Vysoké Tatry pod prvním sněhem
Konec listopadu, výlet do Vysokých Tater. Ze Štrbského plesa přes Ostrvu na Sliezsky dom, Hrebienok, Velkou studenou dolinu … dále, Zbojnická chata zpět dolů, na Malou studenou na Teryho chatu…a potom zase dolů. Plán na 4 dny zněl úžasně /teda pro ty namakaný horaly/.
Do hor vyrážíme kolem 10. hodiny dopoledne. Počasí je dost „hnusné“, prší. Dole na parkovišti v Liptovském necháváme auta, bereme batohy /někdo, větší a těžší, díky Ajko!/ a vybavení na 4 dny. Vrcholy hor a trasy, které tudy vedou jsou v tomto termínu zavřené a tak máme zamluvené spaní na jednotlivých chatách.
Popradské jezero
První zastávka je u Popradského jezera (nadm. výška 1246 m), není vidět ani jezero a už vůbec ne hory. V chatě se občerstvíme, my si dáváme s Ajkou teplou zelňačku. Když vycházíme ven, mlha se chvíli rozpustí a my vidíme hladinu jezera nad kterým se tyčí obrysy tatranských velikánů. Moc krásné, pokračujeme pak dále, jdeme zase spíše v mlze a obrazy krajiny kolem se otevírají postupně a vždy na chvíli.
Výstup do sedla pod Ostrou
Pokračujeme do sedla u vrcholu Ostrvy (1966m). Na vrchol vedou serpentiny, které se zdají nekonečné. Ach ta fyzička, po kovidu teda hrůza. Cesta nahoru moc neubíhá a tak Honza z Bimboškou (zlaťáci největší!), kteří na nás čekají asi zmrznou. Nahoře to docela fouká. Překrásné výhledy se zatím ztratily v mlze.
Pokračujeme na Sliezsky dom
Pokračujeme suťovými a kamenitými cestami do cíle dnešní cesty na Sliezsky dom. Chvílemi se kolem nás otevírají překrásné výhledy. Sluníčko dost pospíchá zapadnout za vrcholy. Z prosvícenými paprsky se nám otevřou výhledy na Vysoké Tary, do nížin, na Poprad a Slovenský ráj.
My zase tak rychle nepostupujeme, vidina, že budeme za chvíli na chatě se dost rozplývá. Na Sliezsky dom by to mělo být ještě nějakých 7 km, ale jít rychleji nám nejde. Trochu nás zabrzdí pád Katky, začíná být kolem nuly a kameny začínají namrzat. Natahujeme si nesmeky .
Stmívá se rychle a pochod mezi kameny je dost náročný. Přítomnost Honzy a Bimbošky mě i holky uklidňuje. Jen to zklamání, když si myslíme, že už jsme u Batizovského plesa, ale ještě né..Postupujeme pomalu, prostě kameny jsou kluzké a zrádné.
Když vidíme světlo z chaty, hodně se mi uleví, ale poslední úsek je dost náročný. Není mi úplně dobře, dám si čokoládu, horký čaj na doplnění cukru /jak mi radí Honza/. Už to opravdu hodně klouže a těch posledních několik stovek metrů je nekonečných.
Jsme v chatě Sliezsky dom a já mám DOST !. Spíme v ubytovně, která patří k hotelovému komplexu. Je tu asi 12 lůžek, které zabírá celá naše parta. Rychlá sprcha a jdeme do restaurace na večeři. Jak já se těším! Zbytek účastníků zájezdu už zde sedí v dobré rozpravě.
Ajce není moc dobře, má vysokou teplotu, rýmu a kašel. Moje plány a Ajky se mění. Další den sejdeme do Štrbského plesa a popojedeme do Liptovského Mikuláše, kde máme možnost ubytování. Ajka se zde zotaví a pak zde zůstáváme pracovně na outdoorovou výstavu.
Celková trasa: hodnocená jako středně těžká /možná v létě/ je dlouhá necelých 15 km.
Štrbské pleso , Popradské pleso (1494m) – sedlo pod Ostrvou (1966m) – Batizovské pleso (1884m) Sliezsky dom (1670m).
Přidat komentář