Cesta do Base Campu pod Pikey Peak
Začátek cesty je pohodový, počasí nám opět přeje a až na všudypřítomný prach je to paráda. Procházíme rododendronovými lesíky s opět nádhernými vyhlídkami na hory.
První zastávka na občerstvení je Bhulbule Lodge – Hill Top Hotel v 3500 metrů – chata mezi kopci. Dáváme si čaj, moc jídla na výběr tady dnes nemají/nemají žádné/ a na sušenky moc chuť nemáme a proto je dobré se vždy na cestu do hor dobře připravit včetně jídla a mít dostatečné množství vody a lehkých, ale energeticky bohatých jídel.
Pokračujeme horskou krajinou procházíme čarokrásnými starými rododendronovými háji s tekoucími potůčky i trsy barevných kvetoucích petrklíčů, „kýčovité“ výhledy pokračují a je to ráj. Cesta není ani tak náročná jako dlouhá únava je znát. Mě kazí pohodu už od rána bolest hlavy a ani prášky moc nezabírají.
Lhmuje 3520 m
Jsme u rozcestníku Lhmuje 3520 m, v dálce jsou vidět chalupy. Tady si dáme 2. občerstvení. V malé kuchyňce nám na naše přání připraví sympatický Nepálec nudlovou polévku. Je z pytlíku, ale moc dobrá.
Cesta vzhůru
Cesta pořád nekončí , chvíli nahoru chvíli dolů. Přicházíme k malé stupě. Kopec, který se tyčí před nám, mě děsí. Není mi dobře, není to daleko, ale ještě pár výškových to je a začíná fičet ledový vítr. Začínáme pomalu stoupat a někde v půlce se mi začne motat hlava a jsem malátná. Klepu se zimou. Ajka mě chytí, když se sesouvám k zemi. Do cíle je to možná nějakých 25 minut. Moje tělo odmítá jít dále.
Kluci /Kitap, Chandra a Kancha/přebírají péči o mne a to doslova. Sednout, napít, lehnout, zvednout nohy, změří saturaci kyslíku..Nápad, že si mě Chandra hodí na záda, se mi teda vůbec nelíbí, ale pro všechny to bude asi nejrychlejší metoda, jak mě dostat na ubytování. Chvíli mě vždy nese, odpočinek, přichází ještě Chandra s termoskou horkého čaje, pro kterou doběhl na ubytování. Střídají se! Šílené, namáhavé, ale i pro mne je těžké se na zádech udržet.
Pikey Base Camp
Jsme v Pikey Base Campu až úplně poslední ubytování. Kluci mě pokládají do „společenské“ místnosti na velkou lavici a přikrývají mě dvěma peřinami. Mám úplně ztuhlé ruce i nohy, ale jak ležím a poslouchám ty hlasy kolem ukolébá mě to a usínám. Budí mě ve chvíli, kdy přinášejí horký čaj a brambory s česnekem. Čaj si dám s chutí, brambory mi ale nejdou polknout a tak poděkuji. Je mi trochu lépe .
Jsme ubytované v nadmořské výšce 3750 m. Někde nad námi se tyčí hora Pikey Peak. Je 19.30 hod, všichni máme dost a tak po večeři jdeme do hajan. Pokojíčky jsou malé, dvě postele. Kdyby tady bylo teplo, řekla bych útulné. Super je, že tentokrát máme záchod /i když tureckej/na pokoji. Hurá! Do spacáku si dáváme Nalgene s horkou vodou. V 5 hodin ráno je budíček a vstávání na východ slunce.
Uvidíme, zda nebudeme muset změnit plány.
Přidat komentář