Anapurny při východu slunce
Dawa celou noc kvůli bolestem břicha nespal, přesto na nás ráno čeká u recepce. Část zavazadel necháváme v hotelu /vrátíme se sem zítra/. Jdeme na autobus. Zastávka není daleko, nasedáme do lokálního autobusu a vyrážíme. Jedeme po místních komunikací, přes malé vesnice až do Kande. Je krásné počasí a tak již cestou můžeme vidět nádherná panoramata Anapuren v dáli.
Z vesnice Kande pokračujeme pěšky směr Australian camp, kam by to mělo být asi 1,5 hodiny. Nepospícháme, ale kocháme se. Začátek cesty jdeme kolem malých domků se zahrádkami, pokračujeme vzhůru po kamenité cestě.
První zastávku děláme v půli cesty u malého „stánku“ s občerstvením. S chutí si dáme studenou colu. Dawovi je čím dál hůře. Vůbec se nám to nelíbí. Položíme ho na lavici a přesvědčujeme ať se ihned vrátí zpět a jde k doktorovi. Ajka zde byla loni a dojít do kempu není žádný problém. Zvedáme se a jdeme všichni dále.
Cesta zelenou krajinou s překrásnými výhledy do krajiny i malé vesničky.
Australian camp
Je 14 hodin a jsme na místě. Wow, je to tu opravdu nádherné. Ubytováváme se v chatce /č.3/ a objednáváme si jídlo, které je opravdu skvělé.
Australian camp je v nadmořské výšce 2060 metrů.
Podle vyprávění vznikl Australin kemp asi takhle: na toto místo jezdili velmi rádi turisté z Rakouska /Austria/, stavěli si zde ubytování a vraceli se sem. Nepálcům se slovo Austria špatně vyslovuje a lépe se jim říká Australian a tak už to zůstalo. Místo se stalo populární i pro turisty dalších zemí a dlouhá léta funguje jako základna pro turisty, kteří se vydávají do hor a na krásné treky v okolí Anapurny. Přímo z tábora je při dobé viditelnosti vidět na Annapurna South (Annapurna Dakshin), Hiunchuli, Machapuchare (Fishtail), Annapurna I a další., Ubytování je zde nabízeno v chatách a ve stanech. V kempu je tábořiště. Je zde restaurace, kde nabízejí jídla z vlastních a lokálních surovin a vaří tu skvěle. Ochutnat můžete i různé pálenky, my ochutnali třeba pálenku z rododendronů. Do západu slunce ještě zbývá dost času a tak se jdu projít s Ajkou. Gabča odpočívá z naraženým kotníkem a Dawa by se měl rozhodnout zda by neměl sejít dolů a jít konečně k doktorovi.
Pothana check point
Jdeme rododendronovým lesem, tady už některé rudě kvetou a je to velká nádhera. Po 30 minutách dojdeme do malé vesničky Pothana, tady je policejní hlídka, která kontroluje povolení (permit) pro vstup do oblasti Annapurna Conservation Area (ACA), což je chráněná oblast v Nepálu, která zahrnuje několik vrcholů Himalájí včetně Annapurny. My žádný permit nemáme, ale do vesnice jít můžeme. Nikde ani živáčka, jen pár vesničanů zvědavě pokukuje. U jedné chalupy s občerstvení a výhledem si chceme dát čaj. Máme problém, máme pouhých 150 rupiíí, ale nevzdáváme to. Mladíkovi se snažíme vysvětlit, že chceme čaj. Tomu rozumí, méně už chápe, že chceme čaj na půl do dvou skleniček, protože více peněz prostě nemáme. Odchází do domu. Za chvíli přichází a nese dva hrnky zalité napůl. Haha, pochopil!
Akutní zánět slepého střeva
Začíná se kabonit obloha a spadne i pár kapek a tak se rychle vracíme. Dawovi je čí dál hůře, to už nekompromisně vyžadujeme, aby ihned odešel do Pokary k doktorovi. Znovu ho ubezpečujeme, že se zítra zpět zvládneme dostat bez problémů. Odchází a prosíme jej, aby nám dal hned vědět až bude u doktora! Ozve se za několik hodin, leží na kapačkách a čeká na výsledky vyšetření. Později nám volá, že má akutní zánět slepého střeva. Měl by jít hned na operaci, přesto na revers v noci odchází. Operaci by rád absolvoval v Káthmandú, kde má rodinu. Jsme rády, že je aspoň v poblíž lékařské pomoci, ale zahrávat si se slepákem je o život.
My jdeme do restaurace v našem kempu. Večeře je opět parádní. Gabča má svátek a tak ochutnáváme likér z rododendronů. Konečně zatápějí v kamnech, někteří sedí venku u ohýnku. Je tu veselo /možná až moc/ a příjemně. Jdeme spát.
Východ slunce v Australian Campu
Vstáváme v 6 hodin a i z postele máme neskutečný výhled. Je jasno a to máme teda ŠTĚSTÍ! Vylézáme z chatky, před námi se začínají nasvěcovat a obnažovat horští krasavci. Panorama zasněžených hor Annapurna South (Annapurna Dakshin), Hiunchuli, Machapuchare (Fishtail), Annapurna I a další… WOW!
Zpráva od Dawy je opět ponurá, je mu zle!
Snídáme venku, sluníčko začíná trochu i hřát, dáváme si ještě kávu, nepospícháme, je tu tak krásně!
Do Pokhary
Zpět do Pokhary vyrážíme kolem 10 hodiny. Kocháme se, opět neskutečné výhledy, rododendronové háje. Cestou potkáváme několik turistů, kteří pokračují na treky anebo jdou jen do Australian campu. Bus z Dapu nám ujel. Nevadí, nějak si poradíme. Štěstí nám ovšem přeje a zrovna přijíždí jeep s turisty a my máme odvoz! /4000 rupií pro představu/. Jsme zpět v hotelu.
Přichází Dawa, bledý a nemocný. Gabči nápad, ať na nás nečeká v Pokhaře a vůbec už ať s námi nejede zítra 12 hodin busem do Káthmandú už i Dawa přijímá s pokorou. Letadlem je to odsud 40 minut a naštěstí i to zvládl. Večer nám píše, že jde za chvíli na operaci. Hurá. Vše dopadlo dobře, zbývalo mu 48 hodin /podle lékaře/a nepřežil by to!
Pokhara
My si ještě užíváme odpoledne u jezera v Pokhaře, trochu šopujeme, večeři si dáme i s živou hudbou a napálskými tanci. Večer končíme ve šperkárně, kde si Ajka nechala zhotovit krásné náušnice. Majitel a šperkař v jedné osobě nás ještě pohostí rumem i džusem a pak už na kutě. Ráno odjíždíme.
Přidat komentář