Cesta do Adelbodenu
Sobota 16.8.2014. Vstávám velmi brzy. Budík zvoní v 6.30. Dobaluji věci a jdu si dát teplou sprchu. Kolem 8 hodiny přichází Ajka. Dáváme si společně snídani a čekáme na kluky, kteří pro nás mají podle domluvy přijet v 8.30. Je 10. hodin a Ajce zvoní mobil. Volá Sabina, kde jsme. „Doma“ odpovídá naštvaně Ajka do telefonu. Hm, my v Plzni. V druhém autě jede : Milan, Ifča a Sába. A tak s velkým zpožděním konečně kluci (Jirka, Kuba) dorazili a my vyrážíme na horskou chatu do švýcarského Adelbodenu.
Po cestě často zastavujeme. Buďto se nám chce čůrat, máme hlad nebo došel benzín. Jede se dobře i když občas sprchne. Po cestě Jirka kupuje pivo a do plastové vinné sklenky si naléváme portské z kanystru. Po pěti hodinách cesty je Kuba unavený a tak se vystřídá v řízení s Ajkou. Navigátor Jirka a Jakub usínají. Bohužel zrovna ve chvíli, kdy Ajka potřebuje poradit, kde odbočit. Sjezd jsme samozřejmě přejeli a tak jsme si zajeli pár set kilometrů navíc, dokonce jsme projeli i Lichtensteinskem. Sice mnoho kilometrů navíc, ale krásné hory a příroda stály za to.
V Adelbodenu se také máme sejít s Klárkou, která už pár dní chodí sama po okolních horách. Po telefonu se jí snažíme z auta vysvětlit, jak se dostane na chatu. Ale nakonec jí nabírá k sobě první auto, které doráží do Adelbodenu o několik hodin dříve než se to podaří nám.
My přijíždíme na chatu až za soumraku. Chatu máme pronajatou na celý týden od přátel z Továrny na zážitky. Je zde velká kuchyň s jídelním stolem a televizí, malý obýváček, koupelna s vanou a WC . Dále tady jsou 3 pokoje pro 8 lidí. Já spím na dvoulůžáku s Ajkou.
Chata je ve výšce kolem 1300 m.n.m. .
Na uvítanou na nás čeká milé překvapení, večeře a hlavně jsme se konečně všichni sešli !
Ještě večer plánujeme kam se vydat a popíjí se až do jedné hodiny ranní, kdy jdeme na kutě.
Přidat komentář