• Menu
  • Menu

Kaple sv.Jana Sarkandra v Olomouci

Jan Schlitz
Domů » Všechny destinace » Česká republika » Olomoucký kraj » Kaple sv.Jana Sarkandra v Olomouci

Svatořečení Janem Pavlem II. v roce 1995

Olomouc – Kaplesv. J. Sarkandra. Historie tohoto místa sahá až do 15.století, kde na původním místě stála městská věznice. Do současné podoby historizujícího romantizmu ( novobaroko) přeměnil kapli sv. Jana Sarkandra  v letech 1909-1912 pražský architekt Eduard Sochor. Toto místo nabylo velkého významu, protože zde byl umučen  17.3.1620 Jan Sarkander, ( později v roce 6.5.1860 byl blahořečen a 21.5.1995 v Olomouci Janem Pavlem II svatořečen).

V letech 1672-3 byla věznice přeměněna na kapli a na jejich základech byla postupně 1703-1704 a později hlavně v letech 1721-1724 vybudována barokní kaple. Další úprava proběhla v letech Janova blahořečení. K  dnešní podobě architekt Eduard Sochor řešil hlavně problém výškového uspořádání kaple daného výškovým rozdílem postranních ulic Máhlerovi  a Na Hradě.

Kaple sv. Jana Sarkandra v Olomouc
Kaple sv. Jana Sarkandra v Olomouc

Ve čtyřech rozích kaple jsou sochy čtyř svatých sv. Hedvika (patronka Slezska),sv.Pavlíny ( patronka Olomouce), sv. Ignáce a sv. Klementa Maria Hofbauera. Nad schodištěm u kaple je socha sv. Jana Nepomuckého a v nárožním výklenku socha  sv. Jana Sarkandra.

V interiéru najdeme malby od Jano Köhlera, štukovou výzdobu provedl Josef Hladík , nárožní fresky jsou od Jakuba Obrovského. Zajímavě je řešené vnitřní osvětlení kaple. Denní světlo prochází z lucerny kopule prostorem střední elipsovité části až do podzemí.

Uprostřed nádvoří je fontána Pramen živé vody sv.Jana Sarkandera, vysoká 6,2 m  od sochaře Otmara Olivy z roku 2007.

Něco ze života českého světce a mučedníka:

Sv. Jan Sarkander (20.12.1576 -17.3.1620) Narodil se ve Skoczově (Polsko – tehdy Těšínské Slezsko) v rakouské monarchii,  jako syn tamního měšťana Řehoře Sarkandra; potomci jeho matky Heleny Gurecké z Kornic, pocházející z rozvětveného šlechtického rodu, byli spřízněni s rodinou matky papeže Jana Pavla II. Studoval v Olomouci pak filosofii v Praze a teologii ve Štýrském Hradci. Studia ukončil předčasně, když se oženil s protestantkou Annou Plachetskou, která záhy po smrti zemřela a Jan se vrátil k duchovní dráze. V roce 1607  v Kroměříži přijal nižší svěcení od kardinála Ditrichštejna, který ho později 19.března 1609 v Brně vysvětil na jáhna. V témže roce  o tři dny později mu udělil  kněžské svěcení  biskup Jan Křtitel Civalli. 

V době stavovského povstání  a v následném válečném období 1618-20 byl vždy velkým zastáncem katolíků.  V té době působil v Holašově jako kněz, kde majitelem panství byl zemský hejtman Ladislav Popel z Lobkovic. Spřízněnost s hejtmanem a samotné působení v obci se mu stalo osudné.  Na jaře  v roce 1619 napadli Moravu asi  čtyři tisíce „ polských kozáků“. Byli vysláni polským králem Zikmundem III . Při napadení Holašova  vyšel Jan Sankander včele obyvatel proti brutálním  kozákům ( Lisovčíkům, žoldákům po Alexandru Lisowském, kteří  později výrazně ovlivnili  bitvu na Bílé hoře roku 1620) a za zpěvu náboženských katolických písní odvrátil vydrancování obce. Když nebezpeční , brutální  a loupeživí vojáci uviděli horlivého katolického kněze s největší svátostí, seskákali z koní uklonili se a Holašovu se vyhnuli. Tímto skutkem upadl v nelibost u protestantských moravských direktorů. Po krátkém pobytu na zámku v Tovačově, kde se před nimi ukrýval, byl chycen na útěku v lesích a uvězněn v olomouckém vězení. Jan byl podezírán, že on  při návštěvě Polska  vyjednal ve Varšavě  pozvání „polských kozáků“ na Moravu. Po zatčení byl čtyři týdny vyslýchán „právem  útrpným“ na místě dnešní kaple v bývalém městském vězení. Byl nucen k prozrazení o čem v Polsku jednal, kdo pozval cizí vojka do země a co mu svěřil jeho pán Ladislav Popel  z Lobkovic ( nutili ho prozradit zpovědní tajemství).

Kaple sv. Jana Sarkandra v Olomouci
Kaple sv. Jana Sarkandra v Olomouci

 V desetičlenné komisi byl jeden katolík Jan Scintara, který dodatečně učinil podrobný zápis.

Zde je úryvek:  Kat dle jejich návodu smočil peří v síře a ve smole a zapálené kousky házel Janovi na prsa a na ramena, ale ani tím způsobem z něj nic nedostali. Z jeho úst jen jako střelná modlitba vycházela slova: “Ježíš, Maria, Anna!”– jakoby z nich čerpal sílu. Začali to přičítat kouzlům a podnikli své antičáry. Kat oholil Janovi tělo, ostříhal mu nehty na všech končetinách, přidal vlasy a vousy, pak to zapálil a zbylý prášek rozmíchaný s vodou ho donutili pít, aby moc domnělých kouzel ochromili. Po třech hodinách mučení, při němž krev tekla po zemi a bylo vidět jeho útroby, ho s vymknutými údy biřici odvázali ze skřipce a nechali svému osudu s nadějí na jeho brzkou smrt.

Po smrti byl pohřben v Podhradí a odtud byly jeho ostatky později přeneseny do Olomouce, kde jsou uloženy v katedrále sv. Václava. Blahořečen byl v roce 1860 a kanonizován při návštěvě Jana Pavla II. v Olomouci 21.5.1995.

Jan Schlitz
Jan Schlitz

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *