Nejedeme do Kolomba , tropická bouře a mrtví na Adam Peack.
Rušíme plán jet dál podél pobřeží, je totálně zataženo a leje a tak vyrážíme směr Negombo. Hlavně se vyhnout Colombu! Ovšem mapu máme mizernou, o značení na cestě ani nemluvím. Jedeme po nějakých vedlejších cestách a motáme se. Je hustý provoz a míjíme bouračku . Pak to přijde. Totální průtrž mračen a slejvák, není vidět na krok a nejde zastavit. Stěrače jsou na nic a tak jedeme podle citu! Několik minut a po silnicích se valí proudy vody .
Nejhorší je, že se totálně setmělo , bouří , létají blesky a milióny megakapek se tříští o naše auto. Po hodině se déšť umírňuje, ale naše auto odmítá jet. Vypadá to, že se dovnitř dostala voda. Tak to nám ještě scházelo. Zraněný Honza už je na konci sil a není kde zastavit. V jednu chvíli auto prostě úplně vypne motor , jsme zrovna na kopečkua podaří se na kraji zastavit. Snad do nás nikdo nevrazí! Jestli auto nenastartuje jsme v háji. Asi Buddha, který sedí na přední desce, nás má rád a auto se podaří zase rozjet.
KOLOMBO
K naší hrůze jsme se nakonec objevili v obávaném Kolombu . To néé…a tady to je teprve mazec, absolutní dopravní zácpa , troubení, bahno a proudy vody. A do toho už je tma. Krize úplná nastane, když přijíždíme na mnohaproudovou ucpanou křižovatku, bohužel nejsme schopni určit směr Negombo. Dopravu zde řídí policie. Honza zastaví téměř uprostřed a já vyskakuji z auta a běžím k policajtům. S posunky a utrpením je prosím, aby nám ukázali cestu!. Jsou neskuteční! Zastaví celou dopravu, několikrát něco zahlaholí na policajty , kteří jsou o něco dále. Všichni nám mávají a nechají projet křižovatkou i do protisměru!!. Kluci díky!!!Jsme zachránění a konečně míříme na Negombo.
Hodinový hotel ?
Opět prší , projíždíme rušným Kolombem a asi po 4 km zastavujeme u prvního možného hotelu. Trochu divný hotel, ale mají volno a tak neváháme. Nevím , proč nám Ti divnoši zabavili pasy a navíc nemáme ani klíč od pokoje. Ještě večer nám zabuší na pokoj, musíme zaplatit dopředu a tak pak už nekompromisně žádáme své pasy zpět. Nakonec nám je dají. V noci je zde zlověstné ticho, znaveni usínáme za bzukotu příšerných komárů i rachotu z ulice.
Brzy ráno balíme a chceme odjet. Ouha jsme zabarikádovaní a zamčení. Začnu bušit na skleněné dveře , které spojují schodiště s východem. Já chci ven!! Nakonec se otvírají dveře na chodbě a rozespalý srílančan se omlouvá a že nás prý za chvíli pustí.
NEGOMBO
Za hodinu jsme v Negombu. Objednáváme levný hotel v centru, abychom měli, kde složit hlavu před odletem .Mám ještě naplánované nakoupit dárky domů, vykoupat se naposledy v moři a k večeři si dát nějakou náramnou rybku.
Problémy s vrácením auta
Chceme vrátit auto a naše tušení problémů se naplno vyplňuje. Daniel , kterému máme vrátit auto a u kterého máme deposit 300 USD je nezvěstný. Nebere telefon a my máme problém!!
První dvě hodiny čekání ještě jdou, ale pak už toho máme dost , jedeme do agentury, kde je jenom jakási slečna. Daniel stále nikde. Na radu majitele našeho hotelu , znova jedeme do agentury a pohrozíme turistickou policií! Najednou se objeví Daniel a začne kolotoč výmluv, nesmyslů, lží a scén… Uběhly další dvě hodiny a my pořád nemáme peníze.
Následuje ještě mnoho telefonátů, jízda do města , jízda k šéfovi a po 6 hodinách máme v ruce zpět peníze a vrácené auto.
Začalo opět pršet a tak už žádné koupání. Rychle nakoupit dárky . Z našeho posledního plánu vyšla nejlépe asi ta dobrá rybka…lobster, prawns, chobotnice , salát a bramborová kaše – chuťově nádherná tečka vynikající srílanské kuchyně.
Nepokoje na Srí Lance
V 1.hodinu po půlnoci pro nás přijíždí taxi. Taxikář nám sděluje, že už druhý den jsou v této oblasti velké nepokoje. Kvůli velkému zdražení benzínu se lidé a hlavně rybáři bouří. Je několik zraněných a snad i jeden mrtvý. Proto ti policajti a vojáci na každém rohu!
Jsme na letišti, znovu potkáváme mladé Čechy, které jsme potkali v Elle. Je to velmi milé setkání a vyprávíme si vzájemně zážitky. Vypráví nám, že vylezli i na námi nepokořený- Adam Peack. Neměli z toho úplně dobrý zážitek, neskutečné množství lidí, protože byl státní svátek a ani neměli štěstí , aby zahlédli východ slunce. Ten den zemřeli na Adam Peacku dva lidé.
Čas rychle ubíhá a za chvíli vstupujeme do letadla.Honza je zraněný a s berlemi a tak nás přednostně berou do letadla a i zde máme místo s větším prostorem pro nohy.Přestupujeme v Kyjevě a za chvíli jsme doma .
Měsíc strávený na Šrí lance byl náročný, dramatický a krásný….
Přidat komentář