• Menu
  • Menu

Rabacal – Parque Natural

Domů » Všechny destinace » Zahraničí » Evropa » Portugalsko » Madeira » Rabacal – Parque Natural

Rabacal – Parque Natural

Venku je tma a naše předsevzetí vstát v 7. hodin se odvrací pouze na mě  a tak beru plavky a vstupuji do ztichlé zahrady a nořím se do chladné vody bazénu. Svítí ještě zahradní světla a pomalu se rozednívá. Nadechuji omamnou vůni tropické zahrady a slastně si užívám ranní koupel s výhledem na oceán.

Tahám Honzu z postele, posnídáme a vyrážíme směrem na Rabacal. Naše plánovaná trasa je narušena jakousi uzavírkou a tak  vyrážíme trasou jinou. Strmé srázy, uličky úzké a příkré tak, že když nezabrzdíš  skončíš  až v  oceánu. Je to síla!

Bloudíme vesničkami , projíždíme vzrostlými lesy a najednou jsme na vrcholku s neskutečnými výhledy a panoramaty. Na vrcholu se setkáváme se stejně bloudivými Angličany, ujasníme si vzájemně místo, kde se nacházíme, popřejeme další pěkný pobyt na ostrově a konečně směřujeme na  3 km vzdálený Rabacal.

Rabacal

Rabacal  leží v krásném romantickém údolí  dlouhém asi 12 km obklopen  vřesovišti, vavřínovými lesy, močály . Údolím teče řeka Ribeira da Janela, do které vtéká několik desítek potůčků    Nadmořská výška Rabacalu je 1064 m. Rabacal  patří   mezi nejcennější části Madeirského přírodního parku Jsme na parkovišti, kde se to rychle začíná plnit auty. Nasazujeme turistickou obuv, láhev vody,  českou tatranku…už začátek cesty  je plný výhledů  do úžasné zeleně a obdivuhodných kopců. Z Rabacalu vyrážíme kolem levády Risco , pohybujeme se po úzkých cestách , kamenných uměle vytvořených schodištích a obdivujeme se umu „madeirských“ řemeslníků. Míjíme první vodní kanály „levády do Risco „v podloubích roztodivných tvarů stromů a jedním slovem – nádhera.

Rabacal

Cesta vede k   vodopádu RISCO, dalším cílem je cesta kolem levády 25 fontes k jezírku a vodopádům 25 fontes.

Zpáteční cestu volíme u jednoho z rozcestí trasou jinou. Opět okouzleni a provázeni nádhernou přírodou , vodními kanály . Totálně vyčerpaní po posledním tvrdém výstupu  se začleňujeme do skupiny čekajících na malý minibus, který vyváží turisty na parkoviště. Je to celkem pořádný výšlap a tak si zbožně přejeme ať se do autobusu dostaneme. Je nás více než může ten malý drobeček pobrat. Vedle nás stojí rodinka z Německa a šikovně si domluví  transport nahoru v zavazadlovém prostoru a tak toho využiji a přemlouvám mladého madeirské řidiče, aby nás také vzal. Vše je domluveno a se smíchem naklepaní , unavení , ale šťastní přijíždíme jako bágly až na parkoviště.

Leváda – zavlažovací kanál na ostrově Madeira. Voda v levádách je čistá a průzračná. Leváda funguje na principu mírného klesání a je vedena ve svislé skalní stěně nebo tunelem.  Původní kamenné levády , v některých místech i s dřevěnými koryty, jsou od počátku 20. století nahrazovány levádami betonovými, protože na ostrově nemrzne není ani ve velkých výškách problém s poškození betonu mrazem. Levády jsou široké 20-100cm a kvůli omezení odpařování jsou hlubší než širší.  Levády většinou začínají  ve výšce 1000 m nad mořem , v této výšce bývají  nejintenzivnější deště . Prameny se nacházejí až ve výšce 1600m. Existence samotných levád je spojena s geologickým složením ostrova . Ostrov je vrcholem prastaré sopky.

Od 15. století , kdy na Madeiře žili první portugalští osadníci a kdy při subtropickém klimatu bylo nedostatek vláhy pro zemědělství, postupně došli k poznání , že při velkém úhrnu srážek na severu a severozápadě , včetně dostatku vody na Náhorní plošině a v horách, je potřeba nějak vodu dostat i do sušších a na vodu chudých míst. Již v roce 1493 platil zákon, který nařizoval, že majitelé pozemků nesmějí bránit výstavbě, údržbě ani použití levád.

Délka  200.  levád na ostrově je odhadována  na 2000 – 5000 km . Levády využívají   i dvě hydroelektrárny Nevada los Tornos (délka 106 km a výška 1000 m. n. m. , levády procházejí  i 16km tunely) a Nevada do Norte. Na stavbu prvních levád byly používání černí a především arabští otroci

Jana Schlitzová

Má první cesta za hranice byla do NDR, tady jsem poprvé spatřila moře. Následovaly Maďarsko, Jugoslávie, Bulharsko. Když se otevřely hranice, stačila na několik let Evropa, to už byly cesty s dětmi. Od chvíle, kdy jsme poprvé s dětmi navštívili Asii, je poznávání, psaní a fotografování mým druhým zaměstnáním a stále mě to baví. Nádherná místa a zákoutí naší země, krásné České republiky, teprve objevuji a mám co dohánět.

Zobrazit články

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *