• Menu
  • Menu

Vápenka JAVORNÍK

 Šachtová vápenka Javorník

Jedná se o bývalou městskou vrchnostenskou vápenku města Javorník, kterou na jeho pozemcích, v tzv. „městském údolí „ vystavěl v roce 1833 a následně i provozoval na své náklady Josef Meigsner.

vápenka Javorník
vápenka Javorník

Dle uzavřené smlouvy se zavázal, že bude platit z vápenky roční nájemní daň, že se postará o to, aby nedocházelo k poškozování městského lesa a že po dvaceti letech odprodá vápenku městu za poloviční cenu. Vápenka byla zbudována na stejném místě,  na které stávala zděná vápenná pec již v předchozích letech  v níž však byla výroba vápna zastavena v roce 1818. Jakého konstrukčního typu byla tato předchozí vápenka, nevíme. Vápencový lom, ze kterého se brala surovina na pálení, se nachází  v kopci nad vápenkou je přístupný po úbočí svahu  směrem nahoru do kopce. Josef Meigsner pálil vápno  ve vlastní režii zcela jistě až do roku 1847, kdy se dostal do finančních potíží a nestačil splácet dávky z nájmu vápenné pece. Město Javorník převzalo provozování vápenky do vlastní režie prokazatelně  roku 1861. Výroba vápna byla pravděpodobně ukončena  roku 1900. V rove 1945 byla vápenka i s okolními pozemky konfiskována a přešla  do vlastnictví čsl. Státu. Dnes je vlastníkem Česká republika.

Dle doposud provedeného terénního průzkumu se jedná o nejstarší dochovanou šachtovou vápenku na území celého Olomouckého kraje.

pohled do nitra vápenky
pohled do nitra vápenky

Zachráněná památka

Jednoduchá vápenka stojí na vlastním stavebním pozemku při silnici z Javorníku do Travné. Je umístěna ve svahu, který je členěn terasami zlomového kamene, vyskládanými na sucho nebo na suchou maltu. Vápenka o jedné šachetní peci má tvar komolého kužele a je vyzděna z lomového kamene opět na sucho nebo suchou či vápennou maltu. Pecní dutina s kruhovým průřezem je složena z komolých kuželů a válců a je opatřena vnitřní cihlovou vyzdívkou. V současnosti je výška vápenky v prostoru čelního otvoru 780 cm,průměr šachetní pece v úrovni topeniště je cca 150 cm, průměr jícnu (sazebny) šachetní pece u vrcholu vápenky je 280 cm, celkový průměr vápenky u vrcholu je 868 cm. V tělese u paty vápenky jsou tři odtahové otvory vedoucí k šachetní peci. Otvory jsou klenuté z cihelného zdiva, čelní a pravý byly ponechány v původním tvaru. Levý otvor, jehož klenba byla zcela zborcená, byl při opravě vápenky zvětšen, aby mohli návštěvníci snáze nahlédnout do nitra šachetní pece vápenky. Čelní otvor má šířku 241 cm a výšku 189 cm,hloubka otvoru k topeništi šachetní pece je přibližně 385 cm. Pravý otvor má šířku 239 cm a výšku 216 cm, hloubka otvoru k topeništi šachetní pece je cca 360 cm. Dnešní  vnitřní cihelná vyzdívka je nová. Ta původní,kterou tvořily dva cihelné pláště z cihel formátu 30×6,5×15 cm,byla v havarijním stavu a nebylo možné ji zachránit, poněvadž se během opravy a čištění vápenky zřítila.Kromě dřevěné stříšky,kovového zábradlí a levého otvoru jsou současné rozměry a podoba stavby takřka shodné s původním stavem vápenky, jak nám to dokládá jediná dobová fotografie z roku 1900.

Vápno se v nově opravené vápence už těžit nebude , ale její záchranou v hodině dvanácté zůstala část technické historie v tomto kraji zachována pro generace budoucí.

Jana Schlitzová

Má první cesta za hranice byla do NDR, tady jsem poprvé spatřila moře. Následovaly Maďarsko, Jugoslávie, Bulharsko. Když se otevřely hranice, stačila na několik let Evropa, to už byly cesty s dětmi. Od chvíle, kdy jsme poprvé s dětmi navštívili Asii, je poznávání, psaní a fotografování mým druhým zaměstnáním a stále mě to baví. Nádherná místa a zákoutí naší země, krásné České republiky, teprve objevuji a mám co dohánět.

Zobrazit články

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *