Z Barcelony na pobřeží Costa Brava
Balíme. Balíme, protože musíme. Do 8. hodin můžeme parkovat, pak už je na místě zákaz. Dnes máme v Barceloně jasný cíl, ale nevíme jestli jej trefíme: LA PEDRERA. Navigaci už ani nezapínáme, protože ona prostě Barcelonu nezná ! Trvá nám to asi déle než třeba taxíkářům , ale jsme v ulici , kde jsme být chtěly. Je ještě brzy a tak si dáváme nádherné kafíčko a bagetku v malé a lidmi plné kavárničce. Fronta žádná není a my jsme opět mezi prvními návštěvníky. Dílo Gaudího – La Pedrera to je teda zase pecka! Nádherné výhledy, neobvyklá architektura, …Prohlídka i malá zastavení nás stojí asi 2 hodiny času. Začíná být dost vedro a tak se loučíme při pohledu na obrovskou frontu dole před vchodem s jedním ze skvostů Gaudího tvorby.
Pobřeží Costa Brava
Za chvíli vyjíždíme z Barcelony a míříme na pobřeží Costa Brava. Trochu se motáme a tak i když to není náš cíl zastavujeme v malém městečku Hostalric.
Na kopci nad městem je klášter a nikde ani živáčka. Příjemně posvačíme s pěkným pohledem na okolní kopcovitou krajinu. V městečku pak ještě trochu pocouráme a v designově upravené restauraci si dáme výbornou kávu.
Tossa de Marr
Pobřeží a městečko Tossa de Marr. Turistické letovisko s hradbami. Nás ale teď tolik nezajímá historie, ale natěšeni se blížíme k jedné s pláží. První vykoupání v moři . No, zklamání je veliké, neskutečně špinavá voda, a navíc je to jako led ! Břeh vypadá, jako by poblíž ztroskotal Titanic. Plavou zde velké kusy dřeva a tak smočit a rychle pryč..Vystoupáme na hradby a k našemu údivu za hradbami je obrovská písečná pláž a průzračné moře. Brzy bude zapadat slunce a tak koupání odložíme na zítra.
Také vlastně ještě nevíme , kde složíme hlavu, a tak máme v plánu se někde rychle „ ubytovat „ .
Piknik na pláži Cala Puntedera
Sedáme do auta a sjíždíme na pláž Cala Puntedera. Pláž se nám moc líbí, jsme tu sami. Nad pláží je elegantní a do přírody začleněný hotelový komplex na vysokém útesu. Spatříme i malou lanovku, která hosty asi vyváží ze spodní části pláže až nahoru.
Připravuje rychle ležení v autě a pak si děláme večerní piknik na břehu moře. Popíjíme červené vínko. Vedle pláže je zastrčená restaurace, ale je tam klid , pár hostů jinak nikdo. Ve 23 hodin vše utichá a my uléháme za šumění moře.¨
Je divné, když na vás ve Španělsku mluví španělsky
Je půl jedné ráno, když v nejlepším spánku , nám klepe někdo na okénko u auta, obě dvě vůbec nechápeme, kde jsme a Ajka se diví, že na ní někdo mluví španělsky. Navíc má pocit, že ví přesně , co jí ten člověk říká. „musíte odjet, my jsme ostraha a zavíráme závoru (která je asi o 300 m výše). Ajka hází věci dozadu, já zůstávám ležet a ujíždíme nocí někam do neznáma. Nevím, kde zastavuje, vnímám ji jako ze sna a snad ani nechci vědět , kde jsme. Jenom slyším, to bude v poho…, tamhle je hrad…, tamhle je vesnice, tamhle je… .
Přidat komentář