Souostroví Vnější Hebridy

Trajektem na Vnější Hebridy

Skotsko je zcela ideální destinací pro všechny milovníky divoké přírody. Jedním z nejlepších míst, kde se můžete opravdu „zašít“ na hodně dlouho, aniž byste kohokoli potkali je souostroví Vnějších Hebrid, které se nachází západně od skotské pevniny. Kromě neskutečně krásné přírody vás nadchne místní kultura, která je zde spojená s klasickou skotskou hudbou a stále živým jazykem- gaelštinou.

My jsme se na Hebridy vypravili vlastně náhodou. Z původního plánu strávit na Arranu (jižním skotském ostrově) 4 krásné dny sešlo ve chvíli, kdy nám místní kamarádi s nadšením začali vyprávět o pětihodinové plavbě trajektem okolo všech krásných skotských ostrovů… „A pak konečně dorazíte na Barru! To je nádhera! Bílé pláže, modrá průzračná voda! Prostě nádhera! Tam musíte, pokud máte poslední možnost na výlet po Skotsku.“ Co vám budu povídat, jednoduše nás ukecali!

Pokud se budete chtít vypravit na jakýkoli ostrov Vnějších Hebrid, asi nejlepší, co můžete udělat je začít svou plavbu v Obanu. Kromě krásných domů, je toto město známé jako největší přístav trajektů jedoucích na okolní ostrovy. (Doporučuji i krátkou zastávku v malém občerstvení v přístavu, kde si pochutnáte na čerstvých rybách a mořských plodech!)

A tak jsme si koupili zpáteční jízdenku z Obanu na nejjižnější ostrov Vnějších Hebrid- Barru. Plavbu si užije každý! První tři hodiny se plavíte v úžině mezi pevninou a ostrovem Mull. Z dálky pak můžete pozorovat kulisu hornatých ostrovů Skye, Canna, Rum, Eigg i Muck, na které se dostanete trajektem z městečka Mallaig. Pokud budete mít štěstí, připlavou se na vás podívat delfíni, nebo i velryby. A s dalekohledem před očima můžete pátrat po tuleních a všech možných mořských ptácích. Trajekt navíc vyjíždí v 15:40, takže máte ideální podmínky ke sledování celé scenérie a nakonec vás uchvátí překrásný západ slunce nad mořem.

Na Barru přijedete až v noci. Pokud tedy nebude léto, protože v takovém případě denní světlo osvětluje ostrovy ještě dlouho po desáté hodině. Nečekejte ale žádný velký přístav a oslňující záři veřejného osvětlení. Castlebay, přístavní městečko, čítá jen několik desítek obyvatel. To, že jste dorazili do cíle, poznáte podle místního hradu, u kterého je situované přístavní molo. Tedy alespoň takto nás před cestou navigovali naši kamarádi.

Mysleli jste si, že není možné přejet zastávku při plavbě na trajektu? No, my jsme si to také mysleli, až do chvíle, kdy jsme přejeli naši výstupní stanici na ostrově Barra a pokračovali zcela bez vzrušení na ostrov South Uist. To, že je něco špatně, a že jsme u nepříliš osvětleného mola nejspíš nevyloďovali pouze kargo, ale i cestující, nám došlo ve chvíli, kdy jsme přestali vidět jakékoli venkovní osvětlení, a kdy nám přišlo podivné, že by trajekt měl hodinové zpoždění.

Po konzultaci s dalšími pasažéry jsme zjistili, že trajekt nemá jedinou zastávku na Barře (tak, jak jsme si celou dobu mysleli), ale že pokračuje ještě na South Uist, kam přijede ve 22:20 a odkud druhý den ráno vyráží zase zpět na pevninu. Protože druhý den bylo pondělí, měli jsme štěstí- trajekt zastavoval na zpáteční cestě do Obanu i na Barře, a tak jsme přímo v přístavu postavili stan a druhý den opět vyrazili trajektem k našemu cíli.

Na lodi jsme samozřejmě potkali stejné pracovníky, kteří si nás pamatovali ze včerejší plavby. Naší historce o „přeplutí“ výstupní stanice se mohli jenom smát. Ani oni si nemysleli, že jde přeplout cíl 🙂 .