Žleby Moravského Krasu

Rychlý vánoční výlet skrz Žleby

Na váze mi zase přibyla dvě kila. „No jo no, to jsou ty Vánoce, to je normální,“ odvětí vám hned každý s tím, že to po Vánocích zase zhubnete. Jenže nejlepší je prevence, a tak vyrážím každý den na alespoň malou procházku po krásách naší vlasti. „Včera jsme byli na Řípu, co vymyslet dnes, při návštěvě příbuzných na Moravě? Moravský kras to jistí,“ rozhodnu se po zběžném prolétnutí mapy Drahanské vrchoviny. Se sestřenkou, která má sladkého už také tak akorát, tak balíme jídlo na tříhodinovou procházku a vyrážíme směrem k Macoše, naší nejslavnější propasti.

Když konečně zaparkujeme auto na obrovském téměř prázdném parkovišti u horního můstku propasti, připadám si jako americký turista. „Sejdeme i na spodní můstek?“ ptám se a přemlouvám vnitřní lenost, se kterou ovšem bojuji jen chvíli. „300 metrů! Nebuďme líné,“ zní posléze můj rozsudek a my se vydáváme po namrzlých schůdcích dolů, k dolnímu můstku, kde údajně podle pověsti macecha hodila své dítě do propasti. Od toho pak vznikl název propasti Macocha. Na cestě zpátky nahoru se nám konečně trochu zvýší tepová frekvence a tak dokonce přestáváme mluvit  . Nasedáme do auta a sjíždíme několik serpentin směrem k Ostrovu u Macochy, k malé vesničce, před kterou necháváme zaparkované auto a vcházíme do prvního žlebu.

Otázka, proč chodíme skrz chladný a stinný žleb, když je krásný slunečný den, zůstává nezodpovězena. Na rozdíl od letního období, kdy je místní asfaltka přeplněná cyklisty a pěšími návštěvníky je teď, na konci prosince, naše cesta téměř liduprázdná. Jen občas potkáme několik stejně zmatených výletníků, kteří kromě hlavy venčí i své domácí mazlíčky.

Jdeme okolo Verunčiny jeskyně, Ovčí jeskyně, Kravské jeskyně, slavné Kateřinské jeskyně a mnoho jiných jeskyní a cestou potkáváme i několik skal, na kterých se během teplejší sezóny leze. Po 3,5 kilometrech docházíme k rozcestníku u Skalního Mlýna- největšího hotelu široko daleko. Následuje ostrá odbočka doprava. Široká asfaltka teď vede okolo potoka Punkva k malému vývěru Punkvy a dále až ke slavné Punkevní jeskyni, ve které se během letních prázdnin projíždí tisíce turistů na lodičkách. Odtud vede asfaltka dál skrz žleb až do vesničky Sloup, kde jsou slavné Sloupsko-šošůvské jeskyně.

Postupně se začalo stmívat. Svou původně plánovanou trasu přes Ostrovskou plošinu a Ostrov u Macochy jsme tak musely výrazně zkrátit. Pokud se potřebujete tak jako my, co nejdříve vrátit k Vilémovicím a Ostrovu u Macochy, nejjednodušší je v tomto případě jít ještě kousek po asfaltce směrem na Sloup, a poté odbočit doprava na červenou turistickou cestu směrem na Macochu. Vyškrábat se nejdříve na rozcestí u spodního můstku a poté pokračovat ještě 300 metrů na horní můstek. Ti línější turisté mohou zvolit k výstupu nad propast lanovou dráhu (pokud tedy zrovna bude fungovat), která vede od Punkevních jeskyní až na úroveň horního můstku.

Nad krajinu Chráněné krajinné oblasti Moravského krasu se poměrně rychle spouštěla noc. Obrovské parkoviště nyní zelo prázdnotou, jen několik aut se zde prohánělo a zkoušelo jízdu ve smyku. Nerušeně jsme prošli okolo parkoviště a pokračovaly serpentinami dolů směrem k Ostrovu, kde jsme nechaly zaparkované auto.