Smutní medvědi a koliby LSD
Jen jsme opustili Pilipec, zatáhlo se a začíná lejt. Silnice v některých částech připomínají spíš cestu v kamenolomu. Musí se jet s největší opatrností. Na silnici často potkáme krávy, které se tu promenádují mezi auty. Jsou naučené, že večer se vracejí většinou samy z pastvy. Pokud se zatoulají, majitelé je najdou a odvedou.
Siněvirský národní park
Přejíždíme horskou řeku Tereblu, jsme v Siněvirském národním parku. Park, který byl založen v roce 1989 s cílem zachování cenných přírodních systémů, má rozlohu 40 tisíc hektarů, patří sem horské hřebeny Kamjonka a Piskoňa. Oblast je protkána hlubokými říčními údolími, hustými lesy, loukami a kamennými svahy. V NP je 48 minerálních pramenů. V horách žijí jeleni, medvědi, vlci a rysi. ¨
Rahabilitační centrum hnědého medvěda – Siněvirská Poljana
Přestává pršet a tak zabočujeme k rehabilitačnímu centru pro medvědy. Centrum bylo založeno v roce 2011 – jako první na Ukrajině. Centrum má několik výběhů pro zabavené týrané medvědy. U pokladny zaplatíme vstupné a jdeme podél výběhů. Pohled na medvědy je smutný. V první fázi jsou medvědi dáni do karantény, později vpuštěny do oploceného asi 12 ha lesa. Jde o týraná, zdeprimovaná a konfiskovaná zvířata.
Obloha je temná a my pokračujeme dále směrem k jezeru Siněvir. V jedné z vesnic nás u silnice ohromí obrovské nákladní auto /možná URAL 4320/. Majitel nám dovolí usednout a zkusit si tenhle kolos „řídit“.
Koliby v Siněviru
Je úplně zataženo a dnes se nám nechce spát v autě. Vstoupíme do jedné z kolib a trochu oněmíme překvapením a máme pocit, že jsme na LSD. Tady je Mrazíkovo ještě umocněné výraznou barevnou výzdobou, uprostřed kulatého prostoru s těžkými stoly a lavicemi, kouřícími kulatými kamny. Je tu útulno, voní tu jídlo. Rády by jsme tady přespaly, ale mají obsazeno. Zkoušíme ještě několik okolních kolib a všude stejná odpověď – obsazeno. Jedeme se zeptat do areálu Arnika, kde potkáváme dva Čechy, kteří v hotelovém komplexu platí 100 hřiven na kempovacím prostoru za „palatku„ /stan/. Byli na celodenním výletě v horách a tak se těší na teplou sprchu a jídlo.
Koliba Karpaty
Spouští se prudký liják a tak nám se do stanu nechce, pokoje mají obsazené. Sjíždíme ještě k jedné z kolib a tady pro nás mají pokoj za 200 hřiven. Moc se těšíme. Uvnitř koliby je méně útulno, protože už nehoří oheň, ale dvě sympatické holky nám půjčují deky a dělají nám dobrou večeři, dáme si i točené pivo. Ještě si domlouváme snídani na ráno. Úplně zmáčené přebíháme do druhé budovy, dáme si horkou sprchu a uléháme do květinových postelí. Dobrou noc.
Přidat komentář