• Menu
  • Menu

Slovinsko dodávkou /bydlíkem/ 1

Domů » Všechny destinace » Zahraničí » Evropa » Slovinsko » Slovinsko dodávkou /bydlíkem/ 1

Jsme téměř na hranicích, všichni před námi to otáčejí. Do země je nevpustili. Nechápeme a pomalu se smiřujeme s tím, že Slovinsko je nám zapovězené. Navíc nemáme doklady od auta. “kam jedete”? K jezeru Bled. No, tak jeďte! Cože? ” Jako fakt, nechtějí ani doklady nic. Jsme ve Slovinsku. První billboard, který nás tu vítá se jmenuje KORONA!

Vodopády a jezera

Neuběhl ještě ani týden a my opět míříme směr Rakousko. Cílem není ani Lipno ani Rakousko, ale Slovinsko. Na rozhodnutí jsme měla asi hodinu / což je u nás dost normální/. Rychle zabalit a family Schlitz sedá do dodávky a děj se vůle Boží.

vyrážíme do Slovinska

Ještě dnes by jsme měly dorazit k slovinskému jezeru Bled. Je pátek a brněnská dálnice to je jedno velké peklíčko, tak možná nedojedeme nikam. Jsme na přechodu Dolní Dvořiště. Obloha se rychle zatahuje, hromy a blesky kříží oblohu nad námi, déšť bičuje ze všech stran. Ve 23. 00 to vzdáváme a zastavujeme na pumpě v Rakousku. Ještě, že máme bydlík v naší dodávce.

Rakouský mordor

Celou noc leje, vylézáme z auta, za noc se téměř prázdné parkoviště zaplnilo. Přestává pršet, projíždíme 5,5 km dlouhý dálniční tunel  Mautstelle st. Michael na A10. Tunel se nachází pod masivem Katschberg a Ankolgelgruppe. Platíme 12,5 EUR.

SLOVINSKO

Kupujeme dálniční nálepku /7 denní za 15 EUR/ a míříme na slovinské hranice Korenské sedlo – Podkoren. Cestou potkáváme auta, které jely před námi. Jsme téměř na hranicích, všichni před námi to otáčejí /hlavně Němci/. Do země je nevpustili. Nechápeme a pomalu se smiřujeme s tím, že Slovinsko je nám zapovězené. Navíc Ajka nemá  techničák ani řidičský průkaz.  Rychle se mění se Sárou, ta má aspoň ten řidičák. Jsme na hranicích, stojí zde 3 pohraničníci.  Sárka vytočí okénko.  “Kam jedete”? K jezeru Bled. No, tak jeďte! Cože? ” Jako fakt, nechtějí ani doklady nic. Jsme ve Slovinsku. Sjíždíme serpentinami, jedeme směr Mojstrana.  První billboard, který nás tu vítá se jmenuje KORONA!

Korana ve Slovinsku

Vodopád Peričnik / Waterfall Pericnik/

Vjíždíme do NP Triglav. Jedeme po Triglavské cestě, kopírujeme modrou řeku Triglavskou Bysricu.Pod vodopádem je malé parkoviště u chaty Koča pri Peričniku. Není ještě 8 hodin, popojedeme o kus dál a stojíme na štěrku při cestě vzhůru. Je zataženo, oblékáme se a vyrážíme po rozmočené stezce nahoru k vodopádu. Vodopád leží v údolí Vrata v Julských Alpách.

Vodopád Peričnik / Waterfall Pericnik/

Po pár minutách stoupání jsme před vodopádem, který má dvě ramena. Jeden dosahuje výšky 16 metrů , ten druhý 12 metrů. Ze skály se řítí masa vody a je to parádní podívaná. Holky jdou  přímo do vodopádu, vlastně jdou po cestičce, která vede za vodopádem pod skalou. Vypadá to děsivě, ale když se nechám přemluvit a jdu za nimi, je tu docela místo na projití. Začíná se trochu vyjasňovat počasí i naše nálada. Vodopád určitě stojí za shlédnutí. Vodopád se dá navštívit i v zimě, kdy místo řinoucí se vody zde mohou být obrovské rampouchy. Pokud si chcete udělat pěší túru, můžete se vydat na 6 km dlouhou stezku z vesnice Mojstrana.

Vodopád Peričnik / Waterfall Pericnik/

Pokračujeme dále směrem k jezeru Bled. Po půl hodině děláme malou zastávku v  malebné vesničce, kde pod  dřevěným mostem je  na řece  Sávě splav. Jsme  asi 4 km od místa Perniky. Nakupujeme nějaké dobroty/ v potravinách, na pumpě používáme roušky/ a za 40 minut jsme u jezera Bled.

Jezero Bled

Ještě jsme nesnídaly a tak zastavujeme na místě s krásným výhledem na jezero. Stavíme stoleček, židličky, děláme si čaj a snídani. Kocháme se. Čas pokročil a tak pomalu balíme. Právě včas! Zastavuje u nás policejní auto a bez úsměvu nás vykazují  pryč. Sjíždíme k jezeru, že někde zaparkujeme a vykoupeme se. Jezero je nádherné. Místo  s placeným parkovištěm, které jsme vybraly, je k našemu údivu jen na opalování. Zkoušíme jiné zastavení, ale nikoho ve vodě nevidíme. Spatříme nakonec jediného koupajícího človíčka, ale tam zase nejde zaparkovat. Po hodině ježdění kolem jezera nás to přestává bavit a krásné jezero opouštíme. Je vedro a tak volíme cestu k dalšímu jezeru – Bohinj.

jezero Bled

Bohinjské jezero

Zaparkujeme u informačního centra. Jdeme ke kamennému mostu, za  ním je kostel. Scházíme hned pod mostem k jezeru. Tady je spousty dětí a koupajících se. Skáčeme do vody a pak relaxujeme na břehu, sluníme se. Pohled na jezero je nádherný. Jezero nás opravdu  uchvátilo a i přes zákazy, příkazy a dost nevlídné Slovince jsme u jezera pak byly ještě několikrát.

Bohinjské jezero

 

Jana Schlitzová
Jana Schlitzová

Má první cesta za hranice byla do NDR, tady jsem poprvé spatřila moře. Následovaly Maďarsko, Jugoslávie, Bulharsko. Když se otevřely hranice, stačila na několik let Evropa, to už byly cesty s dětmi. Od chvíle, kdy jsme poprvé s dětmi navštívili Asii, je poznávání, psaní a fotografování mým druhým zaměstnáním a stále mě to baví. Nádherná místa a zákoutí naší země, krásné České republiky, teprve objevuji a mám co dohánět.

Zobrazit články

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *