Na začátek cestopisu Konečně vidět lávu 18.8.2011 čtvrtek Večer jsme zjistily, že náš autobus staví přímo v kempu. Naši kamarádi bezdomovci nám poradili, abychom řidiči jen řekly, kde přesně potřebujeme zastavit, a že nás řidič vyhodí tam, kde budeme chtít. Trochu se nám to nepovedlo a autobus nám zastavil až o 2 míle později. No nic, nezbylo nám nic jiného než...
Na začátek cestopisu 12.8.2011 pátek Vzbudily jsme se poměrně brzy, zhruba v půl deváté ráno. Venku již nepršelo ani nemrholilo. Konečně jsme viděly, jak vypadá naše kempoviště. Nad námi se tyčil kráter sopky, kterým jsme předchozího dne sestupovaly dolů. Vlevo i vpravo náš obzor lemovaly vysoké skály. Pod námi jsme tušily oceán, ke kterému jsme měly dnes naplánováno...
Na začátek cestopisu 11.8.2011 čtvrtek Vzbudily jsme se za tmy. Bylo 4:35 a právě nám pípal u hlavy budík. Uf… Tak jo, musíme vstát. Zabalily jsme si všechny věci. Jako poslední přišel na řadu mokrý stan. Nasedli jsme do auta v 5:15 a vyrazili pod vrchol na místo, kde bylo podle průvodce možné vidět východ slunce bez miliónu turistů v okolí. Kromě tohoto téměř...
Na začátek cestopisu 10.8.2011 středa Vzbudily jsme se až v půl desáté. Po včerejším večerním dobrodružství jsme byly rády, že nemusíme vstávat příliš brzy. Již předchozího dne jsme se rozhodly, že navštívíme nejvyšší vrchol Mau´i – sopku Haleakala. Proto jsme si zabalily jen nejnutnější věci a zbytek nechaly u Gevina doma s tím, že si je vyzvedneme za tři dny...
Na začátek cestopisu Jak se nám nepodařilo pracovat, i když jsme opravdu chtěly a poslední dny s naší novou „rodinou“ 18.7.2011 pondělí čas: dopoledne, místo: kdesi nad Pacifikem, konečně letíme. Hlavou nám probíhají myšlenky na události z posledních dvou dnů. Je těžké se smířit s myšlenkou, že první etapa naší cesty je nenávratně pryč. V Bolinas jsme nenechaly pouze...
Tikal – Chrám velkého Jaguára v Guatemale. Ráno čekáme na bus před hotelem už v 6 hodin. Věděly jsme, že bude vedro a tomu jsme se chtěly vyhnout. Přijel o půl hodiny později a řekl, že vlastně vyjede až v 7, že mají málo lidí. Konečně jsme na cestě, jedeme pomalinku. Všude po cestě jsou značky pozor nosál, pozor puma, pozor had ! Tak jedeme krokem. Projíždíme ...
Canon del Sumidero – drsný kaňon , indiáni a největší hydroelektrárna v Mexiku. 25.3. V noci bylo báječné ticho, jen k ránu mě vzbudilo kokrhání. Ve 4 am jsem si šla sednout k bazénu. V recepci to hned ožilo a šli zkontrolovat, kdo jim tam chodí. Jana přišla za nějakou dobu také a něco jí tu pokousalo. Říkala, že to byl blbej nápad jít si sednout k vodě za...
Po stopách Vinnetouva. Blíží se léto a tak si člověk velice rád zavzpomíná na letní dovolenou. Jedna z mých vzpomínek zabrouzdala do nedalekého Chorvatska. Ještě s několika přáteli jsme vyrazili, stejně jako každý rok, do Gradace, ale rozhodli jsme se, že si cestu trochu zpestříme, jelikož cesta je dlouhá a únavná. Nenapadlo nás nic lepšího, než se podívat do velice...
S kyslíkovou maskou přes Antiplano Odjíždíme v 7 ráno. Měli jsme si koupit oběd v krabičce na cestu. Nějak jsem to nepochopila a vzala si ho zdarma. Už se stalo, přišla jsem na to až v autobuse. Jedeme do Puna. Zase celý den. Vyjeli jsme do strašné výšky. Fiona cestuje s kyslíkem. Po cestě zastavujeme na nejvyšším místě Altiplana. Já se cítím dobře. Včera jsem...
Arizonou na koních – výlet velkých dětí v USA.Výlet do Saguaro parku jsme dostali jako odměnu od našeho , původem českého, šéfa. Koně a vůz byl pro nás velkým a milým překvapením. Zásoby piva Schlitz , které jsme si do pouště vezli, nám naši cestu zpříjemňovaly. Pokud jsme však potkali jiný dopravní prostředek nebo jezdce na koni, museli jsme pivo schovat...