Příprava na trek Pikey Peek
Budíček je v 6 hodin, výhled z okna na zasněžené hory i jezero je opět úchvatné. Recepční na hotelu jsou dost marný, slibovaná snídaně nikde a tak do sebe aspoň kopneme čaj před dlouhou cestou. Taxik přijel a veze nás na bus.
Usedáme do křesel vypadajících velmi pohodlně, ale zdání klame, já se celou cestu sklouzávám dolů po nekonečné silnici plné děr a výmolů, po klimatizaci, která fičí přímo na nás, jsme dost vyřízené zmrzlé. Silnice Pokhara – Káthmandú je v rekonstrukci a tak možná v daleké budoucnosti to bude fajn jízda.
Cesta nakonec trvala asi 9 hodin.
Jsme opět v Káthmandú v „našem“ hotelu. Tady přespíme 2 noci a pak už odjedeme na náš cílový trek s výstupem na horu Pikey Peak.
Káthmandú
Ráno se vydáváme s Ajkou na východ slunce ke stupě Swayambhunath. Bereme taxi /400 rupií/. Vystoupáme po 365 schodech vedoucími k vrcholu kopce. Tady při východu slunce cvičí spousty lidí jógu i jiná cvičení. Nad městem je trochu mlha, ale je tu příjemná atmosféra. Nikdo neplatí, jen nás strážce zastaví a donutí nás koupit lístek. Posloucháme ještě ranní modlitební zpěvy a pak volíme jinou cestu dolů na opačné straně než jsme přišly Big Buddha Idol, kolem 3 obrovských Buddhů scházíme na silnici.
Zpátky se nám nedaří chytit taxík a tak nasedáme do místního busu. Netušíme kam nás zaveze. Cesta stojí 20 rupií a všichni se nám snaží pomoci, přestoupíme tedy na jiný bus a ten nás doveze na okraj Thamelu. Přesto se nám nedaří najít náš hotel a tak bereme ještě taxík.
Schůzka před trekem na Pikey Peek
Je 11 hodin, přichází Kitap /ten nahrazuje nemocného Dawu, je to jeho švagr/ a jeden z „nosičů“ Chandra ke kterému cestou ještě přibyde Ngima. Vřelé přivítání a je jasný, že tohle bude dobrá parta! Domlouváme plán cesty i zítřejší odjezd. Dostáváme duffel bagy, do kterých si máme zabalit věci na trek, zbytek necháváme v úschovně v hotelu. Loučíme se a zítra neshledanou!
Máme celé odpoledne a tak vyrážíme do města. Všude nás oslovují taxikáři, my nakonec volíme neoblomného týpka na rikše. Usmlouváme cenu na 300 rupií a že nás musí vzít všechny 3, to nedá! Dal, fakt borec, kolo i rikša se pod námi málem rozpadly a borec málem skolaboval. Vést takovou váhu, teda klobouk dolů“. Taky všichni rikšáci cestou pochvalně kynuly, když viděli ten náklad!
Jsme ve starém městě, známé svou bohatou historií a kulturním dědictvím. Je zde mnoho historických a architektonických památek, včetně UNESCO světového dědictví jako je Durbar Square.
Freak Street
Jdeme do hippie uličky, která je součástí starého města. Místo, populární v 60. a 70. letech bylo vyhledávané přívrženci hippie a turisty, kteří vyhledávali levné ubytování a alternativní kulturu. Přímo na ulici jsme si daly nepálské bramborové placky.
Freak Street byla centrem pro trhy, obchody s dřevěnými výrobky a šperky, byly zde restaurace a místa pro pořádání hudby a setkávání. Dnes už místo ztratilo své poslání, ale i tak je stále nostalgicky turisty navštěvované. Pokračujeme na Durbar Square, uličkami pak procházíme obchůdky s kořením, oblečením a šperky.
Durbar Square
Durbar Square, je historické náměstí, jehož historie sahá až do starověku, kdy sloužilo jako sídlo monarchů Nepálu a centrum politické, náboženské a kulturní aktivity. Nachází se zde krásné paláce, svatyně a historické památky. Nejvýznamnější monument Kumari Bahal, je dům žijící božstvo, dívky Kumari, která je uctívána jako reinkarnace bohyně Kumari.
UTSE
Zastavujeme na doporučení v populární tibetské restauraci UTSE. Zde si můžete pochutnat na autentických tibetských jídlech. V příjemné atmosféře si dáváme samé dobroty, skvělou polévku thukpa, momo knedlíčky. UTSE Restaurant byla založena začátkem 70. let tibetským uprchlíkem jménem Dolma Tsering.
Na hotelu zabalíme vše na zítra a ještě jdeme do blízkého baru na dobrý drink. Dobrou noc.
Přidat komentář