• Menu
  • Menu

Výlet na Ukrajinu 9 – NP Siněvir

Domů » Všechny destinace » Zahraničí » Evropa » Ukrajina » Výlet na Ukrajinu 9 – NP Siněvir

Smutní medvědi a koliby LSD

Jen jsme opustili Pilipec, zatáhlo se a začíná lejt. Silnice v některých částech připomínají spíš cestu v kamenolomu. Musí se jet s největší opatrností. Na silnici často potkáme krávy, které se tu promenádují mezi auty. Jsou naučené, že večer se vracejí většinou samy z pastvy. Pokud se zatoulají, majitelé  je najdou a odvedou.

Siněvirský národní park

Přejíždíme horskou řeku Tereblu, jsme v Siněvirském národním parku. Park, který  byl  založen v roce 1989 s cílem zachování cenných přírodních systémů, má rozlohu 40 tisíc hektarů, patří sem horské hřebeny Kamjonka a Piskoňa. Oblast je protkána hlubokými říčními údolími, hustými lesy, loukami a kamennými svahy. V NP je 48 minerálních pramenů. V horách žijí  jeleni, medvědi, vlci a rysi. ¨

Siněvirská Poljana

Rahabilitační centrum hnědého medvěda – Siněvirská Poljana

Přestává pršet a tak zabočujeme k rehabilitačnímu centru pro medvědy. Centrum bylo založeno v  roce 2011 – jako první na Ukrajině. Centrum má několik výběhů pro zabavené týrané medvědy. U pokladny zaplatíme vstupné a jdeme podél výběhů. Pohled na medvědy je smutný. V první fázi jsou medvědi dáni do karantény, později vpuštěny do oploceného asi 12 ha lesa. Jde o týraná, zdeprimovaná  a konfiskovaná zvířata.

Rehabilitační centrum pro medvědy SIněvirská Poljana

Obloha je temná a my pokračujeme dále směrem k jezeru Siněvir. V jedné z vesnic nás u silnice ohromí obrovské nákladní auto /možná URAL 4320/. Majitel nám dovolí usednout a zkusit si tenhle kolos „řídit“.

řidičky na Zakarpatské Rusi

Koliby v Siněviru

Je úplně zataženo a dnes se nám nechce spát v autě.  Vstoupíme do jedné z kolib a trochu oněmíme překvapením a máme pocit, že jsme na LSD. Tady je Mrazíkovo ještě umocněné výraznou barevnou výzdobou, uprostřed kulatého prostoru s těžkými stoly a lavicemi, kouřícími kulatými  kamny. Je tu útulno, voní tu jídlo. Rády by jsme tady přespaly, ale mají obsazeno. Zkoušíme ještě několik okolních kolib a všude stejná odpověď – obsazeno.  Jedeme se zeptat do areálu Arnika, kde potkáváme dva Čechy, kteří v hotelovém komplexu platí 100 hřiven na kempovacím prostoru za „palatku„ /stan/. Byli na celodenním výletě v horách a tak se těší na teplou sprchu a jídlo.

Siněvir – koliba
Koliba Karpaty

Spouští se prudký liják a tak nám se do stanu nechce, pokoje mají obsazené. Sjíždíme ještě k jedné z kolib a tady  pro nás mají pokoj za 200 hřiven. Moc se těšíme. Uvnitř koliby je méně útulno, protože už nehoří oheň, ale dvě sympatické holky nám půjčují deky a dělají nám dobrou večeři, dáme si i točené pivo. Ještě si domlouváme snídani na ráno. Úplně zmáčené přebíháme do druhé budovy, dáme si horkou sprchu  a uléháme do květinových postelí. Dobrou noc.

Koliba Karpaty Siněvir
Jana Schlitzová
Jana Schlitzová

Má první cesta za hranice byla do NDR, tady jsem poprvé spatřila moře. Následovaly Maďarsko, Jugoslávie, Bulharsko. Když se otevřely hranice, stačila na několik let Evropa, to už byly cesty s dětmi. Od chvíle, kdy jsme poprvé s dětmi navštívili Asii, je poznávání, psaní a fotografování mým druhým zaměstnáním a stále mě to baví. Nádherná místa a zákoutí naší země, krásné České republiky, teprve objevuji a mám co dohánět.

Zobrazit články

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *