• Menu
  • Menu

Zimní Kréta

Domů » Všechny destinace » Zahraničí » Evropa » Řecko » Zimní Kréta

Pláž Sougia

Po návštěvě NP Samaria se vracíme na hlavní silnici a sjíždíme do odlehlého turistického střediska Sougia. Silnice je místy velmi kamenitá. Na některých svazích nás upoutají  oranžové plochy, které kontrastují s okolními horami. Probíhá sklizeň oliv a dlouhé jemné pevné fólie nebo látky zadržují padající plody oliv.

Na pláži Sougia

Dlouhá  oblázková pláž, ohraničení skalisky, divoké vlny a tak koupání si musíme nechat na příště. Jdeme až ke skále, tady si v sezóně užívají hlavně nudisté. Na břehu je úžasné pozorovat krásné kamínky i balvany. Pod velkým stromem je postavený stan, vedle vyrobená sprcha, jako zdroj vody má pet lahve. U stanu stojí Robinson,  zdraví nás s úsměvem od ucha k uchu. Je to řecký fotograf, má rád moře a hory, tak jako my, bez turistů. Jdeme společně do taverny.

Pláž Sougia

Sougia

Malé přímořské letovisko, vesnička na jižním pobřeží Kréty, najdete tu pláž , přístaviště, několik kaváren i ubytování. Není sezóna, přesto je otevřená jedna z taveren téměř na pláži. Sedí tu několik domorodců. Nenají nic k jídlu, ale objednáváme si vynikající bylinkový čajík s medem. Pozorujeme loď, která právě připlula do blízkého přístaviště. Vědět to, mohli jsme si ušetřit krkolomnou cestu do Paleochory.

Pláž Sougia

Church of Agia Irini

Okolí i tyrkysové moře vypadají jak z magazínu. Ještě se jdeme podívat ke kostelíku Church of Agia Irini, který je nad pláží. Společnost nám dělají ovce a kozy. U malého kostelíka je kamenná vyhlídka. Je tu krásný výhled na Sougii , na moře i hory.

Souglia , Church of Agia Irini

Kostelík mezi Papadiana a Platanes Jana

Slunce bude za chvíli zapadat a my si musíme pospíšit , čeká nás ještě asi 17 km do cíle dnešního dne a to je Paleochora. Cestou ještě na chvilku zastavujeme u kostelíka mezi  Papadiana a Platanes Jana.

Na cestě do Paleochory
Jana Schlitzová
Jana Schlitzová

Má první cesta za hranice byla do NDR, tady jsem poprvé spatřila moře. Následovaly Maďarsko, Jugoslávie, Bulharsko. Když se otevřely hranice, stačila na několik let Evropa, to už byly cesty s dětmi. Od chvíle, kdy jsme poprvé s dětmi navštívili Asii, je poznávání, psaní a fotografování mým druhým zaměstnáním a stále mě to baví. Nádherná místa a zákoutí naší země, krásné České republiky, teprve objevuji a mám co dohánět.

Zobrazit články

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *