• Menu
  • Menu

Venezuela 14

Národní park Cachamay

Katamaránem po řece Orinoko  k  vodopádům  Cachamay. 23.10.2012 V 5 ráno jsme v Ciudad Guayana. Město, oficiálně založeno v roce 1961, se ve skutečnosti skládá ze starého města San Félix na východě a nového města Puerto Ordaz na západě. Město se táhne 40 km podél jižního břehu Orinoka a má přibližně jeden milión lidí. Taxíkem se necháme odvézt do Posady Salto Angel. Čekáme před bránou. Nechtějí nám otevřít. Po téměř hodině čekání se objeví recepční a dostáváme docela pěkný pokoj s balkonem. Posada je mimo centrum, ale dá se to dojít. S chutí se po třech dnech vykoupeme, dáme si vyprat věci a taxíkem odjíždíme do přístavu, zamluvit si katamarán po řece Orinoko. Po dlouhém dohadování a čekání ve vrátnici, jsme se domluvili, že nás  na loď vezmou. Máme se za dvě hodiny vrátit. Dlouho jsme se nemohly dostat od recepce. Všichni nás varovali, že nesmíme chodit okolo pěšky, že je to nebezpečné. Nakonec se smiloval zahradník a odvezl nás do parku La Llovizna. Prohlédly jsme si El Salto Mist na řekách Coroni a Orinoko. Bylo opět nechutné vedro. Zašly jsme si na limonádu a cestou zpět fotily opice.

opice

Z parku se nám podařilo sehnat taxíka a odjely jsme do Klubu Nautico na Katamarán Puerorinoco. Cesta je plánovaná na 4 hodiny. Na lodi hraje hudba, v ceně jsou nápoje. Dáváme si pivo a cuba libre. Z levé strany jsme viděli přístav ve San Félixu, kam není radno chodit. Už z dálky je vidět soutok řek Caroní a Orinoka, které je hnědé a je jednou z nejdelších řek v Jižní Americe. Měří 2140 km. Někdy se nazývá také Orinoquia. Vody se nemísí, mají jinou teplotu. Uvádí se, že Caroní má být tmavě hnědá, ale byla modrá. Zřejmě zrovna v Canaimě nepršelo. Soutok je široký 10 kilometrů. Okolo břehu se koupají lidé  a rybáři loví ryby na kanoích. Občas míjíme malé ostrůvky. Při cestě zpět se zastavujeme na písčitém břehu a můžeme se vykoupat. Nikdo nám neřekl, že si máme vzít plavky.

Míjíme El Salto Mist  a připlouváme k parku Cachamay, kde je vodopád stejného jména. Kapitán lodi nás zaveze až k vodopádu a loď se zhoupla a proud vody nás pocákal i s foťákem. Nad vodou se utvořila duha. Seděly jsme s Jankou ve předu, tak jsme to odnesly nejvíc. Všichni to asi čekali, jen my dvě jsme byly dost v šoku.

vodopády Cachamay

 Jen co jsme opustily z loď, hned jsme měly obavy, jak se zase dostaneme do centra. Od klubu na vrátnici je to tak kilometr pěšky. Když jsme stoupaly do kopce, zastavil nám mladík, kterému jsme platily za cestu. Jel ještě se slečnou, která nám dělala na katamaránu drinky. Nabídl se, že nás odveze do centra. Bezvadný. Nechaly jsme se vysadit u obchodu a koupily si něco k večeři. Do posady jsme došly těsně před setměním. Jana měla v recepci domluveno, že jí pustí na skype, ale vyměnil se vrátný a dělal ji problémy. Jdeme brzo spát, zítra brzký odjezd.

Přístav v San Félix Venezuela

Předchozí den

Následující den

Dana Dajdulka
Dana Dajdulka

Více jak 15 let se pro mě stalo cestování drogou. Za tu dobu jsem mimo Evropu navštívila USA, Nový Zéland, Thajsko, Kambodžu, Velikonoční Ostrovy... poslední roky se mou láskou stala Jižní Amerika. Každá další cesta je pro mne nejenom výzvou, ale také uskutečněnými sny poznat místa , které tak dobře znám z knih a cestopisů.

Zobrazit články

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *