my teda docela taky!  Střídáme se tak nějak postupně na posteli, abychom se trochu vyspali. Ani po slibované 12. hodině není situace lepší. Vzduch i nervozita houstne. Jdeme si zlepšit náladu na střechu hotelu, kde je restaurace a posezení. Poprosíme Aliho, aby nám ohřál vodu na čaj.  Ještě než začne, tak Dáša musí zavést v jeho muslimské kuchyni trochu hygieny. Ali,  aspoň ten hrnec sakra omej! Místo zahrady koukáme na šedé špinavé baráky poseté satelity. Holubi si tady dělají své vrků a dělníci dole v ulici nám do hlavy vrtají: drr, drr.

výhled ze střechy Little Buddha

Konečně se samy svalíme na naši postel a necháme si zdát o lepším Bikaneru. Ve 14.30 vyrážíme do města.

Salim

Kde se vzal tu se vzal, Salim na motorce. Usměvavý mladý Ind nás zdraví a nabízí, že nám ukáže Bikaner. Váháme s Gabčou, asi tak 5 vteřin, a pak nasedáme. Vlastně jsme si celou dobu přály výlet na motorovém oři. Projíždíme uličky starého města, dozvídáme se, že ve městě je 50% muslimů a 50 % hinduistů, kteří zde žijí ve vzájemném respektu.

Jaipur

Přejeme si aspoň vidět indické kino, bazar, koření a to nej z Bikaneru. Vyprávíme o našem hotelu, který nás zklamal. Salim nás veze do centra města, kde žije s rodiči a, kde mají malý hotel.  Ukazuje nám čisté pokoje i nádherný výhled ze střechy.

Potřebujeme vyměnit v bankomatu peníze, ještě, že máme Salima. I to kino jsme zvládli! Chtěly jsme jít na nějaký bolyvoodský  film, ale času máme moc málo a tak i to, že jsme mohly aspoň nahlédnout, byl zážitek./ kino SURAJ TALKIES/ NH 89, Rani Bazar Rd, Rani Bazar, Bikaner/.

kino SURAJ TALKIES
kino SURAJ TALKIES

Karina homestay

Dáme si společně ještě se Salimem Masalu na střeše jeho hotelu při západu slunce a pak nás veze k našemu „Alimu“, kterého zná. Ach, jak mu závidíme krásné pokojíčky, tak třeba příště u něho v Bikaneru: SK Guest House (A Complete Home Stay), blízko střední školy Teliwara.

výhled :  SK Guest House (A Complete Home Stay)

Jsme v našem Buddha hotelu na společné večeři. Zuzka pomáhá v kuchyni s přípravou indických jídel.  Trochu to trvá, ale náramně to voní. Jídlo je dobré, to ano! Ještě domlouváme zítřejší den na velbloudech s přespáním v poušti. Ráno ještě společně pojedeme do Krysího chrámu. Nakonec nás jede pouze 5 a zbytek účastníků zájezdu se další den bude muset po vlastní ose přemístit do Puskaru, kde se zase všichni sejdeme. Zase licitujeme s cenou, Ali nesleví ani rupku. Ještě musíme pro nás 5 objednat přes něho noční bus do Puskaru. Vyřízeno, hotovo, a tak jdeme na kutě. Ještě než ulehneme, tak nám jdou indičtí inženýři a všeumělové  v noci přivrtat a vyměnit špatný bojler. Teplá voda, ale stejně nebude, až zítra, takže nám už to může být šumák FUK!. Snaha se ale cení!

Binaner – na trhu

Bikaner

Město Bikaner bylo založeno  v 15. století vládcem Rao Bika /synem vládce Rao Jodha, který založil Jaipur/.   Bikaner se stal dalším důležitým bodem na karavanní stezce.

Město se nachází ve vyprahlé oblasti, obklopené pískem a dunami, leží v severní části Thárské pouště ve výšce 225 metrů nad mořem. Architektura  města se vyznačuje četnými budovami z jasně červeného a žlutého pískovce. Stará část Bikaneru je obklopena kamennou zdí, vysokou 5 – 9 metrů a má pět bran.

v uličkách Bikaneru

 

 

 

 

Jana Schlitzová

Má první cesta za hranice byla do NDR, tady jsem poprvé spatřila moře. Následovaly Maďarsko, Jugoslávie, Bulharsko. Když se otevřely hranice, stačila na několik let Evropa, to už byly cesty s dětmi. Od chvíle, kdy jsme poprvé s dětmi navštívili Asii, je poznávání, psaní a fotografování mým druhým zaměstnáním a stále mě to baví. Nádherná místa a zákoutí naší země, krásné České republiky, teprve objevuji a mám co dohánět.

Zobrazit články

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *