Malby polonahých žen jsou záhadou

Skála je ztuhlou magmatickou zátkou vyhaslé sopky. Na plošině pod skalou se nacházejí vytesaná obrovská socha lva, otevřená lví tlama s krkem a obrovské lví tlapy, která svou velikostí měla symbolizovat královu sílu a moc, tak jak je symbol vnímán právě na Srí Lance. Proto Lví skála – Sygiriya. Skála, vysoká asi 200 metrů, byla obydlená již v Mezolitu /3000 let před Kristem/.

Sigiryia – fresky žen

Podle legendy sloužila Sigiriya za vlády krále Kashyapa / 477-495/ jako palác a vojenská pevnost. Záhadou jsou dodnes fresky polonahých žen. Původně jich zde bylo 500 a jejich plocha činila 140 x 40 metrů, což je celá plocha západní zdi skály. V dobrém stavu jich je dnes zachováno kolem 20-ti. Fresky vznikly v období Anuradhapury, ale technika malby se od tohoto období stylisticky liší.

Malíři nanášeli barvu rychlými tahy a síla tahu barvy vytvářela plastický efekt a dodávala malbám pocit, že vystupují z prostoru. Dodnes je záhadou, jestli vyobrazené ženy byly královými kurtizánami nebo jestli znázorňovaly nějaké náboženské rituály. Stejným tajemstvím asi zůstane, zda byl král Kashyapa symbolem ctnosti či neřesti. Stejný otazníkem je pro historiky, jak král zemřel, zda to byla sebevražda nebo vražda.

Podobné výjevy a malby je možné spatřit v indické jeskyni AJANTA. Je možná, že Sigiryia plnila pouze náboženskou funkci a nesloužila pro vojenské účely.

Zrcadlová zeď

Šlo o stěnu, která šla vyleštit tak, že sloužila králi jako zrcadlo. Zeď je částečně pokryta verši, jejichž původ se datuje do 8. století. Verše píší o lásce, ironii i životních zkušenostech. Dnes je Sigiryia chráněnou památkou a na zeď se psát nesmí.

Zahrady

Zahrady, které obklopují posvátnou Sigiryiu, patří mezi nejstarší esteticky upravené celky a je jednou z prvních okrasných zahrad na světě. Zahrady jsou rozděleny do 3. tématicky propojených celků : vodní zahrada, jeskyně s balvany a terasovité zahrady.

Vodní zahrady

Hluboké a mělké bazény, se zabudovanými fontánami, jsou napájeny potrubím, které je v zemi. Důmyslné a dodnes fungující, především v období dešťů. Zajímavostí určitě je, že i výše položené bazénky jsou zapojené do vodního koloběhu a i v nich je voda.

Balvany v jeskyních sloužily nejenom jako okrasný prvek, ale v době bojů i jako obranný prvek, který byl ze skály svalen na nepřítele.Zahrady jsou lemované mramorovými schodišti.

Unesco

Sigiryiu objevil v době kolonizace ostrova Srí Lanka, v roce 1831 britský major Jonathan Forbes. Od té doby stojí v zájmu archeologů. V UNESCO je Sigiriya od roku 1982.