Mami, ten sestup je hodně náročný, to Ajka jen tak nedorazí! Zkoušíme ještě jeden telefon, signál je mizerný, ale za chvíli se povede. Jediné, co se domlouváme, že zkusíme volat nebo pískat jestli se uslyšíme. Nic, ale přeci jenom já něco slyším, a ještě jednou pískání!. Sárka vyráží znovu do kopce a za půl hodinky ty moje holky vycházejí z lesa! JUPÍ!
Výstup na Triglav 2864 m
Ajku jsme tedy doslovně vyhodily na parkovišti. Důvodem je, že jsme dostaly pouhých 5 minut od vrátného. Její sen vylézt na Triglav se hodně přiblížil. Na parkovišti už je několik jedinců, kteří jdou stejnou cestou na Triglav. Někteří už jsou dávno na cestě. Dnes by mělo být krásné počasí a tak hodně zdaru! Hned po našem odjezdu zjišťujeme my i Ajka, že chybí několik věcí: čelovka, myslím mapa a telefon je skoro vybitý.
Na Triglav vede více cest s různým stupněm obtížnosti.
Ajka vyráží na feratovou cestu kolem Aljažovy chaty v údolí. Cesta nahoru v dost prudkém stoupání trvá nějakých 5,5 hodin. Nevýhodou této cesty je, že několik hodin nejsou žádné výhledy a stoupání je dost náročné a je potřeba nastoupat kamenitým terénem velké převýšení. Určitě to chtělo vyjít ještě o trochu dříve. Příjemné je, když dorazí k Triglavskému domu na Kredarici, která už je pod vrcholem Triglavu. Tady malý odpočinek a trochu osvěžení a pak na poslední část, hřebenovou feratou na vrchol. Současná kapacita chaty je 300 míst a většinou bývá v sezóně plně obsazená.
Na vrcholu je mlha
Po krásných výhledech nastupuje mlha a na vrcholu není vidět nikam. Škoda! Pohledy na hory, které jsou kolem si musí nechat zajít. Ajka se rozhoduje se a dává nám vědět, že nezůstane přes noc na chatě, ale že sejde dolů. Trasu dolů vybírá jinou a měly by jsme se sejít někde v údolí Voje, poblíž vodopádu Mostnica. Dolů z Triglavu jde přes chatu Planika – sedlo Konjsko – chata Vodnikov a údolí Voje. Cesta dolů je dost náročná a tak náš předpoklad, že se sejdeme někdy kolem 19. hodiny není úplně jistý.
Vodopády Mostnica
My k vodopádu přijíždíme přes bohinjské údolí. Do NP vstupujeme ve vesnici Polje, tady zaplatíme 12 EUR a pokračujeme až k chatě, kde necháme auto. Sbalíme nejnutnější věci a jdeme Ajce naproti. Prvním problémem je, že Sárce nejde mobil, já mám trochu nabito. K vodopádům /jsou tu dva/ je to téměř 3 km. Další problém je, že se začíná stmívat a díky kamenitému terénu je těžké odhadnout, kdy Ajka dorazí. Jdeme krásným údolím Voje, kde jsou i další chaty.
Nikde nikdo, v údolí jsme teď večer úplně samy. Zkoušíme ještě jeden telefon s Ajkou /taky má skoro vybito/. Holky se snaží zorientovat a upřesnit si, že jsme na správném místě, kde se potkáme. Sárka má dilema, chce jít Ajce do kopců naproti, ale zároveň mě nechce nechat samotnou u vodopádů. Domlouváme se, že vyběhne /a to doslova jeden z kopců/. Já jdu k vodopádu, ale v lese už je téměř tma a tak se raději vracím na cestu. Celé údolí i cesta kolem řeky a vodopádu musí být nádherná, škoda, že není světlo ani více času.
Trochu mám stísněný pocit, holky v kopcích a já tady někde. Asi za 25 minut slyším funění a Sárka se udýchaná vrací. Mami, ten sestup je hodně náročný, to Ajka jen tak nedorazí! Zkoušíme ještě jeden telefon, signál je mizerný, ale za chvíli se povede. Jediné, co se domlouváme, že zkusíme volat nebo pískat jestli se uslyšíme. Nic, ale přeci jenom já něco slyším, a ještě jednou pískání!. Sárka vyráží znovu do kopce a za půl hodinky ty moje holky vycházejí z lesa! JUPÍ! Ajka má geniální batoh a vzpomněla si, že je k němu připevněná píšťalka!
To ale ještě Ajka neví, že půjde další 3 km k autu. Ale jsme spolu a tak už to nějak zvládneme. Je už po 22. hodině, když přicházíme k chatě. Ptáme se jestli před chatou můžeme v autě do rána přespat. V žádném případě. Tady ve Slovinsku je to prostě problém. Nakonec kolem 23. hodiny konečně parkujeme na parkovišti v nějaké vesnici. Uleháme a děj se vůle Boží!
Triglav
Triglav, německy Terglau; italsky Tricorno, s nadmořskou výškou 2 863,65 je nejvyšší hora ve Slovinsku a nejvyšší vrchol Julských Alp. Hora je předním symbolem slovinského národa. Je vrcholem Triglavského národního parku, jediného slovinského národního parku. Triglav byl také nejvyšším vrcholem v Jugoslávii před nezávislostí Slovinska Triglav by vylezen už v roce 1778. Zasloužili se o to horolezci Lovrenc Willomitzer, Luka Korošec, Stefan Rožič a Matija Kos. Je taková tradice, že každý Slovinec by aspoň jednou za život měl na Triglav vylézt.
NP Triglav
Park pokrývá plochu 880 čtverečních kilometrů, jsou to jen 3% celkové rozlohy Slovinska, rozkládá se při italské hranici a blízko hranice s Rakouskem na severozápadě Slovinska. Je jedním z nejstarších národních parků v Evropě, první status chráněné oblasti získal v roce 1924, kdy byl založen Alpský ochranný park.
Přidat komentář