• Menu
  • Menu

U Vířivých kamenů, Ještěd

Domů » Všechny destinace » Česká republika » Liberecký kraj » U Vířivých kamenů, Ještěd

Vířivé kameny

Vířivé kameny, dvě rovnoběžné skalní  zdi, nejvýraznější a největší skalní výchozy na severovýchodní straně Ještědu v nadmořské výšce 840-875 m, jsou viditelné z celé Liberecké kotliny. Mohutnější je severnější stěna, dlouhá asi 190m (s přerušením), široká až 20 m, s relativní výškou 25 m na údolní straně nad silnicí. Jednotlivé ostré vrcholy již před sto lety liberečtí horolezci pojmenovali podle známých alpských štítů. Od východu k západu tak zde nacházíme Malý Matterhorn, Breithorn, Monte Rosa, Castor a Pollux, Lyskamm. Sedmý vrchol je bezejmenný. Jižnější zeď je kratší (asi 120m) a nižší, na údolní straně má max.7m. Jetšě jižněji leží třetí liniový výchoz s výraznou izolovanou skálou zvanou Pudl, vysokou asi 10m.

U Vířivých kamenů, Ještěd
U Vířivých kamenů, Ještěd

Naučná stezka Terasy Ještedu

Z různých míst naučné stezky včetně vrcholu Ještědu jsou při současném odlesnění viditelné další kvarciové skalní útvary nacházející se mimo turistické cesty: Ptačí kámen, Malý Ještěd, Krejčík, Machova skála, Tetřeví skály, Důlní skály.

Ještěd

Ještěd s nadmořskou výškou 1012 m je nejvyšším vrcholem Ještědského hřbetu, vytvářejícího s navazujícím Kozákovským hřbetem výrazné severočeské pásmo lužického směru dlouhé 58 km a oddělující Krkonošskou oblast od Severočeské tabule. Geomorfologicky se řadí do Krkonošsko – Jesenické soustavy. Část pohoří mezi Tetřevím a Rašovským sedlem se nazývá Hluboký hřbet. Spadá příkře jednak na severovýchod, do Liberecké kotliny, jednak na jihozápad, do členitého Podještědí. Významné výškové body jsou vedle Ještědu např. Tetřeví sedlo ( 770m), Černý vrch (950M), Pláně – sedlo (780m). Na Štštce (860m), Rašovské sedlo (568m).

Ještěd
Ještěd

Po hřebetnici probíhá evropské rozvodí mezi Severním a Baltským mořem. Vodu potoků tekoucích do Liberecké kotliny odvádí Lužická Nisa Odrou do Baltu, zatímco vodu potoků tekoucích do Podještědí odvádí Ploučnice, pramenící poblíž Hořeních Pasek, do Labe a jím dál do Severního moře. Geologicky je Ještěd součástí Českého masivu. Typické jsou zde vrstvy prvohorních i straších hornin(kvarcity, fylity, zelené břidlice a další). Na přelomu starších a mladších třetihor, při saxonském vrásnění, vznikla lužická porucha – významný zlom vyzdvihující Ještědský hřbet proti pokleslé Severočeské tabuli. Ochlazení a kolísání klimatu v pleistocénu způsobilo, že pevninský ledovec se dvakrát přiblížil až k Oldřichovskému a Jitravskému sedlu a potřetí alespoň ochladil klima.

U Vířivých kamenů, Ještěd
U Vířivých kamenů, Ještěd

U vířivých kamenů

Tady u Vířivých kamenů je hornina složená převážně z jemnohozrnného až celistvého kvarcitu, který je světle šedý až nažloutlý, protkaný sítí světlejších až bílých žilek. Všechny výchozy jsou prostoupeny puklinami různých směrů a sklonů, nejčastěji příčnými. Mrazovým větráním se podle puklin vytvořily mrazové sruby a v jejich okolí sutě z ostrohranných úlomků, hranáčů a balvanů (v terénu pod silnicí). Nápadně jsou odlomené a zřícené větší bloky v blízkosti silnice.

U Vířivých kamenů, Ještěd
U Vířivých kamenů, Ještěd

Vířivé kameny se nachází při silnici pod vrcholem Ještědu.

Jana Schlitzová
Jana Schlitzová

Má první cesta za hranice byla do NDR, tady jsem poprvé spatřila moře. Následovaly Maďarsko, Jugoslávie, Bulharsko. Když se otevřely hranice, stačila na několik let Evropa, to už byly cesty s dětmi. Od chvíle, kdy jsme poprvé s dětmi navštívili Asii, je poznávání, psaní a fotografování mým druhým zaměstnáním a stále mě to baví. Nádherná místa a zákoutí naší země, krásné České republiky, teprve objevuji a mám co dohánět.

Zobrazit články

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *