• Menu
  • Menu

Zimní Kréta – Kató Preveli

Domů » Všechny destinace » Zahraničí » Evropa » Řecko » Zimní Kréta – Kató Preveli

Z Chanie přes hory do Heraklionu

Máme poslední den na krásném ostrově Kréta. Je únor a my máme úžasné počasí. Odjíždíme velmi brzy ráno z Chanie. Jedeme přes hory, zastavujeme v kaňonu (za Koxare , odtud směr na Preveli). Vzduch voní a je to jako jarní probouzení u nás v Česku. Ptáci, kytky, olivy a pomeranče.

hory mezi Preveli a Matalou

Obloukový kamenný most u Kato Preveli

Stojíme  u starého kamenného mostu z roku 1213, který překlenuje říčku Megalo Potarmo. Řeka ústí do moře na pláži Preveli. Řeka sem přitéká ze soutěsky Kourtaliotiko.

most u Kato Preveli

Klášter Kato Preveli

Kousek dál od mostu je zřícenina a opuštěný klášter Kató Preveli, zasvěcený Ag. Ioannis Prodromos. Budovy pochází ze 16. a 17. stol. Žili zde mniši, kteří hospodařili na okolních pozemcích. Klášter byl v roce 1821 zničen Turky a potom opuštěn. Odtud už je to jenom kousek, necelé 2 km k známějšímu klášteru Moni Piso Preveli.

Moni Kato Prevel

Palm Beach Preveli

Po prohlídce kláštera se snažíme dojet k Palm Beach, která je někde pod námi. Cesta je tak mizerná! Jedná se o malou malebnou písečnou pláž,  v sezóně hojně navštěvovanou turisty. Kamení, úvozové cesty až dojedeme k místu, kde je cesta zavřená úplně. Holt není sezóna. Na pláž se dá  dle popisu dostat autem (no nevím?), pěšky od kláštera Moni Piso Preveli a lodí z Agia Galini nebo Plakias. Raději to vzdáváme, projíždíme městem Timbaki, v pekárně si dáváme housku a kávu.

hory mezi Preveli a Matalou

Matala

Teď už nás čeká hlavní cíl dnešní cesty a to je Matala. Krásná a bez turistů! Cestou do Heraklionu už jenom zastávka v olivovém a pomerančovém háji, v pozadí zasněžené hory.

Pomerančové háje nad Heraklionem

Kréta

Odlétáme večer. Obloha se zatemnila, fouká ledový vítr a leje. Letadlo má zpoždění a vypadá to, že neodletíme. Jsme v letadle, venku se čerti žení. 10 dní na Krétě, 10 dní nádherného /letního/ počasí a krásných zážitků. Děkujeme, Kréto!

 

 

 

 

 

Jana Schlitzová

Má první cesta za hranice byla do NDR, tady jsem poprvé spatřila moře. Následovaly Maďarsko, Jugoslávie, Bulharsko. Když se otevřely hranice, stačila na několik let Evropa, to už byly cesty s dětmi. Od chvíle, kdy jsme poprvé s dětmi navštívili Asii, je poznávání, psaní a fotografování mým druhým zaměstnáním a stále mě to baví. Nádherná místa a zákoutí naší země, krásné České republiky, teprve objevuji a mám co dohánět.

Zobrazit články

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *