Užijem si Nepál 2 - Opičí chrám Swayambhunath

Barevné město Káthmandú

První probuzení v Nepálu. Po dobré snídani vyrážíme za brány hotelu KGH. Už od rána je na ulicích šrumec, jdeme kolem obchůdků s oblečením a vším možný. Tady někde, v jednom z obchodů, bych měla mít ušitou péřovou bundu. Míry jse posílala z ČR, tak to jsme zvědavá. Je zavřeno a tak se vracíme zpět na hotel, kde máme domluvenou schůzku s Dawou. Dolaďujeme náš „nepálský trip“. Do zahrady za námi přichází ještě jeden quide, vezeme mu z ČR od p. Hodkové parádní dar, a to krásné trekové pohory.

Odpoledne se přemisťujeme taxíkem /700 rupií/ k poutnímu místu na kopci, ke stúpě Swayambhunath.

Opičí chrám – Swayambhunath

Stoupáme nahoru postranními schody, úžasné výhledy na město a hory. Spousty lidí , hlavně Napálců. Mladí s velkými fotoaparáty nabízejí své služby hlavně zamilovaným párům a dalším turistům. Procházíme pod vlajícími posvátnými praporky, posloucháme modlitební zpěvy, pozorujeme všudypřítomné opice i pospávající psy. Zapalujeme svíce, paprsky Slunce ozařují všechnu tu krásu kolem. Káthmandú a celé údolí máme jako na dlani. Chrámový komplex leží na vrcholku kopce a vede k němu přesně 365 schodů.

Svajambhúnáth nebo Swayambhunath je starobylý náboženský komplex na vrcholu kopce v údolí Káthmandú, západně od centra. Slavný Opičí chrám připomíná lotosový květ uprostřed jezera. Tibetský název místa znamená ‚Vznešené stromy‚ ( Wylie: Phags.pa Shing.kun ), pro mnoho druhů stromů, které se na kopci nacházejí.

Šingkun však může být z tamangského bhaského názvu komplexu, Swayambhu, což znamená „samosprašný.“ Pro buddhistické Nevárce, v jejichž mytologické historii a mýtu o původu i každodenní náboženské praxi zaujímá Swayambhunath ústřední postavení, je pravděpodobně nejposvátnějším mezi buddhistickými poutními místy. Pro Tibeťany a vyznavače tibertského budhismu je hned na druhém místě za Boudhou. Swayambhunath je hinduistický název.

Komplex se skládá z velké stúpy, řady svatyní a chrámů, z nichž některé pocházejí z období Lihččahaviú. Novějšími přírůstky jsou tibetský klášter, muzeum a knihovna. Na stúpě jsou namalovány Buddhovy oči a obočí. Mezi nimi je na způsob nosu namalována číslice jedna (v nepálském písmu). Jsou zde také obchody, restaurace a ubytovny. Místo má dva přístupy: dlouhé schodiště vedoucí přímo na hlavní plošinu chrámu, které je z vrcholu kopce na východě, a cestu pro auta kolem kopce z jihu vedoucí k jihozápadnímu vchodu. První, je vidět po dosažení vrcholu schodiště, je vadžra.

Důkaz, který byl nalezen na kamenné desce prokazuje, že Opičí chrám je hlavní buddhistickou poutní destinací již od 5. století. Původ tohoto chrámu sahá do mnohem dřívějšího období, než vstoupil Buddhismus do údolí. Svazky mytologií o tomhle místě z 15. století Swayambhu Purana popisují neuvěřitelný lotus, zasažený tehdejším Buddhou, který vykvetl z jezera dříve pokrývající údolí Káthmandú. Lotus záhadně vyzařoval ostré, čiré světlo a tak se toto místo začalo nazývat Swayambhu – „samo stvořený“.

Svatí, mudrcové a božstva cestovali uctívat světlo a jeho sílu osvícení. Během této doby, Bodhisatva Manjushri meditoval na svaté hoře v Wu Tai Shan a měl vidění o neskutečném Swayambhu světle. Manjushri chtěl uctít tento lotus, a tak se rozhodl letět na svém modrém lvovi přes Čínu a Tibet. Manjushri byl velice ohromen neuvěřitelným světlem a domníval se, že když vypustí vodu z jezera, údolí bude lépe přístupné poutníkům. Manjushri tedy uvolnil mečem přehrazení v horách. Všechna voda odtekla a tím vzniklo údolí, které se dnes nazývá Káthmándú. Lotus se poté přeměnil v kopec a neuvěřitelné světlo se stalo Swayambhunath.

Oči boha Šívy

Hinduisté a Buddhisté z centrálního a jižního Nepálu a Vajrayana Buddhisté z Tibetu navštěvují Opičí chrám, aby ho uctívali a konali zde bohoslužby. Každé ráno před úsvitem stovky poutníků vystoupají 365 schodů, které vedou až k opičímu chrámu. Ve spodní častí zahlédnete dva lvy hlídající vchod. Na samotném chrámu naleznete pár očí, které jsou na každé z jeho čtyřech stran. Z vrcholu obří stúpy Swayambhunath oči shlížejí dolů na samotné město, ale také na celé káthmándské údolí. O těchto očích se říká, že jsou to oči samotného Buddhy, symbolizují, že Bůh ochraňuje každého. Nos vypadá jako nepálský symbol číslice jedna, značící existenci jediné možnosti, jak dosáhnout osvícení buddhistickou cestou. Nad každým párem očí se nachází červená skvrna tzv. Tilaka, která také mimo jiné symbolizuje třetí oko boha Šívy. Lidé věří, že Buddhu nezajímají modlitby, které ho vychvalují, a právě proto nemá stúpa žádné uši.

Pokud se chystáte na návštěvu chrámu, pak nesmíte vynechat jeho východní stranu. Tato strana byla vystavěna v 17.století králem Pratap Malla a dnes je zcela zaplněna opicemi. Proto je důležité si dávat pozor na každý krok a hlavně své osobní věci. Kromě opic, zde také naleznete ohromnou kolekci malovaných soch Buddhy: basreliéfy a především kámen zobrazující narození Buddhy s matkou Maya Devi. Ohromný pohled! Věříte-li v astrologii, pak si zde můžete nechat udělat výklad od různých vykladačů osudů.

Součásti této strany chrámu je také známá, šest metrů vysoká postava Shakyamuni – nejstarší forma samotného Buddhy. Doporučuje se být v blízkosti této sochy kolem čtvrté hodiny odpolední. Důvodem jsou každodenní večerní modlitby, které probíhají za doprovodu enormního hluku trubek a chorálu.

Část textu Wikipedie a https://www.stoplusjednicka.cz/swayambhunath-stupa-nepalske-oci-buddhovi

Scházíme po hlavních schodech , poté pokračujeme kolem lokálních domů k řece. Řeka Bagmátí protéká údolím Káthmándú. Odděluje města Káthmándú a Patan. Je považovaná za posvátnou řeku jak hinduisty, tak buddhisty.

Jsme v chudší části města, všichni se na nás usmívají, na ulicích si hrají roztomilé ušmudlané děti. některé nás zvědavě okukují. Přicházíme až k mostu pro pěší, zapadající slunko ozařuje nejen řeku, ale také stoku plnou špíny.

Přejdeme rušnou křižovatku a bereme taxíka k našemu hotelu /150 rupií/. Je dopravní špička a tak všude kolem je opravdu nával motorek, aut , rikš a lidí.

UNESCO

Hlavní město Nepálu Káthmandú leží ve výšce 1 300 až 1 400 m n. m. v zeleném údolí Kathmandu Valley. Celé údolí je historickým centrem Nepálu a nachází se zde přes 130 důležitých památek, mezi kterými je sedm na seznamu UNESCO. Jejich největší koncentrace je ve třech bývalých královských městech: Káthmándú, Bhaktapuru a Patanu. V každém z nich se nachází hlavní náměstí Durbar se starými palácovými chrámy zdobenými uměleckými dřevořezbami.

V restauraci s vyhlídkou

Na hotelu rychle zabalíme na zítřejší odjezd a jdeme na doporučení na večeři do restaurace Carpadien. Chvíli hledáme, ale nakonec po schodech vystoupáme na terasu, z které je vidět na osvětlenou část Káthmandú. Jako menu zkoušíme kuřecí špízy, nan, rýži s česnekovou omáčkou a lahodný drink s názvem Nectar.