Vodopády Kuangsi a Tad Sae , Luang Prabang
Den začíná příjemně, opravdu vynikající káva a snídaně v Bon Café. Holky na internetu zjišťují, že v Česku je krutá zima a teploty dosahují až -20 stupňů celsia. Po zkušenostech s asijskými vodopády, které nás moc nenadchly, se snažíme Terezce vymluvit slibovaný výlet . Nejsme úspěšní. Holky škemrají a tak vyrážíme. Je krásný slunečný den, teď ráno je ještě trochu chladno. Projíždíme laoskými vesničkami a po 30 km jsme na místě.
Kuangsi
Vodopády Kuangsi – zastavujeme na parkovišti obklopeným stánky. Procházíme po vyznačených cestách, když přicházíme k první průzračné laguně, do které padají na několika místech proudy vody. S úžasem se zastavíme. Je to začátek neskutečně krásné scenérie kaskádovitých jezírek, potůčků, vodopádů,divotvorně rostoucích stromů .
Překonáváme chlad a noříme se do úžasně průzračné osvěžující koupele. Jdeme dál a před námi se tyčí vysoká skála, z ní padá a tříští se proudy vody. Obrovský vodopád je jako v pohádce. Vystupujeme po pravé straně vodopádu vzhůru. Přicházíme nad vodopád, pokračujeme ještě dál do džungle. Jdeme laoskou přírodou, až přicházíme po rozpadlém mostě k malebnému jezírku. Malí chlapci tady loví a opékají ryby. Honza touží jít dál džunglí. Rozdělujeme se. Honza jde směr džungle a my s holkama zpět. Trochu se po cestě strašíme, jsme v místech, kde turisté již moc nechodí a tak máme trochu nahnáno. Jsme znova u vodopádu a sbíháme po opačné straně dolů.
Jdeme se ještě jednou ponořit do chladné vody překrásného jezírka. K naší radosti se vrací i Honza. Přetáhli jsme o dost návštěvní dobu a tak nás přišel hledat náš řidič. Přemlouvá nás ještě na jiné vodopády. Moc se nám nechce, ale nakonec se necháme přemluvit a opravdu nelitujeme. 13 km nad Luang Prabang z druhé strany přijíždíme do laoské vesnice s malou říčkou. Nasedáme na loďku a přejíždíme na druhý břeh.
Tad Sae
Vodopády Tad Sae. Přicházíme do lesa, mezi obrovskými stromy ve velké ploše protékají vodopádky, zrcadlí se tůňky, nad kterými procházíme po dřevěných můstcích. Stmívá se a my jsme jediní návštěvníci tohoto parku. Neuvěřitelné! Zapadá slunce a vracíme se plni krásných obrazů zpět do hotelu .
Dobrý den, zajímal by mě Váš názor . Plánuji v únoru cestu na Borneo s dcerou, které v té době bude skoro 5 let. Zajímalo ba mě, kdy jste s dětmi začala cestovat do podobných destinacích, případně jestli by jste jela s 5 letým dítkem vy? Samozřejmě program přizpůsoben věku, ale nějaký výlet za orangutany bych určitě chtěla. Předem moc děkuji.
Do Asie jsme s dětmi začaly jezdit, když mladší dceři bylo asi 6 let. První cesta vedla do Thajska a na cestách jsme potkávali rodiče s mnohem mladšími dětmi, které cestovali. Se svými dětmi bych jela.Každé dítě je opravdu jiné a tak je před cestou potřeba zvážit,jestli Vaše dítko zvládne dlouhou cestu, přesuny, teplo, jídlo, nemoci…atd..Na Borneu byla má dcera, která doporučuje spíše malajskou část Bornea, kde je levnější a vše lépe dostupné. Na cestě dejte dcerce dost času na aklimatizaci a odpočinek, program aspoň zčásti přizpůsobte jejímu věku. Děti viděly i v Tanjung Puting /http://www.kamsevydat.cz/np-indoneska-cast-bornea-borneo-10//, kde byly na orangutanech. Děti na našich cestách měly větší přizpůsobivost a elán než my. Vždy si před cestou zjistěte dostupnost případné lékařské péče v oblasti, do které míříte. Přeji Vám krásné cestování s dcerkou :-). Jana Schlitzová