Ráno jsme se zabalili a v osm vyrazili na jih Slovinska do Postojna, kde je snad nejznámější evropská jeskyně. Lístky jsem opět měla koupené dopředu na desátou hodinu (celkem 90 EUR), a opět to bylo naprosto zbytečné. Po 1,5 hodině jsme dojeli na prázdné parkoviště, měli jsme ještě čas na to dát si něco k pití a pak jsme už nastoupili do vláčku, který nás velkou částí jeskyně provezl. Teplota v jeskyni je celoročně 10°C, takže nám ani nevadilo, že dalších 1,5 km jsme „museli“ jít pěšky – aspoň jsme se trochu zahřáli. Jeskyně je opravdu impozantní. Na začátku jsme vyfasovali audio-průvodce v češtině, takže jsme si mohli poslechnout něco o historii i současnosti jeskyně. Prohlídku jsme opět zakončili cestou vláčkem.
Venku jsme se s chutí ohřáli na sluníčku a pokračovali na naši poslední slovinskou zastávku – do přímořského městečka Piran. V centru města se nedá parkovat, takže jsme auto nechali v garážích Fornače, odkud jezdí každých 10 – 15minut bezplatný autobus na hlavní piranské náměstí. Děda si sedl do hospůdky a my s holkama jsme obešly městečko plné hospůdek, krásných kamenných uliček bez lidí a vystoupaly jsme i na kopeček, kde byl od kostela krásný výhled. Pak jsme se vrátily za dědou a daly si něco k pití a zmrzlinu.
Autobus nás odvezl opět k autu a v půl třetí jsme si to již namířili do Chorvatska. Cestou jsme projeli kolem Sečovljenských solných polí. Asi po hodině jsme dojeli do campingu Polari pár kilometrů jižně od města Rovinj. V kempu jsme měli zamluvené ubytování na 5 nocí v mobil homu. Vždy k pár domečkům patřil malý bazén, kde (jak jsem později zjistila) skoro nikdo nikdy nebyl. K moři jsme to měli cca 200 metrů a ani tam nebyly žádné davy. Nemile nás překvapily jen ceny v místní hospodě (pivo vyšlo cca na 110,- Kč, hamburger na 330,- Kč, kilo melounu na 70,- Kč.
Ráno bylo krásně, ale kolem deváté hodiny se zatáhlo a přišla bouřka. Naštěstí se počasí zas brzy umoudřilo a tak jsem se celé odpoledne opalovala a koupala. Navečer jsme se všichni vydali do Rovinje – prošli jsem městečko a dali si večeři v tratorii. Na zpáteční cestě jsme nakoupili v Lidlu, kde už byly ceny mnohem příznivější a v podstatě odpovídaly těm v Čechách.
Celý pátek jsem trávila u bazénu a na pláži. Holky většinou zůstávaly v pohodlí domečku. V 19 hod. vyrazil děda na letiště v Pule, kde nabral Davida – ten přiletěl spolu s kamarády na víkend do Rovinje a tak jednu noc a den strávil s námi v Polari. Do noci jsme pak seděli na terase a užívali si hezké letní noci.
Přidat komentář