Zřícenina hradu Lichnice

Lichnice, pověst Dívčí kámen

Dominanta na okraji Železných hor nad obcí Předhradí, 1 km od Třemošnice. První písemná zmínka o královském hradě se objevuje v roce 1251. V té době byla Lichnice majetkem Smila z Lichtenburku z rodu Ronovců, který získla hrad jako výsluhu od krále Václava I. Ve 14. století byl hrad přestavěn, vrátil se do rukou panovníka. Karel IV. jej v Majestas Carolina zařadil do seznamu nescizitelných hradů.

Husité

Roku 1421 dobyli Lichnici husité a v roce 1428 byl kališníky obležen znovu. Z této doby pak pocházejí památkově chráněné zbytky polního husiotského opevnění. Roku 1429 byl hrad dobyt a v roce 1469 se marně jeho hradby pokoušela ztéci vojska Matyáše Korvína. V roce 1490 získali Lichnici Trčkové a pozdně gotický hrad přestavěli.

30.letá válka

Roku 1610 hrad vyhořel a od 2. poloviny 16. století hrad ztrácel význam. Během 30. leté války v částečně opraveném areálu sídlila císařská posádka. Když Ferdinand III nařídil pobořit některé hrady, patřila sem i Lichnice.

Lichnice zříceninou

Po r. 1700 se stal hrad zříceninou. Postupně byl hrad rozebírán na stavební materiál, a tak hodně domků v Podhradí má v sobě i kousek hradu Lichnice.

Klub českých turistů

V roce 1933 ne zrovna šťasně upravil zříceninu Klub českých turistů.

Areál zříceniny hradu Lichnice

Areál je dlouhý přes 90 m. Z hradního jádra jsou dne patrné zříceniny hradeb a budov, dochovalo se torzo válcové věže o průměru 12m, před valem a příkopem jsou troskybarbakánu ze 16. století „Na staré hospodě“. V jz. hradbě byly zastřešeny zbytky jedné z budov a zřízeno malé hradní muzeum. Hrad je přístupný v sezoně.

Hrad měl trojůhelníkovou dispozici, obklopenou ze dvou stran mohutným příkopem a valem. Z nejstaršího období budování hradu pochází hlavní obvodová hradba s masivní okrouhlou plochostropou obytnou věží v sv. nároží. Další věž s mohutným břitem vznikla v jv. nároží. Zachovalo se z ní jen torzo, velká část se před lety zřítila.

Gotické období připomíná část budovy při jz. straně. Postupně vznikaly i hospodářská části. Hrad vznikal jako pevnost, pozdně gotické úpravy jej měnily na dobovou reprezentativní rezidenci. Při obraně se spoléhalo hlavně na příhodný terén.

Chráněná přírodní rezervace

Na hradě se pořádají folkové a rockové festivaly, šermířská vystoupení, dětské dny. Část západního hřbetu Železných hor v okolí hradu Lichnice v sousedství Třemošnice v nad. výšce 329-599 m je chráněná jako národní přírodní rezervace (373,78ha). Ochrana Lichnice byla vyhlášena v roce 1955, Kaňkovských hor v roce 1992. Hřbet protínají dvě hluboké rokle Lovětinského a Zlatého potoka /Hedvikovská rokle/, s četnými romantickými rulovými skalami. Krajina učarovala malířům. Jmenovat je možné např. Antonína Chittusiho a Jindřicha Pruchu.

Pověst

Podle pověsti pán hradu Lichnice marně čekal na narození syna – nakonec přišla na svět jediná dcera. Ta si ale v ničem nezadala s muži – dokázala jezdit na koni i zacházet se zbraněni. Její otec se ale jednou nevrátil domů – v bouřlivé noci se zřítil ze skály do Lovětínské rokle. Dcera Milada se stala jedinou paní na Lichnici – a její srdce ztvrdlo jako kámen. Ucházela se o ni řada rytířů. Milada ale vyhlásila, že si vezme jen toho odvážlivce, který v noci vyjede na osudnou skálu nad roklí a tam se s koněm třikrát otočí. Spousta mladých mužů zaplatila za pokus životem. Bezcitná Milada je posílala na smrt a na dně rokle se hromadily vybělené kosti. Až jednoho dne dorazil rytíř, který se zalíbil i Miladě. Teď už litovala, jakou stanovila podmínku, ale ustoupit nechtěla. Rytíř požadoval, aby mohl být ubytován společně se svým koněm. To se mu splnilo a mladík koně tajně okoval diamantovými podkovami. Na skále se pak třikrát otočili a vítězně vyrazili pod Miladino okno. Ta chtěla rytíře radostně přivítat, ale ten vytrhl z toulce šíp, napjal kuši a kruté hradní paní prokál srdce. Pomstil tak všechny, kteří položili své životy ve snaze získat krásnou a bezcitnou Miladu.