• Menu
  • Menu

Svatý Kopeček – bazilika Navštívení Panny Marie, Olomouc

Domů » Všechny destinace » Česká republika » Olomoucký kraj » Svatý Kopeček – bazilika Navštívení Panny Marie, Olomouc

Bazilika Navštívení Panny Marie

Jsme v Olomouci na jižním výběžku Nízkého Jeseníku, ze silnice je vidět jedno z nejznámějších poutních míst v České republice, Svatý Kopeček. Počasí spíše láká zalézt si někam do kavárny nebo ke krbu. Jednu výhodu to má, že tu nejsou žádní turisté a tak jdeme. Místo je úžasné a při dobré viditelnosti musí být vidět opravdu daleko na všechny strany.

Svatý Kopeček Olomouc

Betlém

Chrám Navštívení P. Marie je z části v rekonstrukci, přesto jeho krása v interiéru je ohromující. Je doba povánoční, tak stojí za zmínku i překrásný betlém uvnitř chrámu.

Betlém – Chrám Navštívení P. Marie

Rekonstrukce

Rekonstrukce by měla trvat pravděpodobně až do konce roku 2019. Během oprav je kostel přístupný, část interiéru však zakrývá lešení. Pravidelné bohoslužby od pondělí do soboty probíhají v kapli sv. Norberta u sester premonstrátek Slavnostní a nedělní bohoslužby jsou slouženy v bazilice.

Chrám Navštívení P. Marie

 Varhany

Nejstarší varhany ve svatokopeckém poutním kostele byly postaveny okolo r. 1676 varhanářem Jakubem z Opavy. Jednalo se pravděpodobně o významného slezského varhanáře Jakuba Ryšáka (+1693), který postavil i varhany v katedrále ve Wroclavi, v Brně u sv. Jakuba a u premonstrátů na Hradisku u Olomouce v r. 1678. Nástroj měl 2 manuály, 19 rejstříků a v r. 1725 byl přenesen do Pozořic (jiné prameny uvádí, že byl nástroj přenesen do Hradečné – nyní Nová Hradečná).

Varhany – Chrám Navštívení P. Marie

V souvislosti s přípravou 100. výročí postavení Andrýskovy kaple (postavena 1632) – svatokopeckého poutního místa – začal na Svatém Kopečku čilý barokní stavební ruch, a to zejména po zvolení Roberta II. Sancia opatem v letech 1722-1732. Bylo přikročeno ke stavbě nových, vrcholně barokních varhan a pro tuto práci byl vybrán významný středoevropský varhanář Jan David Sieber (o1670-1723), který v té době žil v Brně. Smlouva o dílo s ním byla podepsána v r. 1722. Sieber však již v r. 1723 umírá a práci za něj dokončuje jeho tovaryš Antonín Richter (1688-1765), který si v r. 1724 vzal vdovu po Sieberovi Dorotu. Bohatě zdobené 3 varhanní skříně truhlářsky zhotovil Gallus Precher, plastiky Jan F. Sturmer (1675-1729, významný představitel olomouckého baroka, autor Mariánského sloupu na Dolním nám.) a polychromii se zlacením Filip Hieber. Varhany celkem stály 6000 zl., z toho varhanářské práce 3366 zl., výzdoba 700 zl. a zbytek zbývající práce. Uvedené částky jsou na dnešní poměry enormní (varhany obdobné velikosti v té době stály okolo 2500 zl.). Nástroj měl 2 manuály, 25 znějících rejstříků, manuálovou spojku, 5 uzavíracích ventilů, tremulant a zvonek na kalkanta (měchošlapa).

Chrám Navštívení P. Marie

Průčelí

Svou polohou, architekturou a výtvarnou výzdobou patří svatokopecký chrám mezi mimořádně zdařilé barokní stavby. Je mistrným dílem umělců a uměleckých řemeslníků, povolaných ze zemí za Alpami i z Vídně a pracujících ve službách olomouckého biskupa a opatů Kláštera Hradiska; za nimi však nezůstávala pozadu ani řada moravských a olomouckých umělců.

Přestože většina křesťanských chrámů je stavěna směrem západovýchodním, nebyl na Svatém Kopečku tento směr dodržen naprosto přesně. Jeho osa míří na mateřský klášter Hradisko, a tak se knězi od hlavního oltáře naskýtá impozantní pohled na kdysi mateřský klášter.

Svatý Kopeček Olomouc

Interiér

Vstup do chrámu překvapí prostorností, světlostí a bohatou výtvarnou výzdobou. Je stavěn jako podélné jednolodí se dvěma sakristiemi a podélně průchodnými kaplemi po obvodu. Nad křížením hlavní a příčné lodě o stejné výšce a šířce se klene prostorná kupole. Valená klenba s lunetami je zcela pokryta výrazně plastickou štukou a freskovými malbami. Tak rozměrná štukatura z druhé poloviny 17. století je v našich zemích vzácností.

Chrám Navštívení P. Marie

Vnitřní výzdoba byla zhotovována ve dvou etapách: v prvním období 1675-79 byla vyzdobena klenba a následně v letech 1722-32 plochy od chrámové římsy dolů.

Klenba v presbytáři je zdobena bohatou štukovou výzdobou, která místy dosahuje až 30cm hloubky. Tato bohatá výzdoba byla vytvořena v letech 1675-79 vlašskými mistry Quirichem Castellim, Domenicem Gaginou, Carlem Borsou a Matteem Contessou. Kartuše jsou vyplněny freskovou výzdobou al secco od mladého Vlacha jménem Jakub na základě podkladů olomouckého augustiniána Antonína Lublinského. Na freskách klenby presbytáře jsou vymalovány v symbolech invokace loretánských litanií. Uprostřed klenby, mezi pasy jsou tři velké freskové obrazy: nad hlavním oltářem Nejsvětější Trojice, ve střední části Boží oslava třemi charitkami a na třetím čtvercovém obrazu Nanebevzetí Panny Marie.

Chrám Navštívení P. Marie

Kupole je položena na čtyřech pilířových svazcích, v jejichž nikách jsou postavy evangelistů. Z pilířů vystupují čtyři pendativy, které jsou zdobené freskami z roku 1731 od Jana Kryštofa Handkeho představující alegorie čtyř tehdy známých světadílů Evropy, Asie, Afriky a Ameriky. Klenba kupole je štukovou výzdobou rozdělena na šest kartuší, jejichž fresky představují události ze života šesti starozákonních žen: Abrahámovy ženy Sáry, Izákovy ženy Rebeky, Davidovy ženy Abigail, jeho druhé ženy Betsabe – Šalomounovy matky, Judity a konečně Ester. Krása a činy těchto žen jsou určitým předobrazem k vlastnostem a poslání Panny Marie v Novém zákoně. Do horní třetiny každé kartuše je navíc přikomponován symbolický obraz rámovaný nápisem a reprodukujícím invokace modlitby Salve Regina (Zdrávas Královno). Kupole je korunována lucernou, v níž je umístěna holubice, symbol Ducha Svatého, obklopená hlavami andílků.

Klenba chrámové lodi (od kupole směrem ke kruchtě) byla zhotovena ve stejném období stejnými mistry. Ve čtyřech okenních lunetách je vyjádřen zpěv chvály Panně Marii čtyřmi lidskými věky – dětstvím, mládím, dospělostí a stářím. Dvě velké oválné fresky zobrazují Mariinu odevzdanost Bohu a boj archanděla Michaela s ďáblem.

Chrám Navštívení P. Marie

Štuková a plastická výzdoba kruchty tvoří harmonický celek, vysoce hodnocený a řazený mezi středoevropské pozoruhodnosti. Varhanní nástroj byl postaven v letech 1722-1725 brněnskou dílnou varhanáře Davida Siebra. Původní cenná barokní dispozice byla zničena přestavbou v nástroj romantický, provedenou v roce 1895 pražským varhanářem Jindřichem Schiffnerem. V letech 1995-1998 byl, tehdy již značně poškozený nástroj, přestavěn varhanářskou dílnou bratří Stavinohových z Valašského Meziříčí.

Architektura hlavního oltáře upoutá hned po vstupu do chrámu. Navrhoval ji Baldassaro Fontana. Retabulum je tvořeno dvěma páry sloupů se štítovým nástavcem a plastickou výzdobou Boha Otce, obklopeného figurami andělů. Do středu stěny retabula je vsazen oltářní obraz Navštívení Panny Marie od Jana Spillenberga. Vpředu pak volně stojí oltářní mensa se svatostánkem a svrchu přikomponovaným baldachýnem pro milostný mariánský obraz. Práce z mramoru jsou dílem Jana Hagenmüllera a Bernarda Antoia Fossatiho. Kroměřížský zlatník Mikuláš Indegrenz zhotovil v letech 1725-1732 svatostánek ze stříbra, které mu bylo k této práci dodáno z darů kláštera a občanů.

Milostný obraz Panny Marie

Milostný obraz je v opuce provedený reliéf Panny Marie, na jejíž pravici sedí Boží Dítě, které vztahuje ručku k jablku, jež Matka drží ve své levé ruce. Jde o symboliku: Adam s Evou porušili Boží příkaz, Boží Syn chce odčinit jejich hřích a hříchy celého lidstva svou výkupnou smrtí. Deska obrazu má rozměry 39×21,5cm a její síla je 6,5cm včetně reliéfu; váha desky je 5,75kg. Obraz je doplněn nepůvodní polychromií, jež byla odkryta po sejmutí dvou novějších při posledním restaurování obrazu v roce 1979. Obraz byl korunován římskými korunkami v roce 1732, o které přišel při krádeži v roce 1919, spolu s dalšími votivními dary. Nové korunky byly zhotoveny a vsazeny do obrazu v roce 1924. Při příležitosti svatořečení Jana Sarkandra a Zdislavy z Lemberka olomoucký arcibiskup a metropolita moravský Jan Graubner projevil přání nechat posvětit papežem tyto korunky a Svatý otec Jan Pavel II. korunky posvětil a sám provedl korunovaci milostného obrazu 21. května 1995 před bazilikou při setkání s mládeží.

Text: http://www.svatykopecek.cz

Svatý Kopeček Olomouc

 

Jana Schlitzová

Má první cesta za hranice byla do NDR, tady jsem poprvé spatřila moře. Následovaly Maďarsko, Jugoslávie, Bulharsko. Když se otevřely hranice, stačila na několik let Evropa, to už byly cesty s dětmi. Od chvíle, kdy jsme poprvé s dětmi navštívili Asii, je poznávání, psaní a fotografování mým druhým zaměstnáním a stále mě to baví. Nádherná místa a zákoutí naší země, krásné České republiky, teprve objevuji a mám co dohánět.

Zobrazit články

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *