• Menu
  • Menu

Slovinsko, Chorvatsko 2020 – 2.část

Domů » Všechny destinace » Zahraničí » Evropa » Slovinsko » Slovinsko, Chorvatsko 2020 – 2.část

Už v Čechách jsem koupila vstupenky do soutěsky Vintgar (20EUR/lístek) – šlo to tedy jen pro dospělé s tím, že dětské lístky (4 EUR) se musí dokoupit na místě. Lístky přitom byly na konkrétní hodinu. Já je koupila na devátou, aby mi ostatní nenadávali, že musí brzo vstávat, jinak v červnu soutěska otvírá v osm hodin (v létě pak už v 7 hodin).

Autem jsme to k soutěsce měli 15 minut. Došlo nám, že kupovat lístky on-line opravdu nebylo potřeba. Za celou dobu jsme v soutěsce potkali jen jednu rodinu a pak na konci v kiosku dalších celkem cca 8 lidí. Kvůli korona-situaci byla soutěska, dlouhá 1600 metrů a vedoucí podél řeky Radovna, pouze jednosměrná a my se tak museli vrátit zpět na parkoviště po okružní cestě. Ta vedla nejdřív lesem poměrně dost do kopce, ale od kostela Sv. Kateřiny to již bylo po stráni po rovině a z kopce. Z louky byly krásné výhledy a celé to kolečko zabralo necelých 6 km.

Autem jsme pak přejeli asi 40 km k Bohinjskému ledovcovému jezeru do městečka Ukanc. Počasí nebylo nic moc – sice nepršelo, ale byl opar, takže jsme si nebyli jistí, jestli něco uvidíme, pokud se vydáme na vrch Vogel (1535 m) místní lanovkou, ale riskli jsme to a dobře jsme udělali. Lanovka jezdila jednou za hodinu, ale my měli opět štěstí, že jela hned, jak jsme dorazili (lístky vyšly nás 4 na 60 EUR). Do lanovky se vejde 80 lidí, nás v ní jelo max. 20. Chvilkama jsme projížděli mraky, ale nahoře byly výhledy i tak krásné – jezero se nám sice nejdřív neukázalo v celé své kráse, ale když jsme se pak k lanovce po hodince vrátili, bylo jasno a viditelnost byla více než dobrá. 

Já bych za normálních okolností udělala v horách nějakou túru, ale zbytek posádky nechtěl, takže jsme se prošli jen kousek od lanovky, dali si oběd v restauraci s božím výhledem a sjeli opět dolů.

Ujeli jsme autem jen 4 km na další parkoviště a odtud pěšky vystoupali po schodech k vodopádu Savica – zabralo nám to 20 minut a byli jsme odměněni vodopádem s krásnou zelenou vodou (vstup pro nás všechny 6 EUR). Savica je dvojitý vodopád, jehož vyšší část měří 78 metrů. Zajímavostí je, že vyvěrá ze skály. Napájí ho totiž voda z Černého jezera ležícího 500 metrů nad ním

Na zpáteční cestě k Bledu jsme se ještě stavili v městečku Ribčev Laz u Bohinjského jezera, kde si všichni dali zmrzlinu. Když jsme dorazili k Bledu, vysadili mě ostatní s tím, že já si ještě udělám výlet, oni se vrátí na apartmán a až budu potřebovat, děda pro mě autem k jezeru zase dojede. Nechtěla jsem se totiž nechat připravit o vyhlídku na jezero z Mala Osojnica. Cesta na vyhlídku byla pořádně do kopce, ale stálo to za to – podle ukazatelů měl výstup trvat 35 minut, ale dala jsem to za 15 minut. Po cestě jsem potkala jen pár lidí a na vyhlídce byl se mnou jen jeden pár. Pokračovala jsem pak na další vyhlídku Ojstrica, která byla hodně podobná té první – pokud bych si měla vybrat jen jednu z nich, tak Mala Osojnica mi přišla přeci jen o kousek hezčí.

Cesta zpátky k jezeru byla trochu krkolomná, protože po včerejším dešti to hodně klouzalo. Došla jsem  ke krásné plážičce, kde jsem se smočila a rozhodla se, že když se udělalo tak krásně, dojdu až do apartmánu pešky – bylo to jen 6 km, ale cestu jsem samozřejmě neznala, takže jsem musela jít podle map v mobilu. Velice brzo mi došlo, že mobil mám skoro vybitý, takže jsem pořádně zrychlila, abych se dostala na ubytování dřív, než mobilu dojde šťáva. Celkem jsem ten den ušla 19 km a každý z nich stál za to. 

 

dkasper
dkasper

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *