• Menu
  • Menu

Santiniho klášter Želiv

Domů » Všechny destinace » Česká republika » Vysočina » Santiniho klášter Želiv

Želiv 

Klášter Želiv / národní kulturní památka založil/český kníže Soběslav I. Se svou chotí Adlétou r.1139 pro benediktiny, kteří byli později odvoláni a do kláštera r.1149 přišli premonstráti ze Steinfeldu v Porýní. Prvním opatem byl Gotšalk (+1184), pod jehož vedením klášter velmi vzkvétal. Po potvrzení řeholní komunity v želivském klášteře a jeho majetku papežem Honorem II roku 1226 nastal jeho výrazný rozvoj, klášter spravoval farnosti v Čechách i na Moravě, nejvýznamnější z nich byla Jihlava.

Klášter Želiv

Roku 1375 byl klášter zničen požárem, poté znovu vystavěn, za husitských válek byl dvakrát vypleněn. Od té doby klášter živořil. Konvent byl roztroušen po celém regionu a opat přebýval většinou v Jihlavě až do r. 1567, kdy zemřel poslední řeholník.

Roku 11467 byl klášter a celý jeho majetek zastaven Trčkovi z Lípy, jenž byl hejtmanem čáslavského kraje. Jeho rod zde pobýval až do roku 1599, později se střídali v Želivě různí

Majitelé. Roku 1623 Marie Magdalena Trčková prodala klášterní majetky strahovským premonstrátům a teprve tehdy se zpustlý Želiv dočkal svého obnovení.

Velký obrat nastal, když byl zvolen opatem Siard FAlko, který pocházel ze želivské komunity. Za jeho vlády byl obnoven barokní kostel a konvent, hospodářství vzkvétalo. Velká rána postihla klášter roku 1712 , kdy požár zničil většinu budov i s kostelem. Roku 1714 do Želiva přišel významný barokní architekt J.B. Santini, který navrhl plány kostela a přestavby konventu a po osmi letech byly budovy obnoveny ve slohu barokní gotiky, jež můžeme obdivovat dodnes.

Největší rozmach po duchovní stránce nastal v polovině 17. století, kdy v klášteře vzniklo šlechtické gymnázium a teologické učiliště. Byla zde zřízena významná knihovna, která obsahovala řadu prvotisků a  více než 20. tis. Svazků nejenom teologické literatury. Klášter v té době představoval významné středisko kultury a vzdělanosti.

Zdrcující pro klášter byl r. 1907. Zničeno bylo celé zařízení opatství a kanceláře lesní a hospodářské správy v Trčkově hradu včetně klášterního muzea. Obnova kláštera patří k největším zásluhám opata Salesia Roubíčka. Trčkův hrad byl zachován v původní podobě, prelatura byla ipravena v pseudobarokním stylu, její vnitřní výzdoba je však secesní.

Za první republiky klášter ekonomicky prosperoval a stal se duchovním i kulturním centrem regionu.

Klášter Želiv

V roce 1950 byli premonstráti z kláštera vyhnáni, vznikl zde internační tábor, jímž během šesti let prošlo více ne 460 kněží a řeholníků. Byli zde bez soudu a bez rozsudku vězněni mimo jiné biskup Otčenášek a později kardinál Tomášek.

Po zrušení tábora padl celý klášterní areál Psychiatrické léčebně v Havlíčkově Brodě, která zde působila až do roku 1991. Teprve tehdy se mohli premonstráti vrátit a začít s opravami kláštera. Některé části se již podařilo za pomoci státu a soukromých dobrodinců uvést částečně do původního stavu. Ještě mnoho prostor  však čeká na opravy.

Klášter svým architektonickým dědictvím, unikátním a jedinečným dílem Santiniho, patří mezi nejdůležitější skvosty regionu Vysočina. Obnovuje se také duchovní a kulturní význam. Konají se zde víkendové cykly duchovní obnovy, pravidelné prohlídky se zasvěceným výkladem historie kláštera, jsou pořádány pravidelné hudební a další kulturní akce atd..

Opatská zahrada – zahrada byla zřízena podstavbě opatství v první polovině 18. století. Dřívější hospodářské budovy pocházející z trčkovské doby byly strženy a na uvolněném prostoru vybudována zahrada ve stylu vrcholného baroka. Byla osazena cizokrajnými stromy a rostlinami. Dobře udržovaná byla ještě ve třicátých letech 20. století. Psychiatrická léčebna neuchovala zahradu v historické podobě. V roce 2011 byl vypracován projekt její obnovy.

Pro revitalizaci byl zvolen následující koncept: terasa je pojata jako terasa před opatstvím a Trčkovým hradem a zároveň jako terasa nad klášterním rybníkem. Řešení zahrady je inspirováno grafickým zpodobněním kláštera z druhé poloviny 18. století.

Klášter Želiv byl vyhlášen v roce 2010 –  národní kultrurní  památkou.

Jana Schlitzová
Jana Schlitzová

Má první cesta za hranice byla do NDR, tady jsem poprvé spatřila moře. Následovaly Maďarsko, Jugoslávie, Bulharsko. Když se otevřely hranice, stačila na několik let Evropa, to už byly cesty s dětmi. Od chvíle, kdy jsme poprvé s dětmi navštívili Asii, je poznávání, psaní a fotografování mým druhým zaměstnáním a stále mě to baví. Nádherná místa a zákoutí naší země, krásné České republiky, teprve objevuji a mám co dohánět.

Zobrazit články

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *